Národní dům č.p. 37 ve Starém Bohumíně (Grün Baum / Zelený strom)
Tato keška vás zavede k další pamětihodnosti z historie Bohumína. Vedle historického farního kostela Narození Panny Marie , hraničního mostu přes reku, meandrů Odry či některých dalších zajímavostí (viz kešky Bogun - Starý Bohumín, Bohumínský hrad - Annaberg Schloss, či třeba Do nitra Amazonie), naleznete na náměstí Starého Bohumína (dnes náměstí Svobody) také secesní lahůdku.
Jedná se o Národní dům pocházející z roku 1907, který stojí na místě, kde už od 17. století stával hostinec. Původně se jmenoval „Grün Baum“ (Zelený strom) a až po druhé světové válce byl přejmenován na Národní dům. Jak naleznete například na webu města Bohumína (www.mesto-bohumin.cz), tak se jedná o jedinečný příklad vídeňské architektury postavený místními staviteli. Uprostřed hlavního průčelí do náměstí je rizalit s bosovaným průčelím. Zadní fasáda je hladká, prolomena obdélnými okny, v průčelí je velké okno s vitráží se secesními motivy – stuha a pletenec. Fasáda hlavního a bočního průčelí je ukončena atikou, v místech štítů vytaženou
Národní dům v roce 1907 projektovali renomovaní vídenští architekti Goldschläger a Kramer a stavěli jej bohumínští stavitelé Götz a Keller. Stal se vyhlášeným místem především díky velkolepým plesům nebo tanečním zábavám. V rukou bývalého vlastníka ale začal chátrat. Později jej za 6 milionů koupilo město a rozhodlo se investovat další desítky milionů do jeho rekonstrukce. Pro experty na evropské fondy může být zajímavé, že se jedná o prakticky první úspěšný projekt z tzv. finančního nástroje JESSICA v ČR.
Opět zde bude restaurace, kavárna, taneční sál a hotel s jedenácti pokoji, v němž by se mohlo ubytovat až 25 lidí. Restaurace s kavárnou a banketkou bude mít kapacitu 112 lidí a taneční sál spolu s konferenční místností 166 osob. V případě tradičních plesů, které se zde konaly v minulosti, se využijí všechny restaurační prostory Národního domu a zatančit by si tady mělo téměř 300 lidí.
Pokud vás překvapí barevné ladění domu, tak vězte, že se jedná o původní barevnou kombinaci. Specialisté pomocí stratigrafie, analýzy barevných vrstev, postupně odhalovali jednotlivé nátěry rámů oken, které vznikaly v průběhu let. Dopracovali se až prvnímu nátěru a zjistili, že původní okna Národního domu byla světle zelená. Venkovní omítka domu pak byla světle šedá - proto i současný rekonstruovaný vzhled respektuje tyto barvy.
V suterénu se nově počítá s výstavními prostory pro historické artefakty z Bohumína a v přízemí s informačním centrem. V zadní části objektu přibude i parkoviště. Ve dvorní části vznikne ještě zázemí pro městskou půjčovnu lodí. Město na vybudování speciálního přístřešku pro lodě a jízdní kola získalo ve spolupráci s polskými Krzyzanowicemi dotaci, která pokryje většinu nákladů na jeho vybudování.
Vodácké nástupní místo
Jak uvádí web věnovaný meandrům Odry (http://www.meandryodry.wz.cz) prochází tímto místem naučná stezka věnovaná právě meandrům a kousek za Národním domem je její nástupní místo. Výchozím místem naučné stezky je nábřeží za protipovodňovou hrází mezi starým hraničním mostem do polských Chałupek a limnigrafem, což je kulatá stavba v majetku Povodí Odry na měření stavů a průtoků vody v řece Odře. Dříve býval v těchto místech štěrkový náplav, o něco později pak v letech 1905 až 1973 veřejné městské koupaliště. Podobná monitorovací stanice je i na protějším polském břehu. V roce 2011 vzniklo na Odře za hraničním mostem nástupní místo pro vodáky, které je čím dál tím hojněji využíváno českými i polskými nadšenci. Další nástupní místo je na Odře u Antošovické lávky v Bohumíně-Pudlově a na řece Olši za mostem ve Věřňovicích. 
Hraniční most
Jak známo, Bohumín (Bogun, Oderberg) se původně nacházel na obou stranách řeky jakožto součást jednotného Slezska - tedy nacházel se i v místech, kde se dnes nachází polská obec Chalupki (dříve Annaberg) - více viz kešky Bohumínský hrad / Annaberg Schloss a Bogun - Stary Bohumin. Tyto dvě části města se musely nuceně rozdělit poté, co Marie Terezie prohrála válku s Pruskem a zhruba od roku 1742 se levý a pravý břeh Odry nacházejí v různých státních útvarech. Nicméně historická vazba mezi oběma regiony tím zpřetrhána nebyla a před rokem 1742 i po něm, byla v těchto místech velká poptávka po přepravě přes řeku Odru. Ocelový most, který spojuje Bohumín na ceské a Chalupki na polské straně řeky Odry, byl původně tříobloukový a jeho stavba probíhala podle návrhu opavského krajského stavitelského úradu. Základní kámen byl slavnostne položen 1. zárí 1898. 4. ríjna 1899 byla stavba zhruba 150 metru dlouhého a 6 metru širokého mostu dokoncena. Slavný starobohumínský starosta Karl Franz Johann Ott (1862 - 1934) o nem pred mnoha lety rekl: „Nechal jsem kus života na tomto moste ...“ 
Dva severnější díly pocházejí z konce 19. stol, jižní část ze 60. let 20. stol. Most v Bohumíně existoval pravděpodobně již v 15. stol., doložen je od roku 1626. Pro špatný stav však musel být dřevěný most roku 1833 uzavřen a o 5 let později rozebrán. Oba břehy poté spojoval pouze přívoz. Nový ocelový most o třech polích, přičemž dvě byly vyrobeny v Prusku a jedno v Čechách, by postaven roku 1899 a pojmenován Jubilejní hraniční most císaře Franze Josepha I. Nejjižnější pole mostu bylo zničeno hned na počátku 2. světové války, 1. září 1939, ustupující polskou armádou (dle očitého svědka byly tehdy nálože i na zbývajících dvou polích; proč neexplodovaly se dodnes neví). Zničená část mostu (v té době nazývaného mostem Palackého) byla poté nahrazena dřevěným provizoriem a uvažovalo se o stavbě zcela nového mostu. Poté, co však bylo toto provizorium zničeno v roce 1966 povodní, bylo od plánů na nový most upuštěno a urychleně byl dostavěn starý most.
Z mostu uvidíte krásná panoramata (povětšinou) poklidného toku řeky Odry, která zde tvoří státní hranici. Podél toku Odry nedaleko od hraničního mostu můžete obdivovat již zmiňované meandry Odry.
Most vás dovede až k další pamětihodnosti - zámku, který patřil dříve k Bohumínu, ale nyní je už více než 250 let na druhé straně hranice. Zámek, dríve hrad, je prvne doložen pod názvem Novumm Castrum a v nejstarších dobách byl nazýván též Barutswerde nebo Borutwerde. Annaberg Schloss Hrad byl hlavním správním objektem bohumínského panství, tedy byl nazýván také Bohumínským hradem. V roce 1742 Marie Terezie prohrála válku s Pruskem a Rakousko Uhersko prišlo o vetší cást Slezska a hrad/zámek se najednou ocitl na opacné strane hranice než „jeho“ mesto. Od roku 1823 byl tak prejmenován na annaberský zámek – Annaberg Schloss. Dnes se mluví vetšinou proste o zámku v Chalupkách, ale najdete na nem ceduli odkazující na Ksiazecy Grod. Více viz zmiňovaná keška Bohumínský hrad / Annaberg Schloss.
Rekonstruované náměstí
Náměstí ve Starém Bohumíně má za sebou dlouhou historii a bylo jádrem města po stovky let. Za zmínku stojí, že na něm stával svého druhu zámek, který vznikl trochu jako nutnost poté, co se Bohumínský hrad dostal do područí Pruska po roce 1742 (viz výše). Dnes již bohužel zaniklý zámek v Bohumíně by byl pro dnešní dobu charakterizován nejlépe slovem nenápadný. Nacházel se ve středu východní fronty hlavního náměstí a byl tvořen původními třemi měšťanskými domy, jež byly decentně klasicistně sjednoceny a upraveny v pohodlné šlechtické sídlo. Zámek vznikl poměrně pozdě, až kolem roku 1817. Svému účelu sloužil až do roku 1886, kdy jej získali Larischové, jež na zámku již nesídlili, ale přeměnili jej na byty zaměstnanců a kanceláře. Z pohledu od náměstí se zámek skládal z patrového traktu a k němu přiléhajícímu užšímu, ale o něco vyššímu dvoupatrovému traktu. Fasáda zámku od náměstí byla sjednocena klasicistními římsami a okenními štukami. Celé budově dominovala věž – belveder – v centrální části, jejíž okna prosvětlovala centrální schodiště. Přízemí se nacházely kuchyně, spíže, kanceláře a pokoje pro hosty a služebnictvo. Prvé patro, tzv. piano nobile, bylo určeno výhradně majitelům. Bohužel, zámek se současnosti nedožil. Během 2. poloviny 20. století natolik zchátral, že musel být koncem 80. let 20. století rozebrán a dnes se na jeho místě nachází nově postavený dům s pečovatelskou službou. I tak je na náměstí kromě Národního domu ještě pár zaznamenáníhodných staveb - například pozdně barokní sochu sv. Jana Nepomuckého, která je od roku 1829 umístěna na severní straně náměstí. Od roku 2002 byla socha renovována, včetně zhotovení nového podstavce. 
Dále je to budova č.p. 43, což je bývalá budova (staro)bohumínské radnice (viz obrázek - je to ten šedý dům, před kterým stojí tramvaj). Jedná se o zděnou, dvoupodlažní řadovou stavbu, průčelí do ulice je zachováno v původní podobě, s výrazným trojúhelníkovým štítem. Uvnitř stavby je zachován schodišťový prostor a hlavní dispoziční uspořádání. Bývalá bohumínská radnice je dokladem městské architektury z přelomu 19. a 20. století s doznívajícím novogotickým tvaroslovím a prvky nastupující secese. O stavbě této radniční budovy podle návrhu olomouckého architekta Viktora Madera bylo rozhodnuto městským zastupitelstvem dne 14. prosince 1899 - slavnost položení základního kamene se konala v památný den 70. narozenin rakousko-uherského císaře Franze Josepha I. (tj. 18. srpna 1900). Od prosince se pro nedostatek místa v „provizorní“ radniční budově přestěhoval bohumínský starosta a radní do ještě ne zcela architektem a stavitelem Antonem Schiebelem z Hrušova nad Odrou dokončené novostavby bohumínské radnice, kde se již 18. prosince 1900 konalo první zasedání městské rady. Po definitivním sloučení Nového a Starého Bohumína v jeden celek (1. července 1973) přestala starobohumínská radniční budova sloužit svému účelu. V současné době tuto budovu vlastní Ministerstvo vnitra
Za zmínku stojí i vedle se nacházející dům č.p. 45 - městský dům byl postaven na počátku 20. století podle návrhu stavitele a architekta Antona Schiebela z Hrušova, stavbu provedl Václav Prokop z Bohumína. Objekt je dokladem kvalitní městské architektury, ve městě ojedinělý příklad obytného domu s bohatou secesní ornamentikou zachovanou v exteriéru i interiéru a pochází z let 1900 - 1901 (viz obrázek - je to ten bílý dům vedle radnice).
A k současnosti - v roce 2015 probíhá před Národním domem také rekonstrukce celého náměstí, dnes zvaného náměstí Svobody. Náměstí bude po přestavbě vévodit žula. Dlážděné budou cesty, chodníky i centrální plocha, a použity budou kvádry a dlaždice odlišných tvarů, velikostí i barev. Ústřední zpevněná plocha bude mít podobu tzv. divoké mozaiky, tedy dlažby tvořené kameny nepravidelných tvarů, přičemž uprostřed bude vyveden znak Starého Bohumína. Žulový bude i grafický prvek ve tvaru oblouku, který vymodeluje trasu, kudy před desítkami let jezdily tramvaje (viz keška Tramvajova vozovna - Bohumin). 
Novým prvkem na náměstí bude takzvané posedové plato - prvek v podobě podlouhlého pódia bude tvořit konstrukce z oceli a tropického dřeva. Bočnice jsou vytvarovány tak, aby mohly sloužit jako stojany na kola. Na náměstí zůstane památník obětem obou světových válek. Na náměstí budou parkovací místa a autobusová zastávka. S historickými prvky budou kontrastovat nové lavičky, veřejné osvětlení a informační sloupky.
= English =
National house no. 37 in Stary Bohumín AKA Grün Baum (Green Tree)
The house No. 37 is a corner storey plastered house of L-shaped ground plan and a gabled roof. Located in an exposed urban site on the corner of Starobohumínské square, that creates the very historical part of Stary (Old) Bohumín. It was built in 1906-1907 by the builders Götz and Keller from Bohumín according the modified plans prepared by architects Goldschläger and Kramer from Vienna.
High quality Art Nouveau architecture, the example of a well-built town hotel from the beginning of the 20th century with rich Art Nouveau ornaments, is very unique in this town. It’s an example of the local production, influenced by the Viennese model. In the middle of the main facade facing to the square is the buttress with quoins on the facade. The ulterior facade is smooth, broken only by rectangular windows, and on the frontal façade there is a large window with stained glass with art nouveau motifs - ribbon and braid. The facade of the main and side facade is finished by an attic, pulled in places of shields.
Samotná keš: malá plastová krabička, kam se vejdou geocoiny a menší travelbugy.
Cache itself: small plastic box that can contain small geocoins and travelbugs.
Upozornění: až do konce léta 2015 probíhá návazně na finalizaci rekonstrukce Národního domu také oprava celého náměstí Svobody - tedy prosím mějte dočasně trpělivost zejména při parkování. Díky.
K datu 15.9.2015 proběhl kompletní "upgrade" na novou verzi kešky, která je bytelnější a méně nápadná než předchozí verze.
A zároveň se cca od půlky září 2015 definitivně otevírá Národní dům a v něm restaurace Pod Zeleným dubem! A od 22. září 2015 bude v plném provozu i místní zcela nová restaurace!
Pro další informace doporučuji se podívat například sem: Jarmark na hranici a prohlídky Pod Zeleným dubem.