S Teri rádi lezeme. Lezeme vysoko, lezeme nízko. Lezeme nahoru, lezeme dolů. Lezeme po skalách, lezeme po stromech.
A tak se s vámi chceme o tu radost trochu podělit. Nemusíte se děsit ze závratných výšek, na většinu potřebných míst se dá vydrápat bez technické výbavy, na pár míst by se kousek špagátu hodil. Kdo se na to necítí, všechno vyřeší s 5m dlouhým žebříkem (pokud se s ním chce vláčet). A abychom nikoho neochudili o možnost dostat se i k bonusu, jsou u každé keše indicie pro jeho nalezení uložené na nejsnáze dosažitelné stage.
Jen u jedné kešky se bez dostatečného lezeckého vybavení neobejdete. Tady vám asi ani 10 m dlouhý žebřík nebude moc platný.
Tak s chutí do toho a vrhněte se na našich
Snad všichni o nich slyšeli, mnozí si některé z nich vybaví, někteří z vás je po chvíli přemýšlení dokáží vyjmenovat všechny. A tak vám je chceme trochu „oživit v paměti“ a přiblížit jak jinak než opět v osvědčené geocaching podobě.
Jako sestavitel seznamu těchto sedmi všeobecně známých unikátních starověkých staveb v oblasti Středozemního moře a na Středním východě je tradičně (a nepřesně) uváděn řecký spisovatel Filón Byzantský žijící snad ve 2. nebo 3. století n. l. (tento Filón bývá navíc zaměňován s jiným Filónem Byzantským, matematikem a „konstruktérem“ válečných strojů, který žil ve 2. století př. n. l). Filón napsal krátký spisek „O sedmi divech světa“, ve kterém sestavil seznam staveb, které považoval za zcela unikátní. Tento seznam se však od toho dnešního poněkud lišil (obsahoval babylonské hradby místo rhódského Kolosu). Navíc se část spisu nedochovala.
Současný seznam sedmi divů starověkého světa vznikl patrně až v 18. století.
Tak si zabalte batůžek s mocnou svačinou (za hodinu sedm divů světa neobejdete), obujte pořádné boty (moc toho po umeteném chodníku nenašlapete), přibalte také trochu trpělivosti a kondičky (bude se vám to hodit), nejaký ten cajk na lezení nebo žebřík a vyražte ven do přírody nalézt a prohlédnout si tyto naše divy světa:
Egyptské pyramidy v Gíze
Visuté zahrady Semiramidiny
Mauzoleum v Halikarnassu
Feidiovu sochu Dia v Olympii
Artemidin chrám v Efesu
Rhódský kolos
Maják na ostrově Faru
Ještě vám nějaké síly zůstaly? Tak se můžete směle vypravit pro náš
Osmý div světa
A pokud budete mít chuť, čas, odvahu, sílu a nezapomněli jste si v každé kešce opsat kousek „navigačního údaje“, můžete se také vypravit pro náš malý bonus:
Bonusový skálostrom
Už dosti úvodních plků a začneme se věnovat jednotlivým divům.
Město Halikarnássos je nejjižnějším z dlouhé řady velkých a slavných maloasijských řeckých měst. Tato řada začíná na severu Trójou, pokračuje pak Larisou, Pergamem, Kýmou, Fókaiou, Smyrnou, Klazoménami, Kolofónem, Efesem, Magnesií, Priénou, Milétem, Mylasou a končí právě v Halikarnássu. Právě zde stál asi nejvelkolepější náhrobek západního světa, pátý div světa...
Nejvýznamnějším vládcem historie Halikarnássu je král Maussóllos vládnoucí v letech 377-353 před n.l. spolu se svou manželkou Artemísií. Neměli děti a jediným plodem jejich údajně veliké lásky bylo Mauzoleum.
Maussóllos si pochopitelně hodlal postavit hrobku odpovídající velikosti jeho života. Jeho hrobka se však stala něčím víc, stala se symbolem všech hrobek. S její stavbou začal ještě Maussóllos, dílo dokončila čtyři roky po jeho smrti jeho manželka Artemísia.
Mauzoleum udivovalo už svojí koncepcí. Bylo to jakési spojení zikkuratu, pyramidy a řeckého chrámu, jak nejlépe poznáte na rekonstrukcích stavby. Základem stavby byl obrovský podstavec z mramoru, jak se tradovalo. Ve skutečnosti ho stavitelé pouze mramorem obložili, jádro tvořil masivní kvádr z nepálených cihel. Podstavec měl obdélníkový tvar a podle Plinia měřil na severní a jižní straně 63 stop a celkový obvod činil 411 stop. Z toho můžeme snadno vypočítat, že délka delší strany činila asi 143 stop. Podstavec se tyčil do výšky 25 loket. V našich mírách to znamená kvádr o rozměrech 18,9 x 42,3 x 11,1 metru. Tyto rozměry se samozřejmě podle autorů dost mění, ale držme se těchto.
Na podstavci stál přímo chrám obklopený 36 iónskými sloupy, které nesly střechu v podobě egyptské pyramidy, na tom se prameny shodují. Mezi sloupy byla prý nádherná sochařská výzdoba a nalezené úlomky svědčí o tom, že byly dílem skvělých mistrů dláta. Konečně vrchol pyramidy byl ukončen plošinou, na které se tyčilo sousoší zobrazující Maussólla a Artemísii ve voze se čtyřspřežím (kvadrigou). Celková výška měla činit 46 metrů. Přesnou podobu Mauzolea však neznáme, nemáme zcela přesné podklady.
Mausoleum přetrvalo věky, ale dnes ho už neuvidíme. Ve třináctém století našeho letopočtu (až!) jej poškodilo silné zemětřesení. O dvě století už bylo zničeno. Neměla ho na svědomí žádná přírodní katastrofa, ale lidé. Mauzoleum totiž padlo za oběť rhodským rytířům, kteří ho použili jako zdroj stavebního materiálu pro hradby pevnosti svatého Petra. Jeho pozůstatky vykopali vědci až v devatenáctém století...Oním mužem, který znovuobjevil tuto stavbu byl Angličan Charles Thomas Newton, archeolog a diplomat.
Máte-li chuť, navštivte naše Mausoleum. Svůj vozík zase nechte na parkovišti P1 u silnice a potrénujte nohy. Souřadnice vás dovedou až k podstavci mausolea, který se tu kupodivu dochoval až do dnešních dnů. Na podstavci už bohužel oněch 36 iónských sloupů ani žádnou sochu nenajdete, zmizely v propadlišti dějin.
Ale když se vám bude chtít, můžete pomoci s rekonstrukcí a nahoře nějakou tu "sochu" (kamenného mužíka) vytvořit, (stejně tam vylézt musíte, pokud chcete logovat a získat opět část navigačních údajů pro cestu k bonusu).
Na tenhle jednoduchý „boulder“ se snadno vyšvihnete z jeho levého boku. Tady žebřík netřeba. Pytlík s logbookem zase pečlivě zapněte. Díky.
Tak si to užijte.
Pokud chcete pokračovat za dalšími našimi divy světa, vraťte se k autu a přesuňte se s ním na P2.
tohle naše WWW počítadlo spočítalo, že jsi 
návštěvník našeho listingu