Střelecké společnosti jsou známy a v listině doloženy již od středověku. Bylo několik důvodů, proč se spolky zakládaly. První příčina tkvěla v tom, že středověká města měla být obranyschopná v případě napadení. K tomu bylo nutné, aby občané uměli zacházet se zbraněmi. Jednotlivá středověká města se spojovala ke společné obraně a v případě potřeby stavěla vlastní bojové jednotky. Například k obsazení rozsáhlých hradeb okolo Olomouce bylo v době husitských válek potřeba 4000 mužů denně.
Horní Benešov byl vždy městem otevřeným, a tím více bylo potřeba udržovat občany v branné připravenosti, a to zvláště v době, kdy se stal hornickým městem a přitahoval cizince. Za tím účelem dostal zároveň s důlním řádem vydaným markrabětem Jiřím z Brandenburgu v roce 1528 úkol povolávat zvonem každého desátého horníka v době ohrožení anebo ke cvičením se zbraněmi. Měli se dostavit se zbraní v ruce při zvláštním nebezpečí ke starostovi a k radě města Horního Benešova. Z té doby se připomíná občanská garda z Andělské Hory, jejíž počátky spadají do doby třicetileté války. Tenkrát se horníci vyznamenali při obraně Bruntálu.
Hornobenešovští občané museli být také v branné pohotovosti proti nejbližším sousedům, a sice proti bruntálským poddaným hraběte vrbenského. Katastrální území hornobenešovských sahalo v roce 1535 až k oborné, Kozímu vrchu u Bruntálu, k leskovskému území přes Staré Heřmínovy až k Horním Životicím. V té době odtrhl hrabě z Vrbna se sídlem ve Velkých Heralticích Staré Heřmínovy a Horní Životice od Krnova a hrabě z Vrbna se sídlem v Bruntále vybudoval Jelní a Dlouhou Ves na hornobenešovském území v roce 1550. Rázovou dal opět postavit vévoda krnovský v roce 1548. Po výstavbě uplatňovala obec Jelení nárok na pozemek, les a louky, které patřily hornobenešovským. Když kosili hornobenešovští nebo rázovští své louky, museli s sebou vzít zbraně. Pokud káceli občané z Jelení dřevo pro Velké Heraltice nebo Bruntál, hlídali je ozbrojení spoluobčané proti hornobenešovským.
Se zbraní v ruce se bránil i hornobenešovský Volf Kun v roce 1554, když strojil léčku proti občanům Jelení. Roku 1603 si stěžoval hrabě z Vrbna u krnovského hejtmana na násilné počínání hornobenešovských občanů, protože málem zastřelili jeho sedláky, kdyby jim pušky neselhaly. Tenkrát odvezli ze sporného pohraničního území 75 kmenů dřeva na hornobenešovské náměstí.
Znamenalo to tedy, že i v klidných dobách museli mít občané zbraně stále po ruce. To ovšem byly jen malé akce. Ty větší vyžadovaly také ráznější obranyschopnost slezských občanů. Jednalo se o pustošivé turecké vojsko, které se v roce 1526 dostalo do podunajských zemí.
V druhé řadě to byly hrady zničené králem Matyášem Korvínem na podzim roku 1474, a pak také opevněná města vedle průsmyků, která mohla čelit nebezpečí. Proto byl znovu vybudován hrad Úvalno, který byl zásobován střelným prachem, děly a jinými potřebami. V Krnově byl na místě dřevěného hradu postaven roku 1529 zámek kamenný a kolem něj byly postaveny vysoké zdi z důvodu ochrany. Z té doby pochází rovněž bruntálský zámek. Tyto pevnosti ovšem nezbytně potřebovaly k boji způsobilé a cvičené obránce. Jakou váhu tato skutečnost měla? To vyplývá z opavského sněmovního protokolu ze dne 13. 12. 1568, kde je uvedeno: „Aby v této nebezpečné době užitečná cvičení ve střelbě se stále udržovala, bude nejlepší střelec roku pro tento rok osvobozen od všech daní.“
V této době byl Horní Benešov markraběcím městem povýšen na svobodné horní město a starosta i rada byly nadřízenými orgány městského fojta. Jistě se nebudeme mýlit, když řekneme, že i v Horním Benešově se konaly střelby ze samostřílů jako součást jarních slavností, pravděpodobně bez jakýchkoli privilegií. Je to vidět z toho, že na okolních polích byly nalézány kuličky ze středověkých samostřílů. Jako třetí důvod vzniku střeleckých spolků je možno uvést rytířské hry. Odměnami při nich byly nejrůznější ceny, např. víno, poháry, vlajky, peníze, ale i jeden nebo několik kusů dobytka.
Kdy se v Horním Benešově konaly první závody ve střelbě, nelze přesně určit. Listinný materiál byl zničen při požáru v roce 1820. Nejstarší památkou ze střeleckých závodů je terč s četnými děrami od kuliček značné ráže. Má tento nápis: „Nepohrdej korunou štěstí i když Ti nemůže ničeho dáti, leč v dobrý zásah v odměnu a na památku.“ Tento terč byl součástí výstavy městského muzea a po jeho likvidaci se nachází v expozici bruntálského zámku. Pochází pravděpodobně z doby Marie Terezie.
První městská střelnice byla na Stražisku a dominantní stavbou zde byla patrová budova, která později sloužila jako restaurace. V roce 1888 byla vybudována střelnice nová, kde byla rovněž stylová restaurace, která byla ve dnech pracovního klidu hojně navštěvována místními občany. Tato střelnice slouží svému účelu do dnešní doby a bylo v ní vychováno mnoho střelců, kteří dělají městu velmi dobré jméno ve světě.
Zdroj: Vlastimil Habarta, http://www.hbenesov.cz
Střelnice je v provozu, konají se zde tréningy a občasné závody. Je třeba dbát zvýšené opatrnosti! Umístěni keše je před střelnicí a nemělo by hrozit bezprostřední ohrožení.
Děkuji čuníkovi za provedení betatestu.
Sušenka team