brigádní generál Vladimír Přikryl
O GENERÁLOVI
Vladimír Přikryl se narodil 3. srpna 1895 v Horních Studénkách na Šumpersku. Po studiích narukoval do armády. V srpnu 1915 odjel do Haliče jako kadet-aspirant. 21. července 1916 přeběhl frontu s celou rotou na ruskou stranu a byl zajat.
V Rusku vstoupil v roce 1917 do Československých legií. Postupně to dotáhl až na nadporučíka. Do vlasti se vrátil v srpnu 1920 přes Vladivostok, Japonsko a USA.
Po návratu nadále působil v armádě. V roce 1939 byl demobilizován v hodnosti podplukovníka a nastoupil na post ředitele VII. odboru Nejvyššího úřadu cennového.
Vladimír Přikryl s Edvardem Benešem o vánocích v Anglii
Již krátce po okupaci nacistickými vojsky se aktivně zapojil do odboje, konkrétně byl členem organizace Bílá růže. Na jaře 1940 opustil svou vlast a přes Jugoslávii se dostal do Francie. Zde byl odveden a určen za velitele 1. praporu 2. pěšího pluku.
V červenci se přepravil na Gibraltar a odtud do Anglie. Zde byl jmenován velitelem 2. praporu 1. československé brigády a podílel se na organizování obrany Británie proti případné německé invazi.
V červenci 1943 se přesunul přes severní Afriku a Blízký východ do SSSR. Zde byl jmenován zástupcem velitele 1. československé samostatné brigády v SSSR a prodělal těžké boje na Ukrajině (bitva o Kyjev).
Dva hrdinové SNP - plk. Vladimír Přikryl a kpt. František Fajtl
Po dobu nepřítomnosti gen. Ludvíka Svobody velel brigádě v bojích u Bílé Cerekve, Fastova a Rudy. V březnu 1944 byl jmenován velitelem 2. československé samostatné paradesantní brigády.
zprava štábní kapián Karel Hlásný (mluvící), podplukovník Přikryl, major Mišin a další důstojníci výsadkářské brigády Polsko - Dukelský průsmyk, blízko města Besko (září 1944)
Paradesantní brigáda se zúčastnila bojů o Duklu. Brigáda i velitel zde podali solidní výkon, který odpovídal stavu nepřítele a logistickému zabezpečení. Poté byla brigáda i s velitelem přesunuta na Slovensko na frontu u Zvolena.
Zde plk. Přikryl velel neohroženě brigádě, která se zde ukázala být jediným bojeschopným tělesem. 19. února 1945 se spojili na úpatí Nízkých Tater s Rudou armádou.
kpt. Ivan Pazderka, plk. Vladimír Přikryl a fotograf brigády M. M. Glider v mrazivém ránu ve Vajskově dolině (leden 1945)
Po skončení války zůstal gen. Přikryl v armádě a působil od července 1945 jako velitel vojenského výcvikového prostoru Milovice, kde měl vybudovat výcvikové zařízení pro výsadkáře, a roku 1949 byl jmenován posádkovým velitelem v Brně s pravomocí zástupce velitele divize.
brig. gen. Vladimír Přikryl, div. gen. Bohumil Boček a arm. gen. Ludvík Svoboda (Milovice, 1946)
19. května 1949 byl zatčen a krutě vyslýchán. Za údajnou účast na spiknutí a údajnou práci pro zahraniční rozvědku byl odsouzen na 9 a půl roku, byl degradován na vojína.
Na jeho likvidaci měl zájem osobně tehdejší generální tajemník KSČ Rudolf Slánský, který se ho snad pokusil i dvakrát zabít - jednou byl Přikryl omylem zařazen mezi vězně čekající na popravu a jednou došlo k jeho přiotrávení. Prošel několika věznicemi. Kuriozitou byla i jeho účast jako svědka v procesu se Slánským (ohledně smrti Švermy ve slovenských horách).
V létě 1953 byl propuštěn a pracoval jako dělník v Nymburku a později jako noční hlídač na pile v Křinci.
Vladimír Přikryl jako hlídač na pile v Křinci (24.7.1961)
Vzpomínky na svoji účast v boji za osvobození vlasti vložil do svých knižně vydaných pamětí „Pokračujte v horách“ z roku 1947 a vzpomínek „Za vlády tmy“, které pochopitelně vyšly až po roce 1989.
V roce 1962 byl v tichosti rehabilitován občansky, v roce 1964 mu byla vrácena hodnost generála. 14. června 1968 zemřel v Plzni.
Po rehabilitaci v roce 1965
Vladimír Přikryl obdržel 55 řádů a vyznamenání. Byl nositelem Československého válečného kříže 1914-1918, Řádu sokola s meči, pěti Československých válečných křížů 1939, československé medaile Za chrabrost, Řádu SNP, Řádu Suvorova a Řádu Velké vlastenecké války, francouzského Croix de Guerre, britského Kříže královny Viktorie a jugoslávského Řádu partyzánské hvězdy.
V roce 1991 obdržel Řád M. R. Štefánika in memoriam.
19.4. 2014 byla v Křinci na domě, kde bydlel, během pietního aktu slavnostně odhalena pamětní deska k poctě generála Přikryla.
UKÁZKY Z KNIHY VLADIMÍRA PŘIKRYLA "ZA VLÁDY TMY":
„Až se jednou zvedne železná opona a svět se konečně dozví pravdu o životě našich dětí – „pionýrů“, promluví němá ústa milionů.
Pak celý svět ustrne nad skutečností, jakou učinil nesmírnou chybu, že se nepřičinil o rychlé skoncování s podvodníky, zloději a veškerou lůzou tak poslušnou Kremlu, vyznávající jen nám cizí, zvrácenou a nikdy neuskutečnitelnou marx-leninsko-stalinskou „ideologii“, která lidstvo násilně vehnala do utrpení, zkázy a mravního úpadku na tolik desetiletí!“ napsal generál Přikryl ve svých pamětech v roce 1963.
Vzpomínkové slavnosti u příležitosti odkrytí pamětní desky generála Přikryla 19.4.2014 Křinec
O VÝSLEŠÍCH
Strážný občas zkoušel závěr revolveru a to přidávalo na pocitu nejistoty. Někdy se špehýrkou zeptal, chci-li kouřit, a po odmítnutí si dál hvízdal a zkoušel zbraň. Zaposlouchal jsem se do dutých kroků chodců na chodníku. Zaslechl jsem i tlumené hlasy.
Ptám se: „Cožpak nevíte, kde jsem? Znáte tohle místo? Proč se nevzchopíte k osvobození?“ Uvažuji o kontrastech. Tam lidé, zde peklo a hrůza. Zde Praha, rodina je v Milovicích, jak blízko, a přece jsme od sebe vzdáleni. Když jsem byl ve Velké Británii, říkával jsem si, jak jsem od vás vzdálen, a přece tak blízko. Dnes je to pravý opak.
Asi po dvouhodinovém vyčerpávajícím trýznění duše se náhle otevřely dveře. V doprovodu dvou „tajných“ vycházím na chodbu. Asi po dvaceti krocích zabočíme doleva do úzké chodby. Na vysoko připevněných trubkách, asi od ústředního topení, visí několik silných provazů. To je popraviště, myslím si. Krev v těle tuhne. Ústa se zavírají, nohy slábnou. Tak tedy zde zemřeš!
Vzpomínkové slavnosti u příležitosti odkrytí pamětní desky generála Přikryla 19.4.2014 Křinec
Z přízemí přicházejí další tři muži. Jednoho z nich poznávám, muže v tričku, který cestou řve: „Tak co, budeš mluvit?“ ,,Ano,“ odpovídám, „co vím, tak všechno.“ Najednou nechyběl ani psací stroj s písařkou, jejíž něžnou tvář jsem přehlédl. „Jseš špion?“ „Nejsem a nikdy jsem nebyll“ „Tak nahoru!“
Svázali mi ruce, nohy a přirození v jeden uzel a potom mě vytáhli vzhůru - asi pět metrů. Bolest procházela celým tělem, zvlášť při trhavém soukání dolů. A opět vzhůru. Opakovalo se to celkem pětkrát!
Bolest přemohla zaťaté pěsti a zuby. Zasténal jsem. Když jsem dopadl na zem na břicho a na obličej, omdlel jsem. Snad to byl otřes mozku. Polili mě vodou a někdo se ptal: „Tak co, teď už se přiznáš, nebo tě rozdupáme?!“
Vzpomínkové slavnosti u příležitosti odkrytí pamětní desky generála Přikryla 19.4.2014 Křinec
Ale vtom někdo vběhl do chodby a volal: „Nechte ho a pojďte všichni ihned nahoru!“ Okamžitě jsem byl zbaven provazů a už mě vlekli do druhého poschodí. A stal se zázrak, myslím si. Těžce oddychuji a potácím se po schodech.
Po krátké přestávce v kanceláři mě zavolal major Bohata, abych šel s ním. I scházíme dolů a nasedáme do auta. Odvezli mě zpět na Loretánské náměstí.
Únava byla strašná, hlava jako by se chtěla rozskočit. Nesměl jsem ležet ani sedět. Zkrátka nová muka. Kéž už i by byl večer, modlím se. A opět mě pronásledují myšlenky. Proč mě odvolali z mučírny a neuskutečnili své hrozby? Nikdo mi nic neřekl, a to bylo nejnepříjemnější.
Vzpomínkové slavnosti u příležitosti odkrytí pamětní desky generála Přikryla 19.4.2014 Křinec
O KŘINCI
Ještě jedna sociální vymoženost mě na sklonku života postihla. Když jsem byl v roce 1949 zatčen, přirozeně hned po mém prvním procesu rodinu z milovického bytu vystěhovali.
Prostě tím, že oznámili manželce, aby si našla do čtrnácti dnů jiný byt a vystěhovala se. Prostřednictvím známých zoufale hledala, ale nic vyhovujícího nesehnala.
Až na poslední chvíli se našli hodní lidé, kteří jí doporučili byt v evidenci vojenské správy v Křinci, Zelené náměstí, číslo popisné 77. Byt se skládal z kuchyně a dvou pokojů bez příslušenství., ale s poměrně velkou zahradou. Pražský majitel však dům vůbec neopravoval, a proto při dešti voda prosakovala do všech místností. Prostě nouzový byt.
V dubnu 1959 koupila domek občanka Hamplová ze Sovenic, která se uvedla neobyčejně panovačným a domýšlivým způsobem. Nijak se neskrývala s nadějí, že se brzy vystěhujeme.
Podle osvědčených metod pokračovala v pomluvách, ač ji všichni dobře znali ze Sovenic, kde jako členka „rodné strany“ zastávala nějaké vedoucí místo. Odtud musela odejít, protože jí hrozily pro její jednání nemilé zákroky od místních občanů.
Vzpomínkové slavnosti u příležitosti odkrytí pamětní desky generála Přikryla 19.4.2014 Křinec
O STĚHOVÁNÍ V KŘINCI
Konečně se v Křinci uvolnil „byt“, pokud se ho tímto názvem vůbec lze pojmenovat. Vlastně to předtím byl sklad nábytku s malým zamřížovaným okénkem, ale sušší, světlejší a s frontou na náměstí.
Před vánočními svátky jsme se za značně nepříznivého počasí přestěhovali. Doprovázelo nás Hamplové spílání o zlodějích, když jsme si odnášeli svůj majetek – osvětlovací potřeby a jiné věci.
Na ilustraci pochopení „dobrých“ sousedských vztahů v novém bydlišti poznamenávám jen tolik, že naši prosbu o rozšíření jediného okénka v jizbě o rozměrech 88 x 68 centimetrů soused Tomyška energicky odmítl.
Vzpomínkové slavnosti u příležitosti odkrytí pamětní desky generála Přikryla 19.4.2014 Křinec
O PRÁCI PO PROPUŠTĚNÍ Z VĚZENÍ
Ředitel národního podniku Fruta v Nymburku, bývalý holič, mezi řečí prohodil, že oba zapomeneme na minulost, neboť pro mě nastává nová životní dráha a tuhá práce ve prospěch a blahobyt republiky. Za malou chvíli jsem tlačil valník naložený těžkými kameny.
Snažil jsem se opravdu rychle přizpůsobit novým pracovním podmínkám. A nebýt nátlaku předsedkyně závodní rady soudružky Šimákové, aby mě přidělovali pouze na nejtěžší práce, přijal bych pracovní nabídku jako samozřejmou nutnost, abych uživil sebe, manželku a její matku, která s námi žila ve společné domácnosti.
Hrot jedovatého komunistického šípu soudružky Šimáčkové seřízlo až poznání, že jsem tím generálem, který po válce dvakrát pozval místní pěvecký spolek „Hlahol“, jehož byla členkou, do Vojenského výcvikového tábora v Milovicích.
„Nádvorní parta“ měla velmi široké pole působnosti – úklid, vyvážení kompostu, výkalů, odpadků z lisovaného ovoce a zeleniny, rozvoz uhlí, sudů a dalšího materiálu.
Nelze se divit, že od prvních dnů jsem cítil značnou únavu. Denní dojíždění vlakem, udržení tempa s mladšími spolupracovníky při zvedání těžkých břemen a nakládání spousty odpadků v osmihodinové směně mě opravdu unavovalo. Denně jsme ve dvojici naložili 30 až 120 metrických centů! Denní mzda dosahovala 10-12,50 Kč!
Vzpomínkové slavnosti u příležitosti odkrytí pamětní desky generála Přikryla 19.4.2014 Křinec
O NOČNÍCH HLÍDKÁCH
Konečně začátkem listopadu 1959 nastala v mém provizorním stavu dlouho očekávaná změna. Naskytla se možnost ihned nastoupit místo nočního hlídače u provozovny Středočeských dřevařských závodů v Zábrdovicích.
Mohl jsem zůstat doma v Křinci, osvobozen od nepříjemného dojíždění vlakem do Nymburka a zpět, ve velmi příznivém pracovním prostředí.
Na všeobecně existující neutěšené poměry jsem si pomohl i finančně, neboť od 1.ledna 1960 se můj příjem vyšplhal na 1144 Kč měsíčně. To jsem ve Frutě nikdy neměl!
Vzpomínkové slavnosti u příležitosti odkrytí pamětní desky generála Přikryla 19.4.2014 Křinec
JAK NA KEŠ
Jedná se o jednoduchou offsetovou multinu. Kousek od úvodních souřadnic nalezněte pamětní desku generála Přikryla. Následující řádky čtěte pozorně, ať to nemusíte počítat dvakrát nebo i třikrát. A je počet písmen v prvním řádku, B je počet písmen v pátém řádku, C je počet písmen ve čtvrtém slově, D je počet písmen ve třetím řádku, E je počet písmen v prvních dvou slovech ve čtvrtém řádku, F je počet písmen ve slově v šestém řádku a G je počet písmen v pátém slově na čtvrtém řádku. Na domě vlevo od domu s pamětní deskou je elektrorozvodná skříň, tam si opište číslo za písmenem P jako indicii H. Dosaďte do vzorce N 50° 1A.B*H 015° 0C.D*E*F+G a můžete jít pro keš. Nachází se cca 700 metrů vzdušnou čarou od úvodních souřadnic. Pro kontrolu je ciferace finálních souřadnic 8.
Přejeme šťastný lov.
