Dne 9. 1. 1371 byla vydána listina, kterou olomoucký biskup Jan IX. ze Středy odpustil Moravské Ostravě na dobu pěti let polovinu všech vrchnostenských dávek s tím, že ušetřené prostředky budou použity na stavbu městských hradeb, obranných věží, bran a jiného opevnění. Jejich stavba, započatá po roce 1362 v souvislosti s udělením výsady na jarmark císařem a králem Karlem IV., stála do roku 1375 asi 800 hřiven, na tu dobu veliký obnos. Součástí hradeb byly tři brány, což není mnoho na tak velké město…
Byly postaveny tyto obranné a chráněné vstupy v hradbách:
Kostelní brána
Hrabovská brána
Přívozská brána
Součástí hradebního komplexu byla ještě „fortka“ (branka) v hradební zdi a také hradební vodní příkop.
Kostelní brána nazývaná též Zámostní anebo Dolní byla ze všech ostravských bran nejmohutnější. Brána umožňovala průchod z města k mostu přes Ostravici a pak dál do Slezska, případně naopak. Vstup do města byl opatřen věží s cimbuřím, jehož podoba známá z vedut města nejspíše pochází až ze závěru 16. století a je připisována italskému staviteli a městskému purkmistru Bernardu Lvovi. Věž byla vystavěna z kamene, pravděpodobně z pískovce, renesanční cimbuří zase z cihel. Brána měla být opatřena i opěrnými pilíři a zaklenuta lomeným obloukem. Ve věži byly zazděny kamenné (švédské a pruské) ale i železné dělové koule. Z roku 1923 máme zprávu od Aloise Adamuse, že v lapidáriu ostravského muzea je poškozený znak olomouckého biskupství pocházející z městských hradeb, nejspíše z jedné z bran. Kostelní brána byla zbourána v roce 1830. Archeologický výzkum v místech před Kostelní branou odhalil, že zde ve středověku probíhal vodní příkop. Zahluboval se více než 1,7m a je tedy vysoce pravděpodobné, že těsně před vstupem do města se nacházel dřevěný most, který příkop překlenul. Dnes stojí na jejím místě dům nazvaný Městská brána.
Hrabovská brána nebo též Vítkovická či Horní brána byla podobně jako brána Kostelní opatřena kamennou věží, které zakončovalo zřejmě cihlové cimbuří. Je pravděpodobné, že cimbuří je dílem italského stavitele a městského purkmistra Bernarda Lva a pochází tedy někdy ze závěru 16. století. Samotná věž je známá především z veduty z roku 1728, jeví se zde jako nižší než věž Kostelní brány, ale zároveň širší. Její výška po rovnou střechu činila 11,6 m, cimbuří pak dosahovalo cca 1,9m. Průjezd do města (resp. z města) byl zaklenutý lomeným obloukem. Stávala mezi Domem potravin a Imperialem.
Přívozská brána byla patrně jen oblouková bez věže. Na vedutě z roku 1728 je sice zaznačená, ale vykukuje jen jako stříška. Nacházela se poblíž dnešního Kuřího rynku. Podobně jako všechny zbylé brány, byla i ona zničena r. 1830.
S rozvojem města však byly v letech 1780-1833hradby postupně bourány a odklízeny. K odstranění bran došlo v roce 1830. Hradební vodní příkop byl zasypán v roce 1899. Nejdéle přežila půlkruhovitá bašta za kostelem sv. Václava, která byla zbourána v roce 1929. Dodnes stojí asi 50 m dlouhý a 4 m vysoký kus městské hradební zdi v bývalé farské zahradě za budovou Ostravsko-opavského biskupství. Průběh městských hradeb připomíná ulice Na Hradbách.
Keška se nachází v místě Hrabovské brány
Dnem 9. 6. 1828 je datován rozpočet zednického mistra Jana Michny ve výši 331 zlatých na snesení Vítkovické (Hrabovské nebo jinak zvané Horní) brány s věží, která se nacházela u dnešního hotelu Imperial. Zároveň předložil mistr Michna rozpočet na opravu Vítkovické brány ve výši 647 zl. Podle rozpočtu měly být zahlazeny praskliny, opraveno cimbuří a celá se měla natřít nebo nabílit. O jejím dlouhodobě špatném stavu svědčí také to, že při návštěvě císaře Josefa II. (1766) „byla vydatně ověnčena, aby nebylo vidět ošklivých trhlin.“ K definitivnímu zbourání Vítkovické a Kostelní brány došlo v roce 1830. Takže keš hledejte v sutinách…
O keši:
Kešku samozřejmě v sutinách hledat nemusíte, ale nějaká podoba tady bude. Když využijete hintu, tak ani GPSku k odlovu potřebovat nebudete. V klidu si sedněte, logujte a před sebou si místo ulice představte, jak asi tohle místo s bránou před mnoha lety vypadalo. Logujte pokudmožno nenápadně, jde o extrémně zamudlené místo! Keš vracejte tam, kde jste ji našli at dlouho vydrží!
V KEŠI NENÍ TUŽKA! ŠETŘTE místem, keš je MIKRO!!!!
Štasný lov!