Zanikle obce Mostecka#13#Zaluzi Traditional Cache

Zanikle obce Mostecka

Zaluzi

Obec se nachazela asi 6 km severne od Mostu. Nazev obce se stejne jako u mnoha dalsich obci v okoli vaze na existenci Komoranskeho jezera na rece Biline. Nazev ve spojitosti s jezerem oznacuje obec "za luhy". Nemecka podoba jmena Maltheuern pravdepodobne pochzi od osadniku hovoricich dolnonemeckym dialektem.

Ves Zaluzi se poprve objevuje v listine Borese z Ryzmburka z roku 1333, ve ktere prodaval svuj hrad Kostomlaty a k nemu prislusejici vesnice, mimo jine tez "Meltner". Jednalo se vsak o prodej jen casti vsi, nebot další dil s popluznim dvorem a tvrzi patril nadale jako manstvi k hradu Ryzmburk a behem konce 14. a 1. poloviny 15. stoleti byl v drzeni drobne slechty (1393-1394 Ramfolt z Bontensee, 1419 Hanus z Polenska, 1454 Hanus Gerhengros). Ve 2. polovine 15. stoleti bylo manstvi pripojeno k mosteckemu hradu, k nemuz v roce 1512 pripadl i zbytek vsi nalezejici dosud ke kostom1atskemu zbozí. V roce 1535 bylo Zaluzi prodano Jirimu Harticovi z Hartice. Roku 1613 byla obec Rudolfem II. propustena z manstvi a zapsana do zemskych desek. Po bitve na Bile hore byla ves Harticum pro jejich ucast na stavovskem povstani zkonfiskovana a v roce 1623 byla obec cisarem Ferdinandem II. prodana Jakubu Bruneanovi, který byl soucasne ustanoven komisarem pohranicnich cel v kralovstvi ceskem.V roce 1713 ziskal Zaluzi Jan Josef z Valdstejna ktery je pripojil ke svemu panstvi Duchcov - Horni Litvinov.

V polovine 17. stoleti bylo v Zaluzi jen 10 sedlaku a 14 chalupniku. Po tricetiete valce zde zustalo 16 chalup pustych. V obci vsak fungoval pivovar a senkovna. O sto let pozdeji bylo v Zaluzi napocteno 34 hospodaru a dale kovar, bednar, tesar, kolar a mlynar. V roce 1846 stalo v Zaluzi jiz 66 domu s 374 obyvateli. Nejvetsi rozvoj obce nastal po roce 1870, kdy zde byla postavena sklarna. Nejvetsiho rozmachu se sklarna dockala ve vlastnictvi Edmunda Karlika, který sklarnu systematicky modernizoval a rozsiroval. Karlik vlastnil sklarnu az do roku 1902, kdy ji s pozemky prodal Severoceske uhelne spolecnosti v Moste, coz byl take jeji konec. Posledni ctvrtina 19. stoleti souvisi take se vznikem rady dolu v okoli obce (1880 Viktoria, 1891 Radetzky - od roku 1919 Kolumbus, 1905 Neuschacht - od roku 1907 nazývaný Tegetthoff, od roku 1919 Herkules a konecne v roce 1951 prejmenovany na Vitezny unor).

Nejvyssiho poctu obyvatel v Zaluzi (4 051) bylo dosazeno v roce 1910 a pote v roce 1930 (3 867 osob, z toho teměr 3000 ceske narodnosti, obyvajicich 271 domu). Poctem obyvatel byla obec na sestem miste na Mostecku. Od roku 1939 zacal v blizkosti obce vyrustat chemicky zavod na zpracovani uhli, za valky byly v jeho okoli postaveny pracovni a zajatecke tabory. Zaluzi bylo v letech 1944 az 1945 behem spojeneckych naletu na chemicke zavody nekolikrat postizeno spojeneckym bombardovanim. Behem naletu, ktery probehl 23. zari 1944 byla cela spodni cast obce uplne znicena a rada dalsich domu poskozena. Nejvetsi nalet postihl obec v noci 16. ledna 1945. Behem tohoto naletu prislo o zivot 197 ceskych obyvatel Zaluzi.

V Zaluzi se nachazel zelezny kriz na kamennem podstavci z roku 1793. Cast obce byla postupne likvidovana uz v letech 1956 - 1960, prevazna vetsina Zaluzi vsak byla zbourana kvuli vystavbe provozu Petrochemie podniku CHEZA v letech 1974 - 1975.

Soucastnost

V soucasne dobe se jiz na katastralnim uzemi nenachazi zadna ze staveb povodni obce. Jedine co se zachovalo, je cast puvodniho koupaliste. Presneji zustala pouze dira v zemi, ktera se nachazi v uzavrenem prostoru nizkoteplotnich skladu ethylenu (pozn.ownera "to jsou ty obrovske kulove zasobniky po leve strane silnice z Mostu do Litvinova") Nyni je koupaliste vyuzivano jako zasobnik hasebni vody.

Více informací o obci a fotografie zde

O kesi