Zbojnícky destament Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Na památku valašského malíře, spisovatele a zbojníka Jana Kobzáně.
In commemoration of valachian painter, writer and rebel Jan Kobzáň.
"Slunko schádza poza hory,
poza tie moje komory,
komorenky, stodolenky,
a ja pojdem zachvilenky."
Jan Kobzáň (9.7.1901 - 10.10.1959) byl originální valašský malíř, grafik a spisovatel. Narodil se do chudých pomerů ve vsi Liptále na Valašsku. Rodná chalupa se do dneška nezachovala. Ve čtyřech letech mu zemřela matka, ovdovělý otec se znovu oženil. Chlapec byl dán na vychování staříčkovi Martinu Škrabánkovi, který byl lidovým písmákem. Vzpomínkám na staříčka, na sousedské besedy u Škrabanečků a na život na starém Valašsku později věnoval knihu U počátků vod, psanou svérázným valašským dialektem. Stejný název nese i naše další keš umístěná v údolí Kopřivném v Liptále poblíž chalupy, ve které Jan Kobzáň strávil dětství a mládí.
Později odešel za prací - nejdříve do Thonetovy továrny na ohýbaný nábytek na Vsetíně, později k Baťům do Zlína. Tomáš Baťa mu díky výtvarnému talentu umožnil vystudovat Umeleckoprůmyslovou školu v Praze. Po studiích pracoval v reklamním oddělení Baťových závodů, mimo jiné i je autorem dodnes celosvetově užívaného loga firmy Baťa. Reklamní práce jej ale neuspokojovala a od r. 1938 byl umělcem na volné noze.
V roce 1934 se Kobzáň uchýlil do Velkých Karlovic a spolu s tehdy již slavným malířem Františkem Podešvou postavil na spáleništi Kantorovy chalupy na kopci Soláni dřevěnici „na dva konce“ - každý vlastnil jednu polovinu. Když se později naskytla malíři Františku Podešvovi príležitost zakoupit pozemek kousek níž ve zmole, začal tam stavět poschoďový srub s kamennou podezdívkou. V roce 1938 byl srub hotov a malíř Podešva se do něj přestěhoval s manželkou Marií natrvalo. V roce 1955 Kobzáň odkoupil od Podešvů i druhou polovinu chalupy. Měl celé stavení jen pro sebe, měl prostor kde odstřikovat štětce... Když pracoval na větší zakázce, tak vysadil dveře z pantů a papír rozložil přes obě poloviny domu. Kobzáň špatně slyšel a když do dřevěné chalupy na soláňské samotě přišla návštěva, podle dohody zamávala v okně na znamení halůzkou. 10. října 1959 v této chalupě Jan Kobzáň i zemřel - uprostřed své práce, s románem o rytíři bez bázně a hany donu Quijotovi v ruce... O dvanáct let později byla urna s jeho ostatky uložena na Valašském Slavíně ve skanzenu v Rožnově.
Poblíž této chalupy je ukryta skrýš Zbojnícky destament nazvaná podle Kobzáňovy knížky, týkající se umírání a smrti. Je psána ve verších směsicí dialektů západních Karpat ze Slovenska a Beskyd, ne "čistou valašštinou" jako jiné Kobzáňovy knihy. Připomíná lidovou baladu - vypráví o umírajícím zbojníkovi, opěvuje jeho dávné činy, líčí oplakávání i pohřeb.
"Bačik, bačik, vielky zbojník,
znau po horách každy chodnik,
každy chodnik, každu cestu,
ktora ku ktoremu miestu.
Staval stiakde pod hajami,
poza bučky, javorami,
tížko, tížko čakal, stal
s tovaryšmi pánov dral."
Jan Kobzáň je autorem množství obrazů, sgrafit na několika domech ve Vsetíně, v Rožnově a ve vestibulu školy na Hovězí, knižních ilustrací. Kresby a malby Jana Kobzáně a jeho dcery Jany visí například taky v šenku Čarták na Soláni. Jeho nejznámějším literárním dílem je sbírka valašských pověstí z roku 1925 O zbojníkoch a o pokladoch, kterou sám opatřil nenapodobitelnými dřevoryty a i ona je psána ve valašském dialektu. Podle této knihy je nazvána multikeš O zbojníkoch a o pokladoch umístěná v Liptále.
Poklad Zbojnícky destament, stejně jako sesterskou keš U počátků vod v Liptále, jsme ukryli podobně jako to udělal gazda na Kršli v jedné pověsti:
"Gdysi sa mezi ludem pravilo, že Kršelský gazda má poklad. Pravilo sa, že dvě latušky stříbra teho má. Gdovíjak sa to vynéslo, šak bývali na pasekách, na samotě takovéj, člověk cuzí až gdy sa tam zjavíl, ale vědělo sa aj, že to majú v komoře zakopané. Pěkně, že sú ty latušky kamennýma, dokolečka okřesanýma šlédečkama přikryté, každá na iném místě..."
Hodne štestí pri hledání obou latušek!
"Pod hajom hrob ukopali
a bačika pochovali,
dvaja v hlavách, dvaja v nohách,
pomalej ho ukladali;
jamu honem zahrňali,
kameňami zavalali - - "
Skrýš je umístěna stranou od obou stavení - chalupa Jana Kobzáne leží cca 100m severovýchodním směrem od keše. Zbytečně prosím nerušte soukromí současných majitelů. Nedaleko je i posezení s tabulkou a povídáním o 2 malířích (waypoint). Přes celé Vsetínské vrchy vede krásná hřebenová trasa vhodná pro pěší i horská kola, v zimě pro běžky. Na Soláni se nachází zvonice s výstavní síní věnovanou umělcům Soláně, jsou tu lyžařské vleky, útulné hospůdky, výhledy na Javorníky i Beskydy, množství dřevěných soch pod širým nebem... Na Soláň vede silnice od V. Karlovic a Hutiska-Solance, jezdí zde autobusové linky, autem můžete zaparkovat u hospody Čarták nebo u chaty Soláň (waypointy). Z údolí vede na Soláň několik tras, třeba z údolí Jezerné okolo neobvyklého Karlovského jezera opředeného pověstmi.
K vytvoření listingů keší vztahujících se k Janu Kobzáňovi jsem použil úryvky z jeho knih, informace z článku Richarda Sobotky a od jeho syna p. Mladena Kobzáně, s jehož svolením jsem použil i reprodukce grafik. Za pomoc s listingy patří dík Jiřímu666, kešku nam na kruhu vytočil pan Jiří Dohnálek z Oznice a finální podobu jí dala drátenice Jitka Barvířová ze Lhoty u Vsetína.
Additional Hints
(Decrypt)
Bq prfgl an fglel xebxl
anwqrf gnz xnzra fvebxl
an xnzrav elgl xevm,
cbq xnzrarz gra zbw fxelf.
Gnz zbwh zmqh gnmxh anwqrf,
xbgyvx cravnmv anyrmarf,
pb zv cnaobu cbmruany,
cev mryrarz unwh qny.