Uvodni souradnice ukazuji na usti byvale stoly. Zde se cache samozrejme nenachazi, je umistena mimo areal !!!
Pro nalezeni je treba nejprve ziskat bonusova cisla z predchozich kesi teto serie, ze kterych ziskate souradnice finalniho ulozeni.
Dedicna stola Ida / Dul Zdenek Nejedly I
(Kozinetzer Erbstollen, Aerarische Erbstollen, Erarni stola, Hluboka stola)
Zalozeni:
Byla zalozena 17. cervna 1846 Statni kutaci komisi v nadm. vysce 411m.
Svatonovicky horni urad tuto cinnost "eraru" klasifikoval jako pokus "vrazit klin" mezi dulni dila nachodskeho panstvi, ale zamer Statni kutaci komise vyplyval z cisarskeho vynosu z 30. cervence 1842, ktery udelil prislusnym uradum pravo zabirat kdekoliv na uzemi monarchie volna mista k zakladani dulnich del za ucelem prozkoumavani kamenouhelnych lozisek.
Do konce 1. poloviny 19. stoleti se podarilo vyrazit cca. 500m stoly, nasmerovane pod hreben Jestrebich hor. Teprve pocatkem 2. poloviny 19. stoleti se Schaumburgove administrative podarilo odkoupit dolove miry nad stolou (1851) a nasledne i samotnou dedicnou stolu (1852).
Ve vzdalenosti 1380m od sveho usti prosla stola Pulkrabskou sloji, po niz byla spojena s povrchem Vetrni jamou sv. Ondreje (Sc. Andreas Schacht), v 1600m prosla Cuckovickou sloji, v 1620m Hlavni sloji a v 1630m Visutou sloji.
Stola dosahla celkove delky 1640m a jeji razba byla zastavena 31. rijna 1864 v nadlozi Visute sloje.
Krest stoly:
Pri slavnostnim krtu dostala stola jmeno Ida na pocest knezny Idy, princezny z Waldeck-Pyrmontu (1796-1869), manzelky knizete Jiriho Vilema ze Schaumburg-Lippe (1784-1860) a matky prince Vilema ze Schaumburg-Lippe (1834-1906).
19. stoleti:
Roku 1865 byly nektere useky stoly s mene pevnym stropem vyzdeny do kamenne klenby o vysce 200-220cm a sirce 180-200cm (jednokolejny profil) a pod kolejemi na drevenych prazcich byla jeste 30-50cm hluboka struzka pro odtok dulni vody.
Po svem dokonceni se dedicna stola Ida hlavnim dulnim dilem na 19. patre jestrebohorskych dolua z jejiho konce se po vsech slojich zacaly razit dulni chodby - severozapadnim smerem pod Strazkovice a Petrovice, jihovychodnim smerem pod Odolov a rtynska Zada. Puvodne rucni doprava byla zmenena na Konskou.
Chodby byly postupne propojeny s dulnimi dily z upadnich jam na vychozech uhelnych sloji a take se z nich zacaly hloubit upadni jamy do nizsich pater "Idina dolu", vybavene parnimi teznimi stroji a cerpadly. Ani ty vsak nestacily pozadavkum na vyssi tezbu, proto byla stola po roce 1890 prodlouzena o cca. 130m kvuli hloubeni svisle jamy pozdejsiho Slepeho dolu.
20. stoleti:
V prubehu 1. pololeti 20. stoleti byla na stole zrizena ventilatorova stanice pro vetrani tezniho stroje Slepeho dolu (puvodne Blind Schacht) a kompresorovny, na odbockach ze stoly ke Tmavemu dolu (chodba ve Visute sloji) a pod upadni jamu sv. Ondreje (chodba v Pulkrabske sloji) byly krize vyzdeny z piskovcovych prazcu zanikle konske drahy.
Vyrazena byla take tzv. menirna na odbocce ke Strazkovickemu kominu, kde byla trafostanice a menirna trolejoveho napeti pro elektricke lokomotivy, ktere od roku 1906 na stole nahradily konskou dopravu.
Roku 1944 bylo na Idastole (ve staniceni 1098m jen do leveho boku, ve staniceni 1105m oboustranne) rozfarano lozisko medi. Behem pokusnych kutacich praci bylo vytezeno cca. 400 tun piskovce s malachitem, ale jeho kovnatost byla tak mala, ze se jeho dobyvani nevyplatilo.
Novodoba historie:
Ve stavu z pocatku 20. stoleti se Idastola dockala roku 1950 sveho prejmenovani na Dul Zdenek Nejedly (DZN I).
Dedicna stola Ida, nove Dul Zdenek Nejedly I, se menila pomalu, ale o to intenzivneji. Uz v prubehu 50. let byly nektere jeji useky rozsireny a zdvojkolejneny.
V 60. letech byla rekonstruovana uvodni cast a roku 1967 bylo dokonceno jeji rozsireni od usti az do vzdalenosti 598m a stola dostala profil o sirce 390cm a vysce 270cm s ocelovou TH vyztuzi. Pres tato opatreni byla porad jeste limitujicim clankem v pozadavcich na vyssi tezbu a proto byla v letech 1973-1976 vyrazena soubezne se starou jednokolejnou stolou nova dvoukolejna stola, odbocujici ze stare stoly v 546 metrech a nasmerovana na osu Nove jamy v Odolove.
V letech 1975-1982 byla stara stola Ida v cele delce od povrchu az ke Slepemu dolu znovu rekonstrovana a pod jejim kolejistem bylo vybetonovano koryto o houbce 60cm a sirce 120cm pro odvadeni dulnich vod.
V letech 1976-1977 byl na stole ze staniceni 191m vyrazen tezni prekop k Petrovicke upadni, nazyvany haviri "devitky" podle evidencniho cisla 009. V teto podobe slouzila stola Ida az do roku 19.12.1991, kdy byla uzavrena pancerovymi dvermi ve svem usti a protivybuchovou hrazi ve staniceni 528m se zofinskym poklopem (uzaviratelnym prulezem pro dulni zachranare).
Konec:
Roku 1997 bylo usti Idastoly otevreno kvuli manipulacnimu prostoru pro firmu Erebos, krera si z puvodniho krytu civilni obrany zridila sklad vybusnin, a zaroven byla zbourana protivybuchova hraz. Dulni dila na obzoru Idastoly a nad ni byla kvuli tomu prekvalifikovana na "neuhelny neplynujici dul".
Toto opatreni poslouzilo v letech 2008-2009 k zasypu Nove jamy v ramci likvidace dolu od povrchu po obzor stoly a take k instalaci pristroju pro mereni a registraci seismicity v komore opustene cerpaci stanice.
Dedicna stola Ida zustala do dnesnich dnu hlavnim odvodnovacim dilem a navic se stala dulezitou stanici AV CR pro mereni pohybu Jestrebich hor na linii hronovsko-poricskeho presmyku.
K nalezeni potrebujete nasledujici bonusova cisla z techto kesi serie Historie hornictvi ve Rtyni:
A..........Historie hornictvi ve Rtyni #1
B..........Historie hornictvi ve Rtyni #2
D..........Historie hornictvi ve Rtyni #4
E..........Historie hornictvi ve Rtyni #5
G..........Historie hornictvi ve Rtyni #7
J..........Historie hornictvi ve Rtyni #10
Finalni souradnice zjistite dosazenim jednotlivych bonusovych cisel:
N50°31,(D)(B)(G)` E016°04,(A)(J)(E)`
Nyni stojite primo nad stolou, ktera se nachazi cca. 35m v zemi pod Vami.