Autorem soucasné podoby zámku byl bezpochyby vídenský dvorský architekt Johann Lucas von Hildebrandt. Stavbu v Nebílovech realizoval jako své první velké dílo plzenský stavitel a architekt Jakub Auguston. Nebílovský zámek je úzce spjat se jménem hrabete Adama Jindricha ze Steinau, císarského generála, maršála Benátské republiky, generála-polního maršála Saského krále, atd... Poté, co se po bourlivých létech válecných, mnoha zraneních i osobních útrapách válecník od Rigy ci vítez nad Turky u Nových Zámku rozhodl uchýlit do ústraní, zakoupil na doporucení hrabete z Jana z Wrtby v roce 1705 zdejší panství a i s rodinou se patrne prestehoval na starý zámek. Maršál se však novostavby zámku nedockal. Umírá v roce 1712 a panství dedí jeho dcera, vzdelaná a umenímilovná Marie Terezie, provdaná za Františka Václava z Wrtby, bratra výše zmíneného Nejvyššího purkrabí království Ceského. Zámek je posléze prodán Cernínum a pred rokem 1720 stavebne dokoncen.
Dve podkovovitá krídla byla po stranách propojena arkádovými chodbami, nesoucími ploché terasy s balustrádou. V zadním objektu se nachází reprezentacní místnosti – velký tanecní sál – stavebne upravovaný v 80. letech 18. století, a kaple sv. Antonína. V predním stavení s prujezdní hodinovou veží existoval menší sál s barokní nástropní malbou. Na východe priléhal k areálu hospodárský dvur, na západní strane formální zahrada s fontánou a tremi pavilony v ohradní zdi.
Zámek nebyl z duvodu statických poruch prakticky až do roku 1785 obýván. Teprve za Vojtecha Prokopa Václava hrabete Cernína z Chudenic, Nejvyššího lovcí království Ceského je zde provedena i v souvislosti se stavbou nedalekého lesního zámecku Kozlu generální rekonstrukce, upraven tanecní sál, a celý objekt vymalován Antonínem Tuvorou. Malby se z vetší cásti dochovaly dodnes a jsou predmetem postupného restaurování.
Od roku 1816, po Cernínove smrti není už zámek v Nebílovech používán jako reprezentacní rezidence, ale je novými majiteli, hrabaty z Valdsteina – Wartemberka urcen k hospodárskému využívání. Behem následujících 100 let se budovy zámku témer rozpadnou, hospodárský dvur a spojovací arkádová krídla zaniknou zcela. V roce 1919 je areál v rámci pozemkové reformy zabrán a pozdeji necitlive rozparcelován a rozprodán. Od roku 1968 se zde provádí postupná obnova.
Nebílovský zámek je predstavitelem typické vídenské barokní architektury, v ceských zemích ojedinelé. Svou pudorysnou dispozicí pripomíná zámky v Aschachu, Halbturmu, vídenskou rezidenci Belevedere, ci salzburský Mirabell – prvoradá díla J. L. von Hildebrandta. Rada architektonických prvku a dispozic je shodná i se zámkem v Pommersfelden v Horních Francích. Naprosto unikátní a ojedinelá je Tuvorova výmalba zejména tanecního sálu, zakotvená už ve formách klasicismu, ale porád ješte rokokove hravá. Malba na ploše cca 1400 m2 predstavuje fantaskní subtropickou krajinu se zvíraty, rostlinami a antikizujícími architekturami. Její paralelu bychom našli pouze ve císarských apartmánech vídenského Schönbrunu, nebo v zahradním pavilonu kláštera v Melku, kde Tuvora v 70. letech 18. století rovnež pusobil.
V soucasné dobe je pro návštevníky objektu zprístupneno prední zámecké krídlo, a tri pokoje a velký tanecní sál v reprezentacním zadním krídle.
Vzhledem k tomu, že se jedná o CWG smenárnu, mente prosím kus za kus.
