Dostihové závodište ve Velké Chuchli, postavené roku 1906, pamatuje ješte doby c. a k. monarchie. Vubec prvním vítezem na chuchelském závodišti byla klisna Vision v sedle se svým majitelem, zverolékarem Františkem Bartoschem. Tehdy závodišti sloužilo nekolik nádherných secesních tribun, které byly v roce 1985 nahrazeny stavbou nové železobetonové tribuny.
Po pádu Rakouska-Uherska mu však málem zazvonila hrana. Když v roce 1919, po skoncení první svetové války a po vzniku samostatného Ceskoslovenska, zacala skupina nadšencu uvažovat o obnovení provozu na chuchelské dostihové dráze, postavilo se jim do cesty mnoho prekážek. Byl to nejen žalostný stav závodište, ale i spolecenské podmínky, které porádání dostihu zpocátku nebyly nakloneny. V mladé první republice totiž nebylo mnoho lidí, kterí by vedeli, co dostihy obnášejí, chybela tradice a domácí zázemí – o ceskoslovenských dostihových stájích nemohlo být zpocátku ani reci, nebot v dobách monarchie bývaly dostihy doménou nemecky a madarsky mluvících šlechticu a ceský obcan se mezi nimi objevil jen výjimecne. Chuchelské závodište navíc bylo tehdy pouhou provincní dráhou, vzdálenou významnejšímu dení. Nakonec se však nadšencum podarilo získat pro myšlenku obnovení dostihu podporu širší verejnosti a již na podzim 1920 usporádala nove založená organizace Ceskoslovenský Jockey Club v Chuchli nekolik prvních dostihových dnu. Na jare 1921 se pak poprvé odbehlo Ceskoslovenské derby jako nejduležitejší dostih celé sezóny a díky velkému úsilí funkcionáru Jockey Clubu se zformoval celosezónní program, když se dostihy behaly od dubna do ríjna, vetšinou i dvakrát ci trikrát do týdne. Ceskoslovenští obcané prišli dostihum na chut, ti zámožnejší si porídili vlastní stáje a z prvotní popelky mezi sporty se vyklubala prestižní spolecenská záležitost. Po únorovém puci dochází ke znárodnování soukromých stájí a v roce 1950 jsou už všechny pod státní správou; a v roce 1952 se beží Cena prezidenta Gottwalda už jako Cena znárodnení. Co k tomu dodat? V 50. letech je dostihový sport považován na buržoasní, podobne jako treba tenis, a tomu odpovídá situace v turfu. Nicméne Plemenárské podniky, které byly garanty chovu koní, své úkoly plní, ale tehdejší nomenklatura se na stavech koní i tak podepsala - jestliže v roce 1955 bylo v Ceskoslovensku evidováno na 543 tisíc koní, pak o nekolik desítek let pozdeji necelých 45 tisíc. V prubehu historie zažilo závodište nekolik krizí, naposledy pri katastrofálních záplavách, které postihly Prahu v srpnu roku 2002. Chuchelskézávodište patrilo k nejzaplavenejším oblastem. Celá závodní plocha, všechny stáje, ucilište, dokonce i hlavní tribuna byly více než týden ponoreny pod trímetrovou hladinou vody. Závodište bylo znovu otevreno v dubnu 2003.
Pražské závodište, ale proslavil svou cinností i významný ceský letec Jan Kašpar. Slavný let Pardubice – Chuchle, který jej proslavil, uskutecnil Kašpar 13. kvetna 1911. Vzdálenost 121 km prekonal za 92 minut ve výšce asi 800 m. Letoun, kterým tento let uskutecnil, daroval Kašpar v roce 1913 tehdejšímu Technickému muzeu Království ceského, kde (dnes Národní technické muzeum v Praze) je vystaveno dodnes.Dalším slavným Kašparovým letem byl první dálkový prelet s cestujícím v Cechách na trase Melník – Chuchle, kterou zdolal za 41 minut a 55 vterin. Jeho pasažérem byl redaktor listu Národní politika Jaroslav Kalva.
