Frauenthal - byv. sklarna a zelezarna
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Zaniklá ves Frauenthal ležela mezi Sv. Kateřinou a Václavským rybníkem pod Přimdou. Do roku 1724 zde stávala sklárna. Pak na zhruba 160 let železárna a nakonec zde byla opět sklárna necelých 40 let. V roce 1925 skončila svůj provoz jako poslední sklárna na Tachovsku.
V roce 1664 kupuje panství Velké Dvorce Jan Václav Kolowrat Novohradský a postupně jej rozšiřuje. V souvislosti s rozvojem železářství vznikají zde nové osady v okolí hutních provozů a kutišť. Významnými oblastmi byly průmyslové lokality na Frauentahalu a Reichenthalu. Do roku 1749 jsou uváděny železárny Mnichovství, Liechtenneck a Rabnov.
Ve Frauenthalu probíhala přestavba sklárny na vysokou pec se slévárnou zřejmě od roku 1724. V matrikách obce Svatá Kateřina se vysoká pec uvádí poprvé v dubnu 1726 a se jménem Frauenthal se setkáváme až po roce 1743. Osada bývá označována jako „Hochoffen“ (Vysoká pec). Vysoká pec zpracovávala rudu vytěženou z dolů v okolí Přimdy, Olešné a z nedalekého Cirku u Rozvadova.
O prvních letech činnosti jsme jen málo informováni. V železné huti zřejmě zpočátku hospodařil nájemce Jiří Kryštof Antonín Syber, který huť také postavil. Při skončení pachtu bylo podle inventáře z r. 1728 v zásobě mimo jiné surové železo v ceně 14.721 zl, litinového zboží za 393 zl. Od roku 1728 hospodařila na železné huti vrchnost. V roce 1753 je uváděna roční produkce hutí na Frauenthalu a Hraničkách 616-770 q kujného železa. Produkce mohla být vyšší, ale huť se potýkala s nedostatkem vody. Místní ruda byla dolována s vysokými náklady a tak se musela z velké dálky dovážet. Kujné železo se prodávalo přímo na panství, v okolí i v Praze. Jen malé množství šlo do Norimberka a Řezna. Kromě toho se z kujného železa vyráběly i hlavně do mušket.
Po roce 1753 byla huť rozšířena o hamr na plech, o němž je však první zmínka až z roku 1784, kdy byl však bezpochyby již několik let v chodu. Dále se vyráběl plech různých druhů, který se prodával do Vídně a Prahy. V této době pracovalo v huti u vysoké pece 9 dělníků a mistr, u pěti hamrů 21 dělníků, v cánovém hamru 2, v hamru na plech 9, při výrobě bílého plechu 3 a při výrobě rour rovněž 3 dělníci. V roce 1784 se těžila železná ruda ještě ve vlastních dolech. Uváděny jsou doly „Jezirkh“, což by mohla být známá lokalita Cirk u Rozvadova. Dřevěné uhlí se pálilo na sedmi místech. Devět uhlířů a 21 pomocníků zde vypálilo 630 kop kbelíků.
V roce 1785 se zřejmě ruda na panství netěžila. Ve výkazu z roku 1786 se objevuje zpráva, že na panství není důl a železná ruda se dováží ze zahraničí. V roce 1787 byla vysoká pec v provozu třičtvrtě roku. Vyrobilo se 225 ctr. spodového a zámečnického plechu, plechu různého druhu 149 soudků, 1840 kusů rour ke kamnům a 15 ctr. různých kamen, pánví apod. Dodávalo se do Prahy, Horní Falce a Bavorska. Dále se vyrobilo téměř 5 tisíc kusů lopat, krumpáčů, vidlí a jiného polního nářadí. V tomto roce jsou ve Frauenthalu uváděny dvě vysoké pece. Navíc je zmínka o nářaďovém hamru ve Sv. Kateřině. V provozech je vykazováno celkem 55 zaměstnanců.
V roce 1790 se dřevěné uhlí na panství již nepálilo.
V roce 1848 jsou zde uváděny dvě vysoké pece, 7 tyčových hamrů, dva cánové a jeden plechový hamr. Obě vysoké pece však dlouho v chodu nebyly, neboť v roce 1861 se uvádí již jenom jedna se slévárnou a kuplovnou, která byla nově postavena. U ní byl též instalován parní stroj. Také hamry byly v tomto období přestavěny, aby se dosáhlo nižší spotřeby uhlí.
V roce 1863 klesal odbyt a stoupala konkurence zahraničního železa. Proto se uvažovalo o zrušení některých hamrů. Po roce 1865 měly pracovat pouze kuplovny. Již v srpnu 1865 byl provoz železné hutě zcela ochromen. Některé hamry chtěli propachtovat E. a A. Kupfer, majitelé statku Frankenreuth v Bavorsku, kteří vlastnili sklárny a v hamrech chtěli zařídit brusírny a leštírny skla. K tomu nakonec došlo a v roce 1867 byly v chodu již jenom vysoká pec, dva hamry a jeden cánový hamr. Výroba byla zaměřena na strojní litinu, která se dále opracovávala v mechanické dílně. Vysoká pec byla v chodu ještě r. 1872.
Železárna byla zrušena, stejně jako většina podobných provozů na Tachovsku po roce 1873 v důsledku hospodářské krize a dovozu levného železa z Anglie.
V roce 1886 byla železárna nahrazena sklárnou, která pracovala jako poslední ze skláren na Tachovsku až do r. 1925.
V prostoru bývalé průmyslové lokality je zachován systém vodních náhonů, rybníčků a rybniční hráze. K významnějším památkám náleží rozpadající se torzo staré pece, klenutý můstek a stopy dalších průmyslových objektů. Značnou plochu údolí vyplňují haldy strusky a skelného odpadu.
Ve Frauenthalském údolí je na povrchu, ale hlavně pod zemí skryto značné množství památek na starou hutní a sklářskou výrobu.
Kudy ke krabicce:
Nejkratší a nejsnadnější cesta je ze silnice č.605 od cedule upomínající bývalou osadu Frauenthal. ( Od park1 je to pár set metrů po silnici směr Přimda). Nehrňte se slepě za šipkou, ale jděte přes mostek a po hrázi rybníka nahoru k lesu a pak náhonem za šipkou. Všude je spousta nenápadných indicií, že tu byla sklárna a železárna. Pod nohama vám budou křupat střepy. Všimnete si, že co opustil člověk, obsadila divoká zvěř. Hlavně bobr, liška, jezevec a prasata.
Dá se jít také od Václavského rybníku podél potoka nebo podel nahonu. Nebo ze Sv.Kateřiny proti proudu.
Additional Hints
(Decrypt)
Arobw fr fgepvg uynih qb crpr.
Qbag´ or nsenvq gb fgvpx lbhe urnq va gur oynfg sheanpr.
Unora Fvr xrvar Natfg hz qrvara Xbcs va qra Ubpubsra fgrpxra.