Škvorajda od Bedřicha Smetany Traditional Geocache

Se svojí délkou toku 6,21 km se opravdu nedá srovnávat s Amazonkou, ale takřka "deštný prales" na jeho toku přesto najdete. O čem je řeč ? No přece o Škvoreckém potoku - chcete-li "Škvorajdě". A víte co má Škvorajda společného s naším hudebním géniem Bedřichem Smetanou ? Ne ? Opravdu ? Úvalsko - Má vlast ! Nuže čtěte a vítejte na březích Škvorajdy ! ;-)

Řeky, říčky, bystřiny, potoky, potůčky, splavy... a co o nich vlastně vědí "náplavy" ? Překvapivě dost přátelé, kačeři !

Poslyšte skutečný příběh vzniku skladby, kterou máme všichni tak moc rádi... žádná Vltava, ale Škvorajda.

"Škvorajda od Bedřicha Smetany"

"Bedřich Smetana, jak jsme ho znali a jak jsme neustále toužili ho mít ve své šrajtofli..."

Představme si hudbu, hudbu od našeho hudebního génia pana Smetany. Známe jí každý, ale víte, kde mistr hledal pro svoji symfonickou báseň, dnes známou jako "Vltava", inspiraci ? Ano. Původně to neměla být Vltava, ale Škvorajda. Mravokárci a jazykozpytci té doby ale Škvorajdu pro její NE-libozvučný název zcela zavrhli. Úvalsko bylo odjakživa známo jako významné líhniště vynikajících a úspěšných hudebních kapel, talentovaných zpěváků, ale tady se vracíme ještě mnohem dále proti proudu času, zpět do poloviny 70. let 19. století. Bedřich Smetanů se inspiroval svými nesčetnými toulkami podél Škvoreckého potoka, zejména v údolí "Na Dolíkách". Pojďme si s naším Béďou udělat malý hudební výlet za poznáním zdejších krás, které se odrazily v samotné nádherné symfonii...

Když v parném létě roku 1874 opouštěl zcela nedobrovolně mistr Bedřich Smetana vyhlášený hostinec v Doubku u Říčan (byl zkrátka pro své chování bezostyšně vyhozen tamním vrchním), vydal se těžkým vrávoravým krokem nejkratší cestou k nádraží v Ouvalech, aby se mohl vrátit vlakem zpět do Vídně za svojí milenkou. Usoudil, s ohledem na svůj aktuální stav, že nejjistější to bude korytem potoka. Sundal si střevíce - kožené sandály od svého vídeňského ševce, přehodil si je přes rameno a vydal se na cestu chladnými křišťálovými vodami Škvorajdy, jak byl tento potok znám široko daleko. Tento jedinečný skvost mezi vodními toky začíná svoji pouť na kótě 400 m.n.m. právě u cedule označující začátek malebné vísky Doubek. Potůček vyvěrá nedaleko č.p.173 aby se zvolna vydal na cestu kolem už ne tak malebné fotovoltaické elektrárny, která hyzdí okolí. Bedřich nevšímavě až pohrdavě minul černé, teplo sálající solární panely, které se mu velmi nelíbily a nehodlal je v žádném případě zhudebnit a začal si pobrukovat první tóny dnes všem notoricky známé melodie. Vždyť potůček Škvorajda je u pramene tak svěží, tak čistý, tak drobný, tak nevinný...

Mistr se zabořil se do temných hlubin hvozdů Škvoreckého údolí. Celou cestu si pobrukoval, mumlal a pozpěvoval pod vousy, aby mu drsná a ledová vodní štreka rychleji ubíhala. Brouzdal se korytem potoka, který postupně přibíral další potůčky a mohutněl. Podivína se sandálovými střevíci zavěšenými kolem krku si všimli trampové z osady "Dolíky", kteří prochladlého mistra pozvali k táborovému ohni, kde dostal na zahřátí několik panáků Staré Myslivecké a Břežanské pálenice. Ano, v kruhu vlídných duší, které si vyžádaly mistrův autogram byly poprvé zaznamenány noty, a to stylově - byly osobně rukou samotného mistra vyryty rybičkou do březové kůry. Mistr si s trempíky ještě naposled zapěl "Ruty Šuty Úvaly Texas" a vydal se dále svojí cestou necestou, polem nepolem, vodou nevodou... Ulevil si u pomníku svého známého a kamaráda Svatopluka Čecha, pokřižoval se a pokračoval nejistým krokem směrem k vísce zvané Škvorec. Sedm piv a jedna zelená, což představovalo mistrovu večeři se projevilo v temných a pomalých tónech části vznikající symfonické básně. Mistr, poté co opustil šenk U Zálabských, chvilku koketoval s myšlenkou pojmenovat novou skladu jako "Labe", ale pak uznal, že to nebude to pravé ořechové... Vydal se proto dále kamenitým korytem Škvorajdy směrem k Ouvalům...

Zápasil s bahnem a ostrými ploutvemi dravých okounů, kterými se v té době Škvorajda hemžila. Mistra čekal dlouhý, obtížně schůdný meandrovitý úsek od Škvorce k úvalskému Lomu na Široké louce, kde si vyždímal ponožky, odlovil zdejší kešku a chvíli si zdřímnul. Mimochodem od té doby začali obyvatelé Zemí Koruny české nosit ponožky v sandálech. Odpočinek hudebního mistra byl zcela na místě, neboť před Bedřichem byla vidina dlouhé podélné plavby přes celý Horní Úvalský rybník až ke stavidlu, bratru téměř 300 metrů v chladných vodách plných rychlých štik a líných línů. To úžasné tempo stylem "Čubička do Hamburku" mistrovi záviděl i tehdy mladý nadějný plavec František Venclovský. Mistr při svém plaveckém maratonu napříč úvalským rybníkem vydával takové prazvláštní zvuky a skřeky, které byly později ve skladbě hudebními historiky omylem přisuzovány Svatojánským proudům na Vltavě... Další plavecká štace čekala velikána na rybníku Lhoták a do třetice v bahnivé vodě rybníka Sádky. Bedřich byl po šestikilometrovém pochodu z doubecké knajpy a po více než půlkilometrové plavbě tak unavený a zničený, že usnul jako dudek přímo na patníku přeložky císařské silnice I/12 (kolínská)... To se mu bohužel stalo osudným. Silný hluk, který po celou noc vydávaly projíždějící koňské povozy, auta a těžké kamióny se nevratně podepsal na mistrově sluchu, o který brzy nato zcela přišel...

Ráno v mezinárodním vlaku Českých drah a Österreichische Bundesbahnen - Railjet RJ 73 "Bedřich Smetana" z Prahy přes Úvaly, uháněl mistr Bedřich Smetana bez platné jízdenky zavřený na WC směr Vídeň. Cestou ale nelenil a v tísnivém klaustrofobním prostoru špinavých a vetchých vlakových záchodků sepsal na útržek toaletního papíru zbývající noty nové velké skladby. Tento toaletní papír naštěstí nepoužil, a tak si dodnes může lidstvo vychutnávat tuto geniální melodii - "Škvorajda z cyklu Má vlast". Aniž by to mistr tušil, tak několikahodinové sezení na špinavém záchodovém prkénku mělo za následek nechtěný "suvenýr" v podobě syfilidy, které o pár let později podlehl... Pokutu za jízdu na černo zaplatil mistr na vídeňském nádraží v hotovosti, a to stylově, jak se na velikány jeho kalibru sluší a patří - "svojí modrou socialistickou tisícikorunou"... ;-) Konec.

Tak vznikla symfonická báseň Škvorajda, přátelé, kačeři, hudební znalci a milovníci přírodních krás Úvalska. Vychutnejte si nyní nejen libé tóny této skladby, ale zkuste nasát i jedinečnou atmosféru potoka Škvorajdy a projděte se od ústí až k prameni, kde to všechno celé před téměř 150 lety začalo... Přeji hezký výlet a slunce v duši ;-)

Jak dále uvádí Wikipedie: Po mistrovi je pojmenován rozsáhlý kráter Smetana na planetě Merkur (původně to byl kráter, který mistr vyčůral do kalů u škvorecké čistírny odpadních vod), dále je po Béďovi pojmenována "planetka 2047 Smetana" a také mezinárodní vlak ČD a ÖBB typu Railjet z Prahy přes Brno a Wien do Grazu.

"Jak se mistr Bedřich inspiroval krajinou Úvalska při skládání Škvorajdy ?"

1) Prameny Škvorajdy (dvě flétny symbolizují dva prameny v Doubku a bezejmenný přítok v horní části Škvoreckého údolí.

2) Lesní téma Škvorajdy inspirované divokou přírodou romantického údolí Na Dolíkách (lesní roh)

3) Svatební scéna, polka – svatební lidový (lihový) tanec a noční scéna (tanec víl a lesních divoženek v měsíčním svitu u starých srubů trampské osady), který symbolizuje bujarou trampskou veselici u táboráku.

4) Chladné proudy v úvalských rybnících které mistr zdolával plaveckým stylem "čubička". Hudební historici tuto část symfonie mylně překroutili ve Svatojánské proudy.

5) Škvorajda mizí v dálce U Starého koupadla – závěrečná tečka u soutoku s Škvorajdy s Výmolou.

"Škvorajda z cyklu Má vlast" - záznam not na hajzlpapíru z WC druhého vozu rychlíku Railjet 73 "Bedřich Smetana"

"Béďa Smetanů v době svého aktivního trampování a bujarých nekonečných večírků v osadě Dolíky ve Škvorci. Foceno v době, kdy nestydatě laškoval s místní promiskuitní dívkou zvanou "Kalamity Džejn", Úvalsko, léto 1856"

A nyní několik nudných vět pro hydro-znalce:

Škvorecký potok představuje jednoznačnou fyzicko-geografickou osu starobylého městyse Škvorec a přilehlé suburbánní zóny. Doposud nebyly vypracovány žádné podstatné hydrologické práce, týkající se tohoto lokálně významného vodního toku. Potok pramení v lesnaté oblasti jihovýchodně od městyse. Hydrologický profil potoka je sezónně relativně vyrovnaný a v porovnání s okolními vodními toky nepředstavuje významnější unikum. Z environmentálního hlediska je zde problémem znečišťování vodního toku splaškovými vodami a zároveň nepovolené čerpání vody. Tento potok také představuje hlavní zdrojnici místní rybniční soustavy, Horního a Dolního Úvalského rybníku. Zároveň je potok pravým přítokem potoka Výmoly na území Úval. Potok je místními obyvateli ceněn především jako místo rekreace a odpočinku v suburbánní zóně v zázemí Prahy. U Horního Úvalského rybníku (u stavidla) je instalován hladinoměr, který slouží k informaci o průtocích na Škvoreckém potoku.

Mapa toku potoka Škvorajdy

A teď kam dál kačere... ???

Nezapomeň se poklonit statečným bojovníkům z nichž mnozí padli i za Tvoji svobodu, aneb přišel čas poznat místa tvrdých nelítostných bojů na Úvalsku během krvavé lázně zvané Úvalsko-Čínská válka. Válečnými útrapami byla těžce zkoušena byla i tajemná oblast Myší díry u Myšího potoka a hrdinní úvalsko-skeříkovští ostřelovači pálili na zbabělé číňany hlava nehlava přímo z útrob Žlutého slona Skeříkovského. Po odlovu nezbedného tlustokožce se pokochej překrásnou přírodou romantické Naučné stezky „Škvorecká obora – Králičina“. A co se také seznámit s případem chladnokrevného kata "kolínského gangu", pětinásobného vraha a odlovit si Biedermanovu vražednou kešku ? Nezapomeňte také navštívit barevnou (míněno podle fasád domů... :-)) úvalskou čtvrť Nové Slovany. Jestli se právě drbete na hlavě, rozhodně nezoufejte a místo Orthosanu s Diffusilem si odlovte Vesh Kesh čili Veš Keš. Určitě také máte rádi mašinky a rádi si je a sebe fotíte - v tom případě na vás čeká "zakázaná" webkamerová keška OVWCK - Ouvalská Vlaková WebCam Keš. Když už jste v těch Úvalech, tak jste tak trochu zdejší Návštěvníci a hledáte to své správné CML, vlastně CML-CWG-Veksl-Centrum Úvaly. Pak také budete mít tu pochybnou čest poznat takřka osobně místního zákeřného konfidenta Gestapa zvaného Hans Hagen von Skerikow. Příjemný stín vám za necelých 50 let vykouzlí javor Mahdystrom. Pořádný kačerský nadhled a výhled ti zajistí přišimasko-hradešínský GeoNeposeda. Hezké okolí celého Ouvalska poznáš nejlépe tak, že se se zelenou projdeš po Zelené po Ouvalsku. Literární ikona celého Úvalska, slavná Maruška, se vám obnaží pod statným listnáčem zvaným BDSM - Bloody Dub Soudružky Mary. O tom, že není čtyřicet jako čtyřicet, Tě přesvědčí kešule M40 versus M40. Hned přes údolíčko od M40-tky bude v budoucnu stát "dálniční" mimoúrovňová křižovatka R12 MÚK 101 - Mahdyho Úvalská Keška. Jestli máš rád med, včelí žihadla a (hmyzí) píchání tak si to užij u UÚÚ - U Úvalských Úlů. Pokud ještě nemáš dost korona-geo-lockdownu a toho všeho šílenství kolem Covidu-19, tak se neprodleně dostav na povinné "geo-očkování" v podobě PRvní DEmentní Lockdownovky. O kousek dál, v Kamenici u Prahy si s ownerem zavzpomínáte na poslední dekádu komunismu v ČSSR při OOO - Olešovických Osadních Osmdesátkách. V samém srdci stověžaté matičky Prahy, pár metrů od Můstku navštívíte dokonalou oázu pohody a nasajete kačerský mikroklid u KKK - "Kešky Klidné Kotce". Také si zajeďte na malebnou Vysočinu a odlovte si Čapí hnízda ve Ždírci nad Doubravou, ale opeřence nechte na pokoji… Tak úspěšný lov kačere ! ;-)

Znáte i další úvalské krabky ? Tady jsou všechny a rozhodně jich není málo...

Ouvalská chvilka keškopoezie, aneb pozvánka k odlovu Úval... ;-)

(by Paha Ahma + mahdy1666)

Ouvaly jsou plný kouzel,
kdo by se tam lovit vzpouzel ?
když tam potkáš světa divy,
doma to zapiješ pivy.

Je tu Českej Lev i Prokop,
Nemrtví i Myší potok,
Modelář i Rákosníček,
Lhoťák, Sádky, Kostelíček,
za nímž chlápek se ženou,
hrajou spolu Házenou.

Chceš-li potkat svůdné panny
zamiř si to na Slovany,
roztluč srdce své jak zvon,
před tebou je Žlutej Slon !

Dolování to je keška,
ve tvých vlasech číhá Veška,
Álej, jít je řehole,
zkus to Jen tak na kole.

Železniční nehodu,
prosedíš na Záchodu.

Jako Béďa ve Škvorajdě,
když šly na něj bludy,
na Koupadle historickém,
skončily dny nudy.

Na Široké louce v lomu,
kus za Dvorem Hostín,
geoděti z Cukrovaru,
bodově se postí.

Na Úvalském nádraží zastavila Mašinka,
na ten Stónhendž té-pětkový vede pěkná pěšinka.

Když máš keš na Stříbrňáku,
mudly můžeš mít na háku.

Přes hrad Skaru srze Studnu,
pro Hračky do lesa skoč,
u Studánky vprostřed hvozdů,
do Močálu směle moč.

Stovkám vepřů z místní Masny odzvonilo ámen,
místní lidé na paměť jim hned vztyčili Kámen.

Až utichne Válka Čínská, nespokoj se s málem,
Hodov vydá své tajemství pod Devátým kanálem.

Biederman si odpykává to své doživotí,
ty si zatím Újezdník-Věž, odlov se svou chotí.

Rozhledna je ve vejšce – to znaj astronauti,
ty šáhni jim po kešce, kterou tam maj Skauti.
Stezka vede Oborou, Bučina je pod vodou.

Vykašli se na drogy, nešňupej ten koks,
raději se soustřeď na Hodovskej letterbox.

Mlejňák, Kalák, taky Fabrák
rybníky to milé,
koukni co zde spáchal Čamrák,
pro Zelenobílé.

U Vodárny pro keš sáhni,
nestojí to nic,
po odlovu směle táhni,
tam, co Arnošt z Pardubic.

Hráz rybníka na Výmole protrhla se dávno,
to tě ale nezajímá, máš tu vše vybráno.

Když tě zmáhá stesk a žal,
jdi na kešky do Úval !
Vždyť to tady není špatný,
nemít bod je houno platný !
Lidi tady jsou vždy vlídný,
že je vobčas signál bídný,
na to se nic nezlobím.
Kouty plný starý špíny
ruce zmazaný vod hlíny,
když keš najdu, odlovím !

Ouvaly, ach Ouvaly
jak si tu jen kačer zpívá,
jedna keška druhou střídá,
kdyby nebyl geokešing
zavládla by krutá bída !

Kdo se kešky lovit bojí
kdo rád fláká se na hnoji,
kdo se štítí přírody,
GPS i hospody
s tím nebudu mluvit dál
s tím nepujdu do Ouval !

Auwal, město srdce mého !
Geodrsnosti i něho !
Když chci skvělé krabice
¨Ty mě lákáš nejvíce...

Kdo v Ouvalech krabky loví
ten si medí, ten si hoví
já jediné k tomu povím...
Ouvaly svou Láskou volím !!!

Konec.

Díkeš kačerky a kačeři ;-)

Vítejte a lovte v Úvalech !!!

Hezký den a díky za odlov !

Owner: mahdy1666 + dvě georatolesti Tobík+Filip