O mutěnských búdách
Mutěnské Búdy jsou sklepní lokalitou na okraji obce pod Mutěnskými vinohrady. Své sklepy zde obhospodařuje téměř 600 vinařských rodin. Jednotlivé sklepy jsou různého stáří a provedení. Najdete zde malebné sklepy našich dědů, ale i sklepy vybavené modernim zařízením, degustačními místnostmi, posezením a také pokoji skýtající ubytování. Typickým prvkem většiny Mutěnských sklepů je vstupní průčelí zvané „Žůdro“ a tradiční malování slováckými ornamenty či škrabanými sgrafity.
Drtivá většina z tisíce vinařů v obci jsou drobnými vinaři, hospodařícími na vinicích v průměrné velikosti 0,1-0,5 ha a produkující sudová vína. Několik vinařů se věnuje svým vinicím a sklepům na úrovní podnikání, zaměřují se na vína přívlastková, která lahvují.
Při své práci se drží buďto tradičních postupů nebo zastávají modernější přístup. Co mají ale společného, je láska k vínu a společná práce, která dává Mutěnicím typický ráz moravské vinařské obce.
Vinohradnická a vinařská historie obce:
Ve 3 století našeho letopočtu dochází vpádu římských legií na území Jižní Moravy a jejich setrvání zde je spojeno s pěstováním vinné révy a výrobou vína. S největší jistotou můžeme tvrdit, že zakládání vinic došlo v období Velkomoravské říše,10-11 století,svědčí o tom vykopávky u obce Mikulčice. Mutěnické pověsti naznačují, že křesťanská víra mohla přijít již v 9 století. Pověst vypráví o studánce,na dnešním dolním konci, kde předkové mutěňanů byli pokřtěni od samotných apoštolů sv.Cyrila a Metoděje.
Ve středověku, podle topografa G.Wolného, patřila obec od 13 století řádu johanitů,velmistr měl sídlo ve Strakonicích. Pro velkou vzdálenost nespravovali své majetky přímo, ale zastavovali je. Dá se předpokládat, že po určitou dobu vinohrady v katastrálním území Mutěnice obhospodařoval řád Templářských rytířů, který se usídlil v Čejkovicích v roce 1248.
Templáři vybudovali v Čejkovicích templářskou tvrz a rozsáhlé vinné sklepy a zabývali se intenzivně vinohradnictví a vinařství. S dostupných pramenů je známo pěstování vinné révy na výměře cca 700 hektarů a do těchto ploch údajně patřily i hory vinné ležící na území Mutěnice.
Název Mutěnice se objevuje krátce před polovinou 15. století v souvislosti odvádění berně johanitské komendě v Orlovicích resp. Ivančicích. Dvacátá a třicátá léta 15 století se registrujeme dva názvy Mutěnice, používané českou komunitou a Kreuz (Kříž) německými osídlenci, které přivedli johanité. Hlubším zkoumáním lze předpokládat, že ves Mutěnice existovala dříve než období, kdy byla rozdělena Morava na tři úděly, olomoucký, znojemský a zlínský v 11 a 12 století.
Nelze opomenout rozšiřování viničních ploch za vlády Karla IV v druhé polovině 14 století, Karel IV. vydává právní rámec “Královský mandát“ z roku 1358:
-zřízení úřadu purkmistra
-osvobození nově začínajících vinohradů od daní
Karel IV ustanovuje právo viničné, z těchto nařízení se dochoval zvyk zavírání hory před sklizní. Habáni, novokřtěnci, náboženská komunita, která přichází ze západní Evropy se významně podílí na rozvoji vinohradnictví, hloubení sklepů a vinaření, přicházejí také do Mutěnice. O existenci tohoto obyvatelstva jsou zprávy v novokřtěnských kronikách z roku 1565, kdy si pronajímají několik mutěnických dvorů, měli také v držení mutěnický pivovar.
V druhé polovině 15. století a počátkem 16. století dochází v celém Českém království k vrcholu pěstování révy vinné a produkce vína. Vladislav II.Jagelonský roku 1497 vydává nařízení o povinném zapsání všech vinic a nařízení o kontrole jakosti vína degustací. Rozloha vinohradů v té době činí cca 25.000 ha a spotřeba vín na obyvatele 56 litrů.( v současné době cca 17 litrů)
V předbělohorském období patřily Mutěnice k velkým vesnicím na Moravě, přibližně 500 osob, zápisy viničních knih se nezachovaly. Existovaly vinohrady s názvem Višička, Mutěnická hora i nemalé panenské vinohrady, pojmenované jako Novosad. Mutěnice jsou v té době hospodářsky nejvýznamnější obcí na Hodonínsku.
Pečeť z roku 1613 obsahuje vinný keř. Původní horenské právo se nedochovalo, nejstarší mutěnická horenská kniha byla založena 1725. Horenské právo obsahovalo:
-kde vysazovat vinohrady
-povinnosti vinohradnických dělníků i práva na mzdu
-řešilo rozhraní vinohradů a spory
-množení vinných keřů, zahajování vinobraní i předcházejícího klidu ve vinohradu, zarážení hory, ustanovovalo vinohradní hlídače, hotaře
-určovalo, co vše se ve vinohradu smí a nesmí a za překročení těchto zákazů stanovuje přísné tresty i na hrdle, o nich mohl rozhodnout vesnický horenský soud.
Za zajímavost stojí, že Mutěnice patří od roku 1762 Františku Lotrinskému, manželovi císařovny Marie Terezie a až do vzniku Československa v roce 1918 zůstávají v majetku císařského rodu. Výnosem „Císařského patentu“ ruší Josef II horenská práva na celé Moravě, včetně Mutěnic. Během novodobého vývoje mutěnického vinařství proběhly nejrůznější problémy, pohromy a neúrody, výskyt peronospory, ale největším ničitelem byla „mšice révová“, révokaz. Mutěnice zasahuje nejvíce v roce 1908.
Sklepy ožívají pracovním ruchem zejména s odcházejícím létem, je potřeba nachystat sklep před vinobraním. Musí se poumývat bečky, zamočit kvasné kádě, aby z nich nevytekla šťáva. A pak už přijde ten dlouho očekávaný den – vinobraní. Jednotlivé odrůdy postupně dozrávají a sbírají se. Ve sklepě je hospodář zpracovává, mele lisuje a postupně přivádí ke kvasu. Občas se potěší pohárkem dobrého burčáku, třeba i červeného, na který někteří i do noci čekají. Je všeobecně známá pověra, že člověk by měl za vinobraní vypít tolik burčáku, kolik má v těle krve. Určitě se tím nic nezkazí.
VINIČNÍ TRATĚ
V Mutěnicích jsou tak rozsáhlé plochy vinic proto, že zdejší geologické a klimatické podmínky přímo vyzývají k pěstování révy. Jedná se výhradně o sedimenty, ale mnohem důležitější než horniny je půdní pokryv. V katastru Mutěnic a blízkém okolí se nejčastěji nacházejí černozemě vytvořené na vrstvě spraší uložených na píscích, případně i nivní půdy na nivní uloženině s podložím písku. Jsou to tedy půdy lehčí a středně výsušné. O podnebí statistické údaje ukazují na velmi velký počet letních dnů s teplotami nad 25 °C, kterých je 53,3 dnů v roce. Dále na vysokou průměrnou teplotu v červenci 25,2 °C a roční průměrné množství srážek 500 až 600 mm. 330 hektarů mutěnských vinic je rozděleno do pěti tratí:
Mutěnská hora,
Dubňanská hora,
Vyšicko,
Hraničky,
Úlehle.
VINAŘI A JEJICH SKLEPY
Že je vinař od nepaměti celoročně spjatý s přírodou a odkázaný na její rozmary či přízeň, nám dokládají vinařské lidové pranostiky. Naši předkové si dění v přírodě pečlivě všímali, a tak nám zanechali postřehy a rady, které se týkají snad každého dne v roce. Třeba 1. září nám říká, že „Na Jiljího první víno“, nebo jedna pranostika přímo poetická „Večerní rosy v máji hodně sena i vína dají“.
Součástí vinařova roku bylo i uctívání vinařských patronů. Snad v žádném vinném sklepě ani dnes nechybí soška nebo řezba svatého Urbana, Vavřince či Vincence. Proto se spousta pranostik týká právě dnů, kdy mají tito světci svátek. Tak například k 10. srpnu se mezi vinaři traduje: „Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budem dobré vino míti.“
K samotné keši
Úvodní souřadnice jsou na okraji Búd, kde se nachází infotabule s mapou. Pokud správně zodpovíte několik jednoduchých otázek, týkajících se vína, dostanete finální souřadnice. Kačeři, kteří loví rádi metodou BF, mohou použít infotabuli s mapou a fotohinty
Čerpáno z: http://www.mutenice.cz/vinarstvi/ https://www.facebook.com/VinoZMutenic.cz
Otázky:
A. Průměrný počet letních dnů v oblasti Mutěnice:
53 dnů…A=5 / 43 dnů…A=4 / 63 dnů…A=3
B. Průměrné roční srážky v oblasti Mutěnice:
800-900mm…B=3 /500-600mm…B=4 / 200-300mm…B=5
C. Výměra vinných tratí v oblasti Mutěnice je cca:
152 ha…C=1 / 568 ha…C=4 / 330 ha…C=8
D. Přibližně kolik rodin má v Búdách vinné sklepy?:
300…D=6 / 600…D=1 / 900…D=9
E. Vstupní průčelí Mutěnických sklepů se nazývá:
Futro…E=7 / Žudro…E=3 / Ňadro…E=O
F. Patronem vinařů je :
sv. Vavřinec…F=2 / sv. Kryštof---F=1 / sv. Urban… F=0
G. "Nástroj" pro odběr vína ze sudů se nazývá:
Trychtýř…G=2 / Baštýř…0G= / Koštýř…G=1
H. Mutěnický katastr je rozdělen na několik viničních tratí:
osm…H=8 / pět…H= 5/ tři…H=3
I. „Zarážení hory“ je:
Období před vinobraním…I=6 / Období po vinobraní…I=9
J. Opeřený „nepřítel“ vinařů je:
Čáp…J=2 / Špaček…J=5 / Drozd…J=7
Keš se nachází na souřadnicích:
N48°AB.CDE E017°FG.HIJ
