Spartský Hippeis

Jsem Spartsky hippeis ("jezdec"), absolutni elita spartske armady a chci cestovat po celem svete.

Vojensky zivot 

Sparta predstavovala v historii jedinecny militaristicky stat, v nemz byl kazdy jedinec uz od sveho utleho veku podrobovan prislovecne prisne spartanske vojenske vychove. Jejim cilem bylo zajistit obci poslusneho, ukazneneho, strasti snasejiciho a predevsim bezpodminecne loajalniho valecnika. Tento proces fakticky zacinal jiz kratce po narozeni ditete, jez ho otec odnasel ke starsim kmene, kteri posuzovali, zda je nemluvne dostatecne silne a dobre rostle. Jeste pred touto zkouskou vykoupala matka novorozence ve vine, nebot kontakt s nim nemocne dite spatne snaselo. Jestlize se dite ukazalo byt dostatecne schopnym, byl mu pridelen jeden z deviti tisic pridelu pudy. Pokud starsi shledali dite prilis slabym nebo jinak nedokonalym, odmitli je, nacez je vrhali z Apothet, jakesi propasti pohori Taygetos. Timto zpusobem Spartane dbali o zachovani vysokych fyzickych predpokladu ve sve populaci. Soucasne se timto davalo najevo, ze rozhodovani o zivote spartanskeho obcana spada od jeho nejranejsich dnu zcela v moc statu.

 

Hoplít

Chlapci byli ponechavani ve svych rodinach do veku 7 let, kdy z nich byli odvedeni, nacez zapocala jejich spolecna vojenska vychova.

Vycvik koncil ve 30-ti letech, po jejichz dosazeni se z muzu stavali plnopravni obcane, kteri vsak nepolevovali v treninku, nebot museli byt kdykoli pripraveni podstoupit vojenske tazeni.

Spartsti hoplite tvorili tak ve svem celku jedinecnou valecnou zbran, nejprofesionalnejsi soudobou armadu sveta. Sami sebe nazyvali homoioi („rovni“), cimz poukazovali na svuj spolecny zpusob zivota, v nemz zadny z valecniku nebyl nadrazen svemu druhovi. 

Nejhorsim precinem, jakeho se spartsky vojak mohl dopustit, bylo projeveni zbabelosti tvari v tvar nepriteli. Priznacne proto bylo, ze zeny vyprovazely sve muze pred odchodem do valky se slovy: „se stitem, nebo na stite“. Aby si tedy Spartan zachoval svoji cest, mohl se vratit do sveho domova jen pokud zvitezil, anebo pokud padl. Jestlize se spartsky hoplit navratil do obce zivy bez stitu, predpokladalo se, ze jej odhodil ve snaze uteci pred nepritelem. Takovyto cin byl pokladan za nejvyssi potupu, pricemz trestem za ni byla smrt ci vypovezeni. Je zajimave, ze podobne tvrde nebyl stihan vojak, ktery v boji ztratil svoji helmici, pancir nebo naholenice, nebot tyto kusy vyzbroje chranily pouze samotneho vojaka, zatimco svym stitem kryl hoplit ve falance i sveho druha po levici. Stit tak symbolizoval osobni podrizenost vojaka svemu oddilu a jeho odpovednost vuci svym spolubojovnikum v siku.

Vojenske povinnosti byli Spartane zprosteni az po dosazeni 60-ti let, pricemz tito nejstarsi prislusnici obce pouzivali ve spolecnosti vseobecne ucty a vaznosti. 

Organizace

Vojsku v bitve veleli kralove, kteri se ve starsich dobach ucastnili tazeni spolecne, avsak od konce 6. stoleti pr. n. l. zustaval jeden vzdy ve Sparte. Kralove byli doprovazeni vybranou skupinou 300 muzu kralovske gardy nazyvanych hippeis ("jezdci“). Navzdory svemu oznaceni bojovali hippeis jako pesi hoplite, nebot Spartane neuzivali vlastni jizdy az do konce peloponeske valky, kdy byla kazda mora doplnena o jednotku 60 jezdcu. Hippeis predstavovali absolutni elitu spartske armady, v bitevni linii proto zaujimali cestne prave kridlo. Prislusnici hippeis byli kazdorocne vybirani zvlaste zrcenym urednikem z nejzkusenejsich muzu, kteri jiz meli syna. Nejvetsi slavy dosahli ti hippeis, jez vedl kral Leonidas I. v bitve u Thermopyl.