Skip to Content

<

Odval Dolu Ronna

A cache by Holda29 (maintained by Toniczech) Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 08/18/2009
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Cache se nachazi na odvalu byvaleho Dolu Ronna v Kladne, kde nedavno probehla zdarila rekultivace.
[EN]Cache is located on the heap of former mine Ronna in Kladno, which was recently succesfully rehabilitated.

Odval Dolu Ronna v Kladne

    
    Odval vznikl jako dusledek tezebni cinnosti Dolu Ronna. Nachazime se na uzemi mesta Kladna a tak nikoho asi neprekvapi, ze tento dul dobyval cerne uhli. Odvaly, nebo take haldy, jsou utvary vznikajici tezbou nerostnych surovin. Je to hlusinovy material, ktery se po vytrideni tezene suroviny neda nijak vyuzit a je mimoradne slozite a financne nakladne vratit jej na puvodni místo.


Odval byvaleho Dolu Ronna z odvalu byvaleho dolu Ferdinand

Historie dolu

    
    Pojdme si neco povedet o tomto dolu. Dul Ronna zacina svoji dlouhou a bohatou historii jako nejperspektivnejsi dul Spolecnosti statni drahy (SSD) dne 6. cervence 1882, kdy bylo zapocato hloubeni jamy. To bylo dokonceno 28. 9. 1885 v hloubce 423 m, vystrojeni jamy pak prislo v lednu 1886. Sloj o mocnosti 7,7 m byla zastizena v hloubce 393 m. Jama byla zprvu nazyvana lidove „Na Borku“. Az v roce 1890 byl dul pojmenovan po rediteli statku, dolu a tovaren Spolecnosti statni drahy Antoninu Ronnovi. Mezi lety 1889 a 1922 byl Dul Ronna spojen prekopy s doly Kübeck, Engerth, Barre a Theodor. V tomto obdobi probihalo i prohlubovani jamy na treti patro, to ale nebylo nikdy uvedeno do provozu. Konecna hloubka prohloubene jamy dosahla 501 m. Dalsi prekop, vyrazeny roku 1936, spojil Dul Ronna s Dolem Mayrau. 
    Po druhe svetove valce nastala velka zmena. V roce 1946 byly doly v byvalem Ceskoslovensku znarodneny a nasledne zrizen narodni podnik Stredoceske uhelne a zelezorudne doly. Celkem sem patrilo 19 zavodu, vcetne osmi velkodolu. Dochazelo take k prejmenovavani zavodu, a tak 23. 3. 1946 byl v duchu te doby dul Ronna prejmenovan na Dul Klement Gottwald, pozdeji Dul Gottwald III. Byly otevírany nove lavky, tzv. „Travnickovy spodky“, neboli drive netezene zasoby pod "velkou opukou" - vrstvou sopecneho tufu charakteristickou pro kladensky revir. K 1. dubnu 1958 vzniklo Sdruzeni kamenouhelnych dolu Kladno, kam byl zarazen Dul Gottwald n.p., vcetne zavodu Gottwald III, dale Dul Zapotocky n.p., Dul Nejedly n.p., Dul Nosek n.p. a Ceske uhelne a lupkove zavody n.p. v Novem Straseci. Kvuli koncentraci tezby byl razen dalsi prekop, tentokrat mezi doly Gottwald III a Zapotocky.
     Po roce 1989 nastala dalsi transformace dolu na Kladensku. Dul Klement Gottwald byl prejmenovan na Dul Kladno se zavody Schoeller, Mayrau a Ronna (vcetne dolu Zapotocky). Postupne se zacalo uvazovat o utlumu a restrukturalizaci ceskeho uhelneho hornictvi a sloucenim Dolu Kladno, Dolu CSM ve Stonave a Dolu Tuchlovice vznikla spolecnost Ceskomoravske doly a.s. Kladno. Definitivni konec pro Dul Ronna nastal roku 1997, kdy byla zahajena jeho likvidace. Symbolicky pak byla 20. srpna 2001 strzena tezebni vez v arealu dolu. Netrvalo dlouho a tezba v Kladenskem reviru utichla zcela.

Dul Ronna kolem roku 1920 (www.kladnominule.cz)    Mapa dolu a rozsireni sloji v kladenskem a rynholeckem reviru (Oplustil 2003) - klikni pro zvetseni

 

Dalsi nakladani s odvaly

    
    Ackoliv patri tezba uhli na Kladensku minulosti, jeji nasledky byly a jsou dosud patrne. Kazda jama mela svuj odval. Pro vetsinu obyvatel teto oblasti patri odvaly neodlucne do krajiny. Jejich obraz z doby tezby uhli, jako kourici zdroje znecisteni pomalu mizi a lide s mirnym sentimentem vzpominaji na byvalou slavu kladenskeho hornictvi. 
    Muzeme narazit na mnoho stretu zajmu jejich vyuziti. Kazda strana ma jiny nazor a je na vlastnikovi, aby se spravne rozhodl. Muze se zdat, ze se jedna o pohledove znecisteni krajiny, nicmene je opravdu nutne odvaly odtezit a zarovnat, kdyz se vcelku neprekvapive stanoviste ohrozenych druhu pravidelne nachazeji tez ve zdanlive poskozenych lokalitach, jako jsou odvaly? Jde o to, najit spravny pristup k temto pomnikum hornicke cinnosti a zajistit jejich spravne vyuziti do budoucna. Kazdeho okamzite napadnou ruzne rekultivace. Rekultivace znamena obnovu do stavu umoznujiciho vyuziti clovekem. 
    Existuji dva nazory jak takove rekultivace provadet, technicke a prirodni rekultivace. Technicka rekultivace je starsi pristup, ktery hlasa, ze kazda cast krajiny by mela mit svoje vyuziti, at uz produkcni, rekreacni, nebo sportovni. Cilem je zahladit vsechny znamky lidske cinnosti. Priklady techto rekultivaci jsou k videni na Mostecku a Sokolovsku a vysledky jsou rozporuplne. Jsou niceny extremni biotopy a vse je umele, neopravdove. Naproti tomu prirodni rekultivace znamena moderni pristup, ktery priznava nove utvary jako soucast krajiny, nikoliv jako znicena uzemi. Vetsina prace je nechana na prirode, pouze se zdurazni morfologie, pridaji vodni nadrze a vycisti se odpadky. Tento pristup ma samozrejme i vyhodu v mensi financni narocnosti. To bylo uz mnohokrat dokazano, prirozena sukcese (ekologicky termin oznacujici vyvoj a zmeny ve slozeni spolecenstev v ekosystemu) v mnoha pripadech vedla k lepsim vysledkum, nez u technickych rekultivaci. Projekt probihajici na odvalu Dolu Ronna se vydal cestou prirodni rekultivace. Presneji se jedna o tzv. revitalizaci, tedy zlepseni stavajiciho ekosystemu. 

Haldarky ze 30. let 20. stoleti, sbirajici nevytridene uhli z odvalu.

Odval Dolu Ronna - soucasny stav

    
    Odval se nachazi v obci Kladno, v katastralnim uzemi Hnidousy, priblizne 250 m vychodne od silnice spojujici Kladno – Svermov a Pchery a 1200 m zapadne od odvalu dolu Theodor. Jde o nepravidelny tvar se strmymi svahovymi uhly, vystupujici z udoli Tyneckeho potoka a se zvetsujici se vyskou smerem na vychod az k pribliznym 48 m. Plocha je cca. 13,25 ha a objem 2,10×106 m3. Odval byl sypan jiz od roku 1882. Vyskytuji se zde materialy z tezby hlavni kladenske sloje s primesi hornin z hloubeni jamy (jilovce, piskovce, prachovce, tufy, tufity, opuky) a razeni prekopu, coz jsou hlavne horniny podlozniho proterozoika a z ostatnich ruznych materialu, jako je stavebni sut, vypaleny material, nebo popilek z mistni kotelny. Cely odval je zrejme jiz kompletne vyhorely.
    Jedna se o jednu z nejdiverzifikovanejsich hald, co se tyce rostlinneho krytu a splnuje podminky na vyznamny krajinny prvek. Vyskytuje se zde 31 ochranarsky cennych druhu vyssich rostlin, z nichz je nejdulezitejsi chruplavnik vetsi (Polycnemum majus). Naleznete zde i stenotopni houbu mechac pisecny (Pisolithus arrhizus). Diky rozruznenosti odvalu zde nalezneme vhodne biotopy i pro mnoho zivocichu. Celkem bylo zdokumentovano 40 druhu motylu, 1 druhu plaza, 47 druhu ptaku a 7 druhu savcu.
    Momentalne na odvalu dokoncuji terenni upravy. I bez nich obcane ale nasli mnoha vyuziti. Casto se zde objevuji lide se psy, pary a rodiny na prochazkach a je to misto pro spontanni motokros. Diky dobre nastartovanemu prirodnimu procesu nemusely byt zasahy nikterak vyrazne a nakladne. Jde hlavne o vycisteni, zabezpeceni a mirne terenni upravy odvalu. Krasny vyhled do okoli rozhodl o tom, ze temeno je na vychodni casti o 6 m zvyseno prisypanim kuzele. Ten je tvoren haldovinou, ktera se vytezila zmirnenim prilis prudkych svahu. Z toho sameho materialu se take vytvorila zhruba 45cm vrstva pokryvajici popilkoviste. To z duvodu omezeni prasnosti. Kvuli nebezpecnym jamam po druhotne tezbe budou materialem ze svahu i ony zasypany. Zpevnene i nezpevnene cesty budou ponechany, povede to k ruznemu pohybu lidi po odvalu a tim i k ruzne urovni disturbanci. Z duvodu provozovani motokrosu se da predpokladat vznik vetsich louzi, ktere budou vyuzitelne pro mnozeni obojzivelniku. Vyhlidkovy kuzel se stal jednou z dominant odvalu, bylo by nevhodne, pokud by puvodne pritomne dreviny branily ve vyhledu, proto doslo k jejich vyrezani a nahrazeni keri jako liska obecna, bez cerny, vrba jiva, nebo ruze sipkova. Momentalne vam asi odval prijde jako mesicni krajina, ale verte, ze cely proces je dobre nastartovany a za nekolik let se z tohoto mista stane opravdova oaza prirody.

Cache  

    
    Na misto se muzete dostat bud autem a zaparkovat na souradnicich N 50° 10.525 E 014° 06.565. Existuje i autobusove spojeni s centrem Kladna, do zastavky Ronovka vas doveze linka cislo 12. Dale je mozne pokracovat branou byvaleho dolu, pripadne cestou po poli. Ta se nachazi zhruba o 250 m dale na sever. Samotna cache se nachazi nedaleko vyhlidkoveho kuzele a je myslim velmi snadno dohledatelna. Je tvorena 0,6l Lock&Lock nadobou.Doporucuji vystoupat na vyhlidkovy kuzel, je odsud jeden z nejlepsich rozhledu na Kladensku, pokud nepocitam rozhledny. K videni je panorama mesta Kladno, Bustehradska halda, odval dolu Ferdinand, odval dolu Theodor, Vodni park a zachranna stanice AVES Cabarna, Rip, vetrna elektrarna ve Pcherach, tretihorni sopka Vinaricka hora, Dul Schoeller a pri dobre viditelnosti prakticky cele Ceske stredohori. V obvzlaste dobrych podminkach je mozne videt pomoci dalekohledu i hrad Bezdez a Jested. Samozrejme je odsud videt i umisteni nekolika kesi, napr. GC1HNP6GC15ZGMGCHTN2GC18QWN, nebo GC1BN1C. Krome rozhledu odval nabizi i moznost sberu zkamenelin prvohornich rostlin, jejichz mensi i vetsi ulomky se zde volne povaluji. Doporucuji hledat v okoli N 50° 10.619 E 014° 06.846 a N 50° 10.684 E 014° 06.996. Pokud budete mit stesti, muzete najit pekne otisky kury a listu. Nutno podotknout, ze lokalita je rychle vysbiravana a vystaveni prirodnim zivlum take nedela zkamenelinam dobre. Plati zde ono zname: "Kdo driv prijde, ten driv mele".

**Touto lokalitou se zabyvala moje bakalarska prace, proto k ni mam asi jiny vztah, nez vetsina lidi a je mozne, ze vam do oka nepadne jeji momentalni, lec pouze docasna strohost. Pokud tomu tak bude, tak se omlouvam a budu rad, kdyz to date v logbooku najevo. Diky**

Panoramaticke foto z vyhlidkoveho kuzele - klikni pro zvetseni (zajemcum mohu zaslat 59MPx original)

 

[EN]: I am sorry, but English description is much shorter, though you should discover everything important. You are staying on the heap created from mine tailings. Local mine was called "Dul Ronna" and it was extracting black coal. material is very typical for the city of Kladno and its vicinity. The mine was founded on 6th July 1882, final depth after another digging was 501 m. Mine was between years 1889 and 1922 connected to many mines, due to concentration of mining. 
After socialization of industry and rise of communism, mine was renamed  to "Gottwald III" after a communist leader. Luckily after 41 years under the fist of red brother, our nation earned its freedom once again and mine was renamed back to "Ronna". It turned out, that mining is no more gainfully, so in year 1997 entire mine was closed and four years later destroyed.
Now city Kladno was confrontated with problem, what to do with many heaps. Few were left fallow, but this heap undergo a succesfull revitalisation. Minor lanscaping and clean-up were main targets.
You can leave you car on  N 50° 10.525 E 014° 06.565 and go through former gate with name "Dul Kladno".  You can enjoy wonderfull outlook on the top of the cone and if you are lucky, you can find some fossilized plants. Cache itself is 1l Klip fresh container.

Zdroje: 

GREMLICA, T., BURES, J., CILEK, V., MARTIS, M., PRIKRYL, I., SADLO, J., VOLF, O., ZAVADIL, V., ZDRAZIL, V. 2004. Analyticka studie stavu krajiny Kladenska v castech narusenych tezbou cerneho uhli. 277 s. Ustav pro ekopolitiku, o. p. s., Praha.
HOLECEK, J. 2009. Soucasny stav a navrh rekultivace odvalu dolu Ronna v Kladne
(bakalarska prace). 29 s. PrF UK, Praha.
HONCIK, L. 2006. Prehled historicky dolozenych uvodnich dulnich del, 155-310. In KURIAL, J., SARBOCH, P., PRAVNANSKY D., FOJTIK, M., VYBIRAL, P., KHESTL, M., LOVISKOVA, T. (eds) Dobyvani uhli na Kladensku. Kartis, Ostrava.
JIRAN, L. 2006. Praveke osidleni uzemi, 37-60. In KURIAL, J., SARBOCH, P., PRAVNANSKY D., FOJTIK, M., VYBIRAL, P., KHESTL, M., LOVISKOVA, T. (eds) Dobyvani uhli na Kladensku. Kartis, Ostrava.
MELICHAR, K. 2006. Historicky prehled, 119-154. In KURIAL, J., SARBOCH, P., PRAVNANSKY D., FOJTIK, M., VYBIRAL, P., KHESTL, M., LOVISKOVA, T. (eds) Dobyvani uhli na Kladensku. Kartis, Ostrava.

Additional Hints (Decrypt)

[cz]h cngl fgebzh, m wi. fgenal, nfsnyg
[en]ng sbbg bs n gerr, sebz FR fvqr, nfcunyg

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

539 Logged Visits

Found it 518     Didn't find it 2     Write note 14     Publish Listing 1     Needs Maintenance 1     Owner Maintenance 3     

View Logbook | View the Image Gallery of 66 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.