VKP Žumpy - Drnovický mokřad
Úvodní souřadnice vás přivedou na místo, kde se nachází Drnovický mokřad zvaný "Žumpy". Jsou to vodní tůně v Kopaninách u Drnovic.
Mokřady jsou jeden z nejcennějších, ale zároveň i nejohroženějších ekosystémů. Jedná se o ekologicky cennou lokalitu, která má své nezastupitelné funkce v krajině. Tůně bývají každoročně syceny vodou z tajícího sněhu, dešťovými srážkami i vysokou hladinou podzemní vody. V letních měsících však bývají často bez vody. Svou polohou na hřbetu nad obcí jsou raritou. Význam mokřadu "Žumpy "spočívá v tom, že slouží k rozmnožování mnoha druhů zákonem chráněných obojživelníků. Rozmnožuje se zde například čolek velký, rosnička zelená a tři druhy skokanů.
Místním lidem sloužila bažina Žumpy především jako skládka všeho nepotřebného, takže vlivem dlouholetého zanášení tůní spěla tato lokalita k zániku. V roce 2000 byla ochránci přírody z občanského sdružení Drnka provedena revitalizace, vyčištění tůní a jejich prohloubení do původní podoby.
Převzato z: http://www.jizni-morava.cz/?tpl=42&typ=1&id=1109
K Žumpám se váže jedna stará pověst:
Utopený vápeník
Od starých zašlých časů až po doby nedávno minulé, každoročně, když nad Kulířovem a Krásenskem zacvrlikal první skřivan, přijížděli do našeho kraje rázovití horáčtí lidé – vápeníci.
Byli to rolníci z Drahanské vrchoviny, nejčastěji od Lipovce, kteří jako vedlejší zaměstnání provozovali i vápenickou živnost. Vápno pálili ve vápenicích. To byly jednoduché pece, které po naložení prvotřídním vápencem a uzavření kloboukem z mazlavé hlíny a škváry uvedli vápeníci do velkého žáru. Pak je takto udržovali desítky hodin, než odtud mohli vyndat hotové vápno.
To pak rozváželi daleko široko koňským spřežením. Jezdívali zpravidla v noci, aby byli ráno na trhu s vápnem v Boskovicích, ve Vyškově či ještě dále „na dědinách“, a opět v noci se vraceli domů s vozem a s utrženými penězi.
Pravidelně se cestou zastavovali v Drnovicích. Jejich příjezd ohlašovalo táhlé volání: „Váápno, váápno, váápínko!!!“
Lidé se sbíhali ze všech stran a domů si odváželi v pytlech na trakaři koupené kusy nehašeného vápna. Čas od času se stávalo, že zoufalý vápeník musel i tři dny jezdit po vesnicích, než se mu podařilo náklad zpeněžit. Z radosti nad vydělanými zlatkami, které míval vápeník v „kočičáku“ v kapse svých kožených kalhot, si někdy cestu zpátky krátil pomocí kořalky.
Podobně tomu snad bylo i oné smutné noci. Obloha byla zatažena černým suknem. V hlubokém úvoze táhnoucím se mezi poli na Přibylkách okolo místa, kde se dnes rozkládá drnovický hřbitov, nahoru ke Kopaninám bylo vidět sotva na několik kroků. Kola skřípajícího vozu drkotala vzhůru po rozbité polní cestě a matné světlo petrolejové lucerny rozehrávalo po zemi divadlo strašidelných stínů. Zmožený vápeník chvílemi podřimoval a snil o teplé selské světnici, než zcela upadl do hlubokého spánku. Pobízet koně kupředu nebylo nutné, protože ti cestu domů dobře znali. Vždyť tudy jeli nesčetněkrát…
Loudavým tempem se utrmácené spřežení pomalu přiblížilo až k místu, kde prašná polní cesta těsně kopírovala břehy obávaných tůní temné bažiny. Od nepaměti jim Drnovičtí říkají Žumpy. Kdo mohl, hleděl se tomuto tajuplnému místu raději vyhnout. Povídalo se o něm všelicos…
Vyčerpaní a žízniví koně, které forman toho dne zapomněl řádně napojit, chtěli využít nabízené příležitosti a zamířili rovnou k vodě. Sotva však sestoupili z pevné polní cesty a udělali několik krůčků k první tůni, aby se napili, tíha vozu je začala tlačit dolů do vodní hlubiny! Na blátivém břehu zrádné bažiny neměli zesláblí koně nejmenší šanci tíživému břemenu vzdorovat. Celý povoz i se spícím vápeníkem se začal nenávratně propadat do bezedné hlubiny. Než stačil nebohý vápeník procitnout z tvrdého spánku, zavřela se nad nešťastníky vodní hladina. Dost možná, že tam kdesi dole pod letitými nánosy těžkého černého bahna tiše odpočívají dodnes…
Na památku této tragické události postavili místní lidé při břehu jedné z bažinatých tůní kamenný kříž. Přestože jej od té doby bylo nutné několikrát obnovit, stojí zde poslední z jeho nástupců dodnes.
Převzato z: http://vyskovsky.denik.cz/serialy/nestastny-vapenik-utonul-v-bazinach-20110216.html
Další zajímavé informace o Žumpách lze najít v příslušné kapitole následujícího sborníku:
Viz: http://moodle.fhs.cuni.cz/pluginfile.php/12432/mod_folder/content/0/výstupy projektu OPPA/readery/Metody empirického výzkumu občanského sektoru I. + II..pdf?forcedownload=1
Keš není uložena přímo u mokřadu, ale o kousek dále. A jak se k ní dostanete?
Souřadnice N si spočítáte v klidu a pohodlí domova:
1) Zkratka VKP znamená:
a) významné krajinné prostředí A=1
b) významný krajinný prvek A=2
c) významná krajinná plocha A=3
2) Pod jakým evidenčním číslem je toto místo vedeno?
Ciferace tohoto čísla = B.
3) Jakou má mokřad rozlohu?
a) cca 0,85 ha C=3
b) cca 1,85 ha C=2
c) cca 0,085 ha C=1
Pokud máte správné odpovědi, můžete dosadit do vzorce:
N 49°17.(B-C-A)(A+1)(3xC-1)
Souřadnice E zjistíte na místě. Najdete tam věc, která lidem poskytuje určité informace. Na ní je ve výšce cca 2m značka.
Pokud je tato značka červené kolečko v bílém čtverci, tak: E 16°56.728
Pokud je tato značka žlutý obdélníček v bílém čtverci, tak: E 16°55.985
Pokud je tato značka modrý čtvereček v bílém čtverci, tak: E 16°56.276