Matyas z Libesic a jeho sifra Mystery Cache

Obec Libešice leží na silnici z Litomeric do Úšteka, asi 12 km od Litomeric a urcite stojí za krátké zastavení. Vlastní zámek není prístupný, je v nem umísten Ústav pro mentálne postižené. Krome zámku si však mužeme prohlédnout kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1352, hrbitovní kapli sv. Františka Xaverského a množství soch prevážne ze 17 a 18. stol.

První písemná zmínka o obci Libešice pochází z roku 1239, pojmenování Libešic pochází ze staroceského jména Ljubeša. Mezi památkami je uvedena tvrz ze 13. století, která ovšem nestála na míste puvodního ani dnešního zámku, ale na míste domu cp. 12 a 54. Budova zámku je v historii obce zaznamenána až o 3 století pozdeji. V míste dnešní brány do parku stál po roce 1520 ctyrkrídlý zámek, který založil Karel Dubanský z Duban a v roce 1654 byl barokne upraven jezuity, kterí se sem prestehovali z Úšteka. Jižne od puvodního zámku nechali Jezuité v letech 1738 – 1752 vybudovat barokní zámecké sídlo, které vzniklo zrejme podle projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Po zrušení rádu v roce 1773 vlastnil zámek náboženský a studijní fond. V roce 1838 koupil panství Ferdinand Lobkovic a v roce 1871 textilní velkoprumyslník Josef Schroll, který upravil rezidenci na pohodlný zámek. K dalším úpravám došlo kolem roku 1872, kdy byla puvodní mansardová strecha nahrazena strechou plošší. Podkroví s vikýri je z let 1951 – 1953.

Barokní zámek je významnou památkou obce Libešice na Litomericku v Ústeckém kraji. Dnešní zámek je trojkrídlý objekt, uzavrený patrovým krídlem s veží a hodinami.

Hlavním, a pro nás nejduležitejším artiklem Libešických dejin je ovšem život Matyáše z Libešic. Literární zmínky jsou o nem sice velmi útržkovité, a vetšina informací jsou pouze hypotézy, ale i tak je jeho stopa v historii velice významná, jelikož by mohla vést k velikému pokladu. Jeho obrovskému majetku, který nashromáždil za svého putování po Evrope a po stredomorí. První informace o nem jsou z jakého si madarského povstání v Terstu v Itálii, kde prišel Matyáš málem o život, díky zlocinecké organizaci a nekolika zrádcum. Pak o nem nikdo dlouho neslyšel a pouze ho v rámci domnenek spojovali s postavou doktora Antekirta - tajemný šlechtic, který jako by vykonával pomstu na tech, kterí Matyášovi uškodili... Pak se dašlí stopy objevují v Dubrovníku, v Kalábrii, v Ceute, na Korsice, v Tunisu a v dalších místech ve Stredomorí. Behem techto cest nashromáždil Matyáš neuveritelné bohatství, ovsem pak na nekolik let opet zmizel, a jeho stopa se objevila az roku 1872 v malé vesnicce v Cechách - v Libesicích, kde od prumyslníka Schrolla koupil místní zámek, kde mel v plánu se usadit. Ze svého tucného jmení za zmínený zámek utratil jen zlomek, ale kdyz po pár letech spáchal sebevrazdu, nezustalo po nem zhola nic... Byl nalezen v zámecké knihovne u stolu, s pistolí v ruce. Na stole lezel kus zakrváceného papíru, na kterém byl napsaný vzkaz, a jakási zmet písmen a císlic. Vse nebylo díky krvi citelné, a zatím tomu nikdo nerozumel... ...Celý zivot jsem mel pocit, ze me nekdo sleduje, pak si prectu tenhle brak, a snad jako kdyby muj zivot ten francouzský pisálek opsal do svého románu... tenhle V.... Snad neprisel na moje nejvetsí tajemství, pokud ano, nemám pro co zít, a pokud ne, vezmu si ho sebou do hrobu... v.r. M...........ff

P0EEAŠLEÉ5NP1R4EK1I70N3G3UP4O6P21OK9

JÍN1EÍ4U1M570T33!4F6ÍI2NSÁ2T3EE7N5LN

0L1C39E9J3EED5NV3Í0L05ONE1TPIOPKS!4A