Basilica Trebic Czech Geocoin

Tento geocoin vznikl k památce našeho města, Bazilice sv. Prokopa. Třebíčská bazilika je jako zrcadlo odrážející z třebíčských lesů vlivy ze všech koutů Evropy. Vyrostla v době, kdy se ve Francii začaly k nebi vzpínat první gotické katedrály, ale v jižním Německu ještě stavěly chrámy podobná spíš antickým stavbám. Půdorys stavby kopíruje vzory z jižního Německa, portál se podobá portálu z vídeňského dómu, jeho výzdoba ale připomíná normanský vliv. Osmidílná klenba navazuje na stavební postupy z jižní Francie, střední okno v hlavní apsidě se podobá rozetě v Chartres u Paříže a postranní okna čerpají vzory z pozdní gotiky. Jedinečné prolnutí evropských vlivů na pomezí románského a gotického slohu vedlo v roce 2003 k zapsání stavby na seznam chráněných památek UNESCO. V době kdy byl Třebíčský klášter ( kolem roku 1220 ) suverénním kulturním a mocenským centrem, rozhodl místní opat, že namísto původní dřevěné kaple vystaví největší moravský kostel ( zůstal jen nejdelším ). Během necelých dvaceti let vybudovala jihofrancouzská huť základy, kryptu, severní a jižní kapli, chór a severní předsíň, ale v roce 1241 byly stavební práce přerušeny. Předpokládá se, že byl změněn plán a od té doby se na stavbě začínají výrazněji projevovat gotické vlivy. Okna v prostoru hlavní lodě už mají protáhlý tvar, ale přesto víc než průhledy ke světlu připomínají střílny románského hradu. Podobně je to s plastikami ve sloupech hlavní apsidy. Některé sice nesou suverénní tahy kameníků, s nimiž vytvářeli bizardní masky a chrliče gotických katedrál, ale stále se v nespoutaném výrazu drží zpátky. Dokončení stavby se klade k roku 1260. K bohoslužbě pak sloužila asi dvěstě let. V roce 1462 byla vypálena a za své vzala nádherná osmidílná klenba, která byla plně nahrazena až o tři století později. S úpadkem Třebíčského kláštera řídnul i bohoslužebný život v bazilice a když odsud byli na začátku 15. století vyhnáni poslední mniši, začalo se kostela používat ke světským účelům. Bůh to těm neznabohům odpusť. V Bazilice zřídili pivovar a později i konírnu, zámeckou kuchyni a prádelnu. Do původního stavu uvedli kostel až Valdštejnové. Na začátku 17. století si z Prahy povolali architekta Kaňku, který se podílel i na stavbě chrámu sv. Víta. Kaňka navrhl barokní gotizující klenbu, která stavbě dodala specifický ráz. Od této doby se znovu využívá k bohoslužebným účelům a dnes je přístupná i veřejnosti. Vedle chrámových lodí se krčí opatská kaple s původními gotickými malbami. Jedná se o druhé nejstarší fresky na Moravě. Malby a ornamenty kompletně pokrývají vnitřní prostor kaple. Nejzajímavější je na celé věci fakt, že podobné malby zdobily dříve celý interiér baziliky. Muselo to vypadat jak v nějakém orientálním paláci. Krypta je nejzachovalejší částí kostela. Byla postavena jako pohřebiště mnichům a zakladatelům kláštera, ale jejich ostatky dnes spočívají jinde. Strop podepírá 50 sloupů a polosloupů, jejichž hlavice zdobí rostlinné ornamenty, zvířata a fantastické obličeje. Co sloup to originál. Z krypty také vede tajná chodba, která má být vyvedena v nedaleké obci Sokolí. Mnozí v Třebíči věří, že je v ní zakopán poklad, který tu měli mniši před Husity ukrýt v 15. století. Nejcennější částí pokladu je zlatý Kristus v životní velikosti. Krypta se proslavila i ve filmech.

Natáčela se zde např. i Markéta Lazarová.