Kostel svatého Bartoloměje
je nejstarší dochovaná památka v Mochově. Jedná se o gotickou stavbu, o které jsou zmínky již z roku 1352. Počátkem 17. století byla ke kostelu přistavěna zvonice. Kostel slouží ke katolickým bohoslužbám, bývají zde i bohoslužby pravoslavné.
Historie kostela
Kostel je vystavěný podle tradice na uměle nasypaném kuželovitém pahorku, čnícím nad okolní krajinou. Původně na kopci pravděpodobně stávala tvrz s kaplí. Již r. 1252 je připomínána kaple sv. Markéty, když ji v tomto roce král Václav I. daroval Vyšehradskému kostelu. Její jižní stěna, ve které se původně nacházel nejspíš i vstup, pak byla při stavbě presbytáře kostela odbourána. Takto upravená kaple dále byla užívána jako sakristie, což trvá až do současnosti. Vlastní kostel byl vybudován v gotickém slohu v polovině 14. stol., když kaple kapacitně nedostačovala potřebám věřících. Již r. 1352 je uváděn jako farní kostel.
V 15. stol. přestoupili mochovští k utrakvistům a byli zde až do r. 1622 faráři pod obojí. Po bělohorské bitvě byl mochovský utrakvistický farář vyhnán, fara zaniká a kostel začíná pustnout. Ve druhé polovině 17. století sloužil jako filiální kostel farnosti v Bříství. Díky iniciativě mochovských farníků kostel nezanikl.
Architektonicky kostel kopíruje sakrální stavby klasického gotického období – hlavní obdélníková loď s rovným stropem, na jižním boku nízká zvonice s jehlanovitou střechou, presbytář o půdorysu obdélníkové lodi uzavřený třemi stranami pravidelného osmiúhelníka. K severnímu boku presbytáře přiléhá gotická kaplička, která na počátku 20.století sloužila jako sakristie. Vchod do kapličky tvoří hrotitý portál, v jehož tympanonu se nachází šikmo postavený štít se znakem mochovských vladyků. Hlavní oltář pochází z roku 1695 a jeho čelní stěna (antependium) je zdobena vyřezávanými ornamenty. Kazatelna je vyvedená hrubě tesanou rokokovou ornamentikou. Boční oltáře zdobí rovněž antependia, tentokráte malovaná, na jednom je vyobrazena stigmatizace sv.Františka a na druhém Marie Magdalena.
Pod kazatelnou se nachází náhrobní kámen z červeného mramoru, jež byl odryt při opravách podlahy v 90. letech 20. stol. V současnosti proto není přístupný. Uprostřed náhrobního kamene je jako znak umístěna arabská čtverka. Kolem okraje náhrobního kamene je vytesán nápis: „Letha Panie 1591-20 dne miesie maje usnul w Pánu Matauss Borta, pjsarž důchodnij z Pržerowa a w tomto chrámu Panie odpožjiwá.“
Zvonice
pozoruhodnou součástí kostelního areálu v Mochově je zvonice. Ačkoli svým umístěním těsně u jižního boku kostela navozuje dojem běžné kostelní věže, jedná se ve skutečnosti o samostatnou zvonici, na kostel napojenou jen spojovacím krčkem (analogii najdeme v nedalekých Nehvizdech). V západní stěně zvonice je umístěn pískovcový jemně tesaný náhrobní kámen zobrazující Václava Přerosta Klatovského, staršího sládka přerovského pivovaru, s jeho dcerou. Náhrobní kámen pochází z r. 1603.
Zvony
Kostel měl až do r. 1824 tři zvony, kdy byl nejmenší zvon ukraden a rozbit. Největší zvon byl v r. 1917 zrekvírován pro válečné účely, proto byly v letech 1918-19 opatřeny dva nové zvony. Ty byly zabaveny v březnu 1942. V současnosti kostel disponuje zvonem sv. Bartoloměje.
Varhany
vyrobil v roce 1798 kutnohorský mistr Pavel František Horák. O nástroji se více dozvíte zde.
Zdroj:
historie Mochova
hrady.cz
wikipedie
bakalářka
Přeji vám dobrou zábavu a příjemný lov!