|
Tato EarthCache vás zavede k velmi hezkým pískovcovým skalám u Jenštejna.
Amerika
Lesík na severním okraji Radonic. Jádrem převážně borového lesíku je oválná skalnatá výšina cca 80 x 190 m nad levým břehem Radonického potoka (238 m n. m.). V okolí četné rákosiny. Jihovýchodně na lesík navazuje jízdárna a stejnojmenný rekreační areál.Členitá, erozí obnážená souvrství pískovce představují pěkné partie radonické Červené skály, Ameriky a dále Břízku. Připomínají scenérie známé například z Kokořínska nebo Českého ráje. Jedná se o okrajové části České křídové pánve, pozůstatku někdejší mělké mořské zátoky, zanášené písčitými zrny v období svrchní křídy, zhruba před 65-100 milóny lety. Po ústupu moře, zpevnění vrstev a jejich pozvolném odkrytí zde voda, déšť a vítr vymodelovaly pozoruhodné tvary: pukliny, miskovité voštiny, jeskyně nebo náznaky skalních hřibů či pokliček. Všechny je označujeme jako pseudokras neb kras je z vápence. Amerika je oválná a plochá asi 13 až 15 metrů vysoká pískovcová skála, přibližně 80 x 150 metrů veliká severně od Červené skály. Stávala zde zajímavá tvrz, o které se můžete dočíst zde: Tvrzova. Až projdete zeměkeš, můžete pokračovat po naučné stezce a podívat se také k pěkným pískovcovým skalám na Břízku. Břízek má zase trochu jiný ráz i zbarvení skal, je velmi zajímavé porovnat s Červenou skálou.
Pískovce
Pískovce jsou zpevněné psamity. Skládají se nejčastěji z křemenných zrn spojených různým tmelem (křemitý, vápnitý, kaolinický, železitý, jílovitý atd.). Barva pískovců se řídí většinou podle povahy tmelu. CaCO3 nebo kaolin dává pískovcům bělavé zabarvení, při obsahu Fe2O3 mají pískovce barvu červenavou, hydroxid Fe je zabarvuje do hněda nebo rezavě žluta, přítomnost glaukonitu způsobuje zelenavé zabarvení.
Technologické vlastnosti pískovců jako stavebního, sochařského, dekoračního kamene a i materiálu používaného pro výrobu brusů jsou závislé na tmelu. Tak např. jílovité pískovce špatně vzdorují vlivům povětrnosti, pískovce s křemitým tmelem jsou pevné a odolné vůči větrání.
Nejvíce jsou u nás zastoupeny pískovce druhohorního stáří v České křídové tabuli. Velmi hojně jsou pískovce zastoupeny také v paleogénu karpatského flyše (vápnité, slínité a slídnaté pískovce), v beskydské křídě a v permu Českého masívu i Karpatské soustavy. 
"Skalní města" Skalní města jsou součástí reliéfů tabulí, tj. reliéfu na horizontálně uložených horninách. V počátečním stádiu vývoje tohoto typu reliéfu vzniká tzv. stupňovina, která je složena z úrovní tvořených strukturními plošinami a strukturními stupni. Strukturní stupně jsou erozní činností vody, větru a gravitace u úpatí podkopávány tak, že ustupují a ve druhé fázi vznikají svědecké vrchy a hory se stejnou výškou, jako má původní tabule. Tam, kde tabule budují masívní horniny, jako jsou kvádrové pískovce, mohou vznikat právě skalní města.
Nejvyvinutější skalní města se utváří v pískovcích, které bývají protkány sítí různě ukloněných, často navzájem kolmých puklin. Tyto pukliny dělí horninu na jednotlivé bloky – kvádry. Erozní činitelé pak na takto rozrušenou horninu působí mnohem intenzivněji.
Podle Rubína et al. (1986) se méně dokonalá skalní města vyvíjejí i v dalších sedimentárních horninách (vápencích, dolomitech a travertinech), ve vyvřelých horninách (výlevných i hlubinných) či v krystalických břidlicích.
Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpověďi na následující otázky:
1) Na druhém obrázku v listingu vidíte žluté vrstvičky na bílém pozadí. Najděte je na skále a zjistěte jejich mocnost.
2) Popište jak vzniká pískovec.
3) Obsahují zdejší pískovcové skály křemenné žíly?
4) Dle tabulky přiložené v listingu určete zrnitost pískovce.
5) (POVINNÉ!) Vyfoťte se u skály se svojí GPS.
Logujte ihned po odeslání odpovědí, pokud bude něco špatně, ozvu se.
 |