strany svahem z turisticky znacené cesty barvy modré lávkou pres potok vzhuru do kopce.

!POZOR!POZOR!POZOR ! prosím chovejte se nenápade pri vyzvedávání keše hlavne pred mudly (nezasvecenými návštštevníky)tohoto krásného místa.A potom opet hezky zamaskovat.

++++++++++++++++++++++++++++++++++++

Hrad byl založen nejspíše Janem Lucemburským a to nekdy kolem roku 1320, nebot král mel zájem na opevnení hranicního pásu proti Sasku. Tento majetek, spolu s mesteckem Krupkou, cínovými doly a Trmicemi, daroval král Jan Lucemburský listinou danou 10.12.1330 v Innsbrucku míšenskému šlechtici Temovi (Thimoteus) z Koldic.Tema ješte prikoupil tvrz Kirchlici a roku 1335 smluvne upravil s pány z Bergova hranice mezi krupským panstvím a panstvím Geisberg (Supí hora). Tema byl významnou osobou pri dvore krále Jana, doprovázel ho ve skupine pánu na jeho toulkách Evropou. Koldicové si podrželi Krupku s osmiletou prestávkou až do roku1504, to znamená 166 let. Hrad byl založen na vysokém skalním ostrohu s prístupem ze severní strany. V míste, kde byl ostroh nižší, ho ješte umele snížili príkopem.Nad ním byl postaven puvodní hrad približne obdélníkového,severojižne situovaného pudorysu o rozmerech asi 20 x 55m. Jeho dominantní velká ctverhranná vež (palác) v sobe spojovala obytný i obranný charakter, stála v severozápadním rohu hradeb a mohla mít asi tri podlaží (její podoba se nedochovala).Z obdélné veže ve východní hradební zdi, která strežila cestu, jež procházela pod mesteckem, zbylo jen prízemí s gotickým hrotitým portálkem. Na konci 15. století bylo vybudováno velkolepé opevnení, které podstatne rozšírilo dosavadní stavbu (délka objektu dosáhla asi 140m). Ze západní hradby vybíhala za ústím príchodové ulicky podélná patrová budova, urcená patrne pro hradní posádku, a dále dve pulkruhové bašty. K první z nich byl v roce 1695 pristaven prícný dum pro panský horní úrad (úrední dum). Prestože samotný hrad prestal v 17. století plnit své obranné a obytné funkce a jeho pozustatky chátraly, život na ostrožne neustal.V úredním dome sídlila správa krupského statku a vrchnostenský horní úrad. Opuštený hrad znovu objevila doba romantismu 19. století, kdy byl celý prostor i s okolím upraven a zprístupnen verejnosti a z úredního domu zrízena restaurace. Místo využívali jako vycházkový a odpocinkový areál zejména návštevníci teplických lázní, kterí také obdivovali ruže v panské zahrade.Rostlo jich tam pres sto druhu a podle nich se zacalo hradu ríkat Ružový hrad (Rosenburg). Trvalým problémem však zustávalo rozpadající se zdivo hradu a jeho zabezpecování.Behem svých pobytu v teplických lázních (1810, 1813) hrad nekolikrát navštívil i J. W. Goethe.Goethe si dokonce Krupku nakreslil a také si poznamenal, že zrícení veže (1807) zpusobilo to, že sloužila dlouhý cas jako zdroj kamenu a kvádru. Na památku jeho pobytu mu byl postaven poblíž jižní okrouhlé veže pomník. Jiným slavným návštevníkem byla císarovna Marie Louisa v oce 1812. Pozdeji zde byla zrízena promenádní cesta a postaveny terasy, altán, nová stáj, vodárenský domek a kolna. Poslední rekonstrukce - soucasný stav- probehla v roce 1999/2000, zajištovalo ji Mesto Krupka z prostredku cesko-nemeckého programu PHARE. Chcete li navštívit další hezká místa tak se podívejte na tento odkaz.