Rychvaldske krize Multi-cache

Rímskokatolická církev má v Rychvalde podle posledního scítání lidu 1576 verících a je tak nejpocetnejší náboženskou obcí. Tvorí 67,7% všech verících a 23,3 veškeré populace. Oproti poslednímu scítání z roku 1991 se k této církvi prihlásilo skoro o 700 obyvatel méne. Neznamená to pokles religiozity, jak by se z pouhé statistiky mohlo zdát. Odráží to do jisté míry zmatek v urcování náboženské príslušnosti po pádu to talitárního systému, který církvím obecne neprál. Zdá se však, že nižší císlo ze scítání z roku 2001 je reálnejší. Úcast na náboženských obradech je ješte o neco nižší než pocet verících zjištených pri scítání. Katolická farnost dlouho nemela stálého faráre a bohoslužby zajištovali kneží dojíždející z okolních obcí. V 90. letech to byli napr. františkáni z Bohumína. Od ledna 2004 je rychvaldským farárem Rudolf Friedl.

Ceskoslovenská církev husitská je druhá nejpocetnejší církev v Rychvalde, která je s touto obcí znatelne spojena. Také jí se týkají podobné problémy jako církve katolické. Podle posledního scítání lidu se k ní hlásí 532 verících, ale v roce 1991 to bylo 654. Tato církev je v Rychvalde populárnejší než ve vetšine ostatních obcí regionu. Je to dáno historickou tradicí, jak je patrno z dejin obce. Z Rychvaldem jako s významným centrem ceskoslovenské církve jsou spojena jména dvou biskupu této církve. V 50. letech byl biskupem v Ostrave rychvaldský rodák Gabriel Chrobácek (1897-1962). Od roku 1999 je biskupkou v Olomouci Jana Šilerová, puvodem ze Znojma, která do Rychvaldu prišla jako farárka v roce 1985.