Radioamatérské vysílání
Kdo je to radioamatér?
Laicky řečeno je to ten blázen, který má doma vysílačky a antény. Při bližším pohledu však zjistíme, že pravověrný radioamatér vůbec není podoben dle svého zmíněného pojmenování nějakému „amatérovi“, který „amatérsky“ zkouší něco, čemu vlastně ani nerozumí. Oblastí radioamatérských činností je totiž takové množství, že jen orientovat se v nich a zasvěceně o nich něco říci může opravdu jen ten, kdo věci opravdu dobře rozumí. Detailní pohled na věc pak překvapenému laikovi otevře pohled do nepoznaných a možná i částečně utajovaných zákoutí radioamatérovy duše – laik pak s úžasem zjišťuje, že radioamatér je ve svém oboru v podstatě profesionálem každým coulem.
Velký boom zažilo amatérské vysílání po první světové válce, kdy se i v Evropě začal šířit rozhlas. Radioamatéři významně přispěli poznání praktického užití celého spektra radiových vln. Profesionálové vysílali na dlouhých a středních vlnách, krátké vlny byly považovány za bezcenné a o velmi krátkých se nevědělo vůbec nic. Když Marconi poprvé propojil radiem Evropu a Ameriku, potřeboval na dlouhých vlnách mnoho kilowattů výkonu a kilometrové antény. V roce 1923 radioamatéři zjistili, že na krátkých vlnách jim k témuž stačí výkon potřebný pro rozsvícení jediné domácí žárovky a pár desítek metrů drátu jako anténa.
Transatlantické pokusy byly lákadlem také pro prvního známého radioamatéra v Česku (resp. Československu) - Pravoslava Motyčku, OK1AB (to byl jeho volací znak, bude vysvětleno dále). Motyčka pracoval v pražské Lucerně, jejíž majitel, Václav Havel, dědeček pozdějšího prezidenta, byl příznivcem moderní techniky a činitelem tehdejšího Československého radioklubu. Pro Motyčkovy experimenty měl pochopení a tak se projekční kabina Lucerny stala dějištěm prvních radioamatérských pokusů. Koncem roku 1924 navázal Motyčka první spojení v Československu. Měl řadu přátel a následovníků, koncem 30. let v Československu bylo několik set radioamatérů. Časem se radioamatérství ukázalo být nejen zábavou. Pochopil to celý svět, když byl v roce 1928 sovětský radioamatér prvním, kdo zachytil volání vzducholodi ITALIA ztroskotavší na cestě od severního pólu (na palubě byl i známý český vědec Dr. Běhounek). Připravenost amatérů nabídnout rychlé spojení mnohokrát pomohla při živelních pohromách a jiných neštěstích.
Radioamatér vlastní radioamatérskou licenci a radioamatérskou značku vydanou státem. Získání tohoto povolení a vydání vlastní značky musí předcházet zkouška u odborné komise na Českém telekomunikačním úřadě. Vysílat však radioamatéři mohou jen v přesně vymezených a celosvětově koordinovaných segmentech kmitočtového spektra (takzvaných radioamatérských pásmech), povolenými druhy provozu (telegrafie, fonie, radiodálnopis atd.), schváleným výkonem atp. Každý radioamatér obdrží spolu s koncesí od úřadů vlastní země i volací značku, která je v rámci celého světa unikátní. Všichni radioamatéři z České republiky tak mají kupříkladu značky, začínající písmeny OK, pak následuje číslice (dříve platila 1 pro radioamatéry v Čechách a 2 pro radioamatéry na Moravě) Za číslem je kombinace dvou až tří písmen. Tato kombinace nemívá žádný význam, jde čistě o rozlišovací znak. Moje volací značka, kterou jsem po zkouškách v roce 2000 obdržel, je OK2ZDL. Odtud tedy také pramení můj nick na GC. Volací značka je pro radioamatéra v podstatě druhé jméno, které ho provází většinou celý život. Stejným způsobem jsou tvořeny značky u zahraničních stanic. První je vždy tzv. prefix, např. pro Španělsko EA, následuje číslo, které udává region státu, např. 7 a následuje sufix, kombinace dvou nebo tří písmen konkrétního člověka, tedy např. EA7ABC. Tento volací znak mi řekne, že se jedná o španělského radioamatéra, který vysílá z regionu Andalusie. Tímto způsobem jsou vytvořeny volací znaky pro všechny země světa a některé ostrovy.
Co radioamatér potřebuje ke své činnosti mimo znalostí a patřičných povolení?
Nebudu zde zabíhat do podrobností, jelikož tato oblast je značně rozsáhlá. Především tedy radioamatér potřebuje radiostanici a příslušné antény. V dnešní době je již také nemyslitelné nevyužívat počítač. Co radioamaér dělá, s kým si povídá? Radioamatér v zásadě navazuje spojení s ostatními radioamatéry na světě. Je pak jen na nich, o čem si budou povídat, jaké informace si budou vyměňovat. Především se předávají informace o tom, jak danou protistanici slyším, jaké máme technické vybavení, z jakého města vysíláme a jaké je počasí. Každého radioamatéra baví něco jiného. Pořádají se radioamatérské závody, kde je cílem navázat v daném časovém úseku co největší počet spojení do co nejvíce zemí světa a podobně. Pořádají se "expedice" radioamatérů do vzácných zemí či na vzácné ostrovy, odkud normálně nikdo nevysílá. Jiného zase baví expeirmentovat s vysílání přes satelity, odrazem od měsíčního povrchu a takto bychom mohli pokračovat dále. V Jihlavě je několik aktivních a úspěšných radioamatérů, působí zde i radioklub a z Jihlavy běžně navazujeme spojení do všech koutů světa, včetně exotických destinací v tichomoří. Na obrázku vidíte příklad antén, které používám pro spojení na krátkých vlnách. Celá horní část je otočná a umožňuje nasměrovat antény do požadovaného směru.
QSL lístky
Když se dvěma radioamatérům podaří spojení, je zvykem a slušností si se svým protějškem vyměnit takzvaný QSL lístek, což je obdoba pohlednice, kde na zadní straně jsou napsané informace o čase spojení, slyšitelnosti, použitém kmitočtu a druhu vysílání. Tyto QSL lístky, zvláště z dalekých a vzácných zemí, jsou pak ozdobou a chloubou každého radioamatéra. Na přední straně QSL lístku bývá zajímavá fotografie a hlavně výrazně napsaný volací znak.
Aby to zde nebylo jen o nezáživném čtení, přikládám na ukázku několik QSL lístků ze své sbírky.
HK4QMH, Kolumbie, vzdálenost 9600 km, kurz 272°, spojení na pásmu 21 MHz
VK9CZ, Cocos Island, vzálenost 10300 km, kurz 105°, spojení na pásmu 21 MHz
OK2ZDL, Česká Republika, vzdálenost 0km, kurz 0°
ZK3YA, Tokelau, vzálenost 15300 km, kurz 11°, spojení na pásmu 7 MHz
KG4HF, Guantanamo, vzdálenost 8400 km, kurz 283°, spojení na pásmu 14 MHz
KC4AAA, Antarktida - jižní pól, vzdálenost 15500 km, kurz 180°, spojení na pásmu 18 MHz
AP2NK, Pákistán, vzálenost 5200 km, kurz 103°, spojení na pásmu 24 MHz
AB0RX, USA, vzdálenost 8000 km, kurz 307°, spojení na pásmu 28 MHz
XW1YC, Laos, vzálenost 8200 km, kurz 81°, spojení na pásmu 14 MHz
FW5JJ, souostroví Wallis a Futuna, vzálenost 15800 km, kurz 19°, spojení na pásmu 10 MHz
TJ3AY, Kamerun, vzdálenost 5100 km, kurz 186°, spojení na pásmu 21 MHz
VK6MAB, Austrálie, vzdálenost 14000 km, kurz 105°, spojení na pásmu 14 MHz
ZL7AAA, Chatham island, vzálenost 19000 km, kurz 60°, spojení na pásmu 18 MHz
ET3JA, Etiopie, vzdálenost 4900 km, kurz 147°, spojení na pásmu 24 MHz
K3NK, USA, vzdálenost 7000 km, kurz 299°, spojení na pásmu 7 MHz
