Přírodní památka Netřebská slaniska
Jak již sám název napovídá, je v přírodní památce Netřebská slaniska v okrese Mělník chráněn jeden z posledních přirozených biotopů slanisek, dříve mnohem hojněji zastoupených jak na Mělnicku (navržená evropsky významná lokality soustavy Natura 2000 – Slaná louka u Újezdce), tak i dále ve směru na Kladno (zde byla kvůli tomuto biotopu vyhlášena přírodní památka Pod šibenicí u Velvar).
Z historických pramenů vyplývá, že v území severně od Úžic a Netřeby se nacházely nejenom slané louky, ale i bažiny, které byly přeťaty kralupsko-neratovickou železnicí. Charakteristické je pro tento biotop vzlínání vody rozpouštějící minerální soli v podkladu a její hromadění v povrchových vrstvách půdy.
Zvláště chráněné území se nachází v úzkém pruhu jižně od železniční trati při jihovýchodním okraji obce Netřeba. Z druhé (jižní) strany než je železnice na něj navazuje pole. To je také důvodem smyvu živin a pesticidů, které chráněné území ohrožuje stejně jako nadměrné zarůstání rákosem. Po vyhlášení v roce 1986 byla zanedbána péče o toto území spočívající v pravidelném kosení, ta se realizuje až v posledních několika letech (stav k roku 2006). Už pouze místy se zachovaly zbytky slanomilné vegetace se sítinou článkovanou (Juncus articulatus), skřípincem Tabermonaemontanovým (Schoenoplectus tabernaemontani) a ostřicí oddálenou (Carex distans).
Velká většina vzácných druhů zde však již nebyla nalezena. Z nich jmenujme skřípinec poléhavý (Schoenoplectus supinus) vyhynulý již na celém území České republiky, kuřinku solnou (Spergularia marina) a zeměžluč přímořskou slatinnou (Centaurium littorale subsp. compressum), oba druhy v současnosti v České republice kriticky ohrožené a ve stejné kategorii chráněné nebo šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia), řazený v kategorii silně ohrožených druhů (ve stejné skupině i chráněný). Ještě v devadesátých letech 20. století zde byla potvrzena kriticky ohrožená solenka Valerandova (Samolus valerandi).
Další osud lokality je značně nejistý a bude úzce souviset s dalšími vlivy prostředí (péče mj. spočívající v potlačování rákosin, vodní režim, smyvy z polí, provoz železnice s lokálními výsypkami). Jako jeden z posledních zbytků slanomilné vegetace ve středních Čechách má zatím stále význam tuto lokalitu chránit.