Suchý mlýn někdy označovaný také jako Bozděchův, je jedním z mlýnů ležícím na Černém potoce. Černý potok pramení poblíž Unhoště a je jedním z přítoků Loděnice (přítok Berounky). Jeho délka toku je asi 6,5 km.
Mlýn se nachází kousek od křižovatky turistických cest žluté (vedoucí z Nouzova do Unhoště) a modré (z Unhoště podél Černého potoka na jih).
První zmínka o Suchém mlýnu pochází z r. 1675, kdy jej městečko Unhošť prodalo do soukromých rukou. Do té doby byl mlýn v majetku městečka, které jej pronajímalo. Poté není o mlýnu dlouho nic známo. V r. 1869 zde vypukl požár, který kromě obytného stavení zničil celý objekt. Následujícího roku se stal majitelem mlýna rod Bozděchů, po nichž se mlýn začal nazývat. Mezi známé osobnosti z tohoto rodu patřili dramaturg Prozatímního divadla v Praze Emanuel Bozděch (1841-1889) nebo jeho sestřenice Ludmila Bozděchová, osobní sekretářka cestovatele Emila Holuba. Tato žena proslula také tím, že dokázala překonat tehdejší úřední restrikce ve svém záměru stát se poštovní úřednicí, což do té doby bylo vyhrazeno pouze mužům. Teprve po její osobní audienci u císaře Františka Josefa I. jí bylo umožněno stát se r. 1872 první poštovní úřednicí v Rakousku-Uhersku. Mezi lety 1893-1900 do Suchého mlýna jezdila na letní pobyty Renata Tyršová, vdova po zakladateli Sokola Miroslavu Tyršovi, se svou matkou Kateřinou Fügnerovou.
Mlýn často trpěl nedostatkem vody, který zastavoval jeho provoz, za což si vysloužil svůj název Suchý. Proto byl nad mlýnem vybudován malý rybník, který zadržoval vodu pro pohon mlýnského kola. Svému původnímu účelu mlýn sloužil až do r. 1920. O deset let později zde majitel z rodu Bozděchů provozoval šrotovník. Zbytky mlýnského kola tu místní pamětníci pamatují ještě v r. 1945 a malý rybník v 50. letech. Nyní je mlýn opuštěný.
Keška je klasická petka.
