Název trochu mate, nejedná se o event cache, ale o earthcache, ale
brzy se dozvíte proc. Po príchodu na výše uvedené souradnice si
prectete informacní ceduli Geologické naucné stezky Ceský kras a
odpovezte na níže uvedené otázky, které nám laskave zašlete
e-mailem. Podmínkou pro uznání logu je též pripojení vaší
fotografie z daného místa k vašemu logu – samozrejme bez cedule!
:o)
1. Jak starý je tento odkryv?
2. Behem kolika let probehla zmena?
3. Uvedte latinský název trilobita, který zde byl nalezen.
4. Jaký zdejší tentakulit mel hladkou schránku?
5. Co zpusobilo zmenu?
6. Kde jinde ve svete je možné tento jev ješte videt?
Outcrop of the boundary of the youngest Devonian limestones and
dark shales of the Kacák Member. The boundary is sharp reflecting
the global Kacák Event (deepening of the sea and less active marine
currents).
For foreign cachers:
To log this cache stand at the above coords to observe
acceptible answers to the following questions sent in a separate
offline email to us. You must also post a photo of yourselves on
your log taken somewhere near the site, but not with the
information sign!
1. How old is this outcrop?
2. What is the Latin name of trilobite found here?
3. Where else in the world you can see sg. like this?
Prijdte se podívat na zajímavou, nápadne ostrou, odkrytou
hranici chotecských vápencu a bridlic kacáckých vrstev srbského
souvrství. Stratigrafie, faciální vývoj a tektonika siluru a devonu
centrální cásti Barrandienu je velmi zajímavá. Vydáte-li se ze
Srbska do Hostimi, budete postupovat od starších vrstev k mladším,
tj. od svrchního siluru do stredního devonu. A v okolí údolí
Berounky od Berouna zase budete moci názorne videt
vulkanicko-karbonátový vývoj siluru. Proti proudu Berounky smerem k
ústí potoka Kacáku mužete sledovat jednotlivé stratigrafické cleny
od podloží do nadloží (od svrchního siluru do spodního devonu). 1)
Svrchní silur - nejvetší cást kopaninského souvrství a prídolské
souvrství vystupuje ve skalních výchozech nad sportovním hrištem a
nad domem cp. 44. Jsou to vetšinou svetle šedé zrnité,
organodetritické krinoidové a brachiopodové vápence, ve svrchní
cásti prídolského souvrství s velmi hojným vudcím brachiopodem
Dayia bohemica Boucek. Odkrytý sled siluru je typickým príkladem
ryze karbonátového melkovodního vývoje, který je charakteristický
pro nadloží a okolí drívejších silurských vulkanických center,
která tvorila submarinní elevace. 2) Hranice mezi silurem a devonem
probíhá v nejvyšší cásti skalní steny nad domem cp. 44, neprojevuje
se žádnou významnejší faciální zmenou, je ryze konkordantní a
spolehlive zjistitelná jen paleontologicky: vrstevní sled siluru
zakoncuje tenký trilobitový obzor s Tetinia minuta, base devonu je
vyznacena výskytem trilobita Warburgella rugulosa Alth (ruzné
subspecie) a charakteristickou mikrofaunou. 3) Vrstevní sled devonu
pocíná mocne vyvinutým sledem stupne lochkovu. Je to lochkovské
souvrství, které je zde vyvinuto podobne jako nejvyšší silur v ryze
karbonátovém vývoji (kotýské vápence). Ve spodních polohách
prevládají svetlešedé a naružovelé lavicovité vápence s hojnými
zbytky krinoidu rodu Scyphocrinites a pruvodní brachiopodovou
faunou nad bývalou administrativní budovou lomu, výše je vyvinut
mocný sled svetlešedých jemne organodetritických vápencu s
uzlovitou texturou a hojnými shluky diagenetických rohovcu. Tyto
vápence budují malebné skalní steny ve vstupní cásti kanonovite
zúženého údolí Berounky s jeskyní Patrovou a jinými menšími
jeskynemi. Celková mocnost stupne lochkovu je zde 80 - 100 metru.
4) Vrstevní sled nadložního spodnodevonského stupne pragu pocíná
masivními nebo silne lavicovitými organodetritickými vápenci: níže
jsou vápence belavé a svetle šedé ( konepruské vápence), výše
vápence naružovelé (slivenecké vápence). Oba tyto cleny do sebe
velmi pozvolna vertikálne i laterálne precházejí a representují i
organodetritický vývoj pragu, zde omezený pouze na spodní cást
celého stupne ( mocnost 45-50 m). Konepruské a slivenecké vápence
tvorí skalní stenu v zúžené cásti údolí až k rokli u Barrandovy
jeskyne. 5) V nadloží sliveneckých vápencu spocívají zretelne
vrstevnaté šedé a cervenofialové skvrnité vápence lodenické. Jsou
to vetšinou organodetritickokalové ( mikriticko-skeletální a
biosparitické ) vápence s ojedinelými vložkami vytrídených
organodetritických vápencu s tentakulitovou a jinou faunou (vudcím
tentakulitem je Nowakia acuaria/Richter/ ). Lodenické vápence
dosahují ve studovaném profilu mocnost kolem 35 m, vystupují hlavne
ve skalní stene sz. od strže u Barrandovy jeskyne. V jejich
spodních polohách je situován vlastní vchod do Barrandovy jeskyne.
6) Lodenické vápence precházejí smerem do nadloží do mocného sledu
cervenavých vápencu reporyjských ( cervenavé mikritické, místy
zretelné hlíznaté vápence). Reporyjské vápence budují delší,
severozápadní úsek skalních sten s charakteristickými skalními
previsy. Jejich skutecná mocnost je kolem 40 m avšak následkem
smerné poruchy presmykového rázu i následkem zvrásnení je jejich
mocnost zdánlive vetší a ve skalních stenách zaujímají delší úsek.
Smerná porucha presmykového rázu je dobre odkryta v dolní cásti
steny, kde lze pozorovat drcení i sekundární foliaci reporyjských
vápencu a další pruvodní tektonické jevy. /Vrstevní sled stupne
pragu koncí šedými kalovými ( mikritickými ) dvorecko-prokopskými
vápenci v mocnosti kolem 6 m.Tyto vápence jsou však prístupné pouze
nad skalními stenami a pri naší ceste podél úpatí je nezastihneme/.
7) Pred ústím potoka Kacáku do Berounky zakoncuje odkryvy mohutná
príkrá skalní stena masivních vápencu organadetritického vývoje
spodního pragu ( slivenecké vápence ). Je to tektonicky vyzdvižená
kra, která je soucástí asymetrické antiklinální struktury. Vuci
snadneji vrásnitelným reporyjským a nadložním vápencum se
slivenecké vápence chovají jako rigidní jádro a mezi obema celky
došlo k projevum disharmonického zvrásnení se zretelnou
jihovýchodní vergencí. (Zdroj:
http://www.nautilus.cz/CHLUPAC.html).
The Kacák Event is a late Eifelian (Mid Devonian) episode of marine
dysoxia/anoxia with associated extinctions. It has been widely
recognized in the shelf seas that surrounded the Old Red Sandstone
continent. It was contemporary with the lacustrine Orcadian Basin
in Scotland. This basin contains the distinctive Achanarras lake
horizon that contains a rich and diverse fish fauna. The Achanarras
lake was wide and deep and would have been filled by rainfall from
a monsoon system at an insolation maximum. Faunal elements within
the lake are in common with the Kernave Member in Estonia and this
level can be conodont dated as late Eifelian eiflius or ensensis
Zone. Therefore the group of lacustrine flooding climatic events
that occur at and above the Achanarras level can be correlated with
the marine Kacák Event (sensu lato) and both can be regarded as
having a common climatic cause and driven by an insolation maximum.
A reconstruction of the Orcadian Basin drainage system and a water
balance model based on the calcium flux within the lake shows that
a very significant volume of water would have been seasonally
discharged to the Rheic Ocean and would have caused an additional
environmental effect. (Source:
http://eprints.soton.ac.uk/45357/.