Konecna tramvaje c.2 - Skvrnany, sídlište Traditional Geocache

Skvrnany se jako obec vyskytují již pred založením Plzne. První zmínka o Skvrnanech pochází z roku 1239, kdy patrila pod kladrubský klášter. Po založení Plzne se stala soucástí plzenského panství. Prestože obec v prubehu století byla neustále sužována ruznými válecnými událostmi, byla vetšinou prosperující. Velký vliv na rozvoj melo rozširování Škodových závodu. Od roku 1924 pri vytvorení velké Plzne se Skvrnany staly její soucástí. Pri bombardování na konci druhé svetové války staré Skvrnany v podstate zanikly.

Sídlište Skvrnany bylo budováno v letech 1967 – 1977. Samotné stavbe sídlište predcházelo vybudování rozsáhlého areálu ucnovských škol a internátu Škoda. Sídlište mívalo vlastní sít služeb vcetne restaurací a kina. To však již není pravda. Svého casu ojedinelý vyhrívaný venkovní bazén u zastávky Slovanské údolí už také mnoho let nefunguje.

Sídlište Skvrnany však má díky své západní poloze pomerne cisté ovzduší, hodne zelene a díky tramvaji rychlé a kapacitní spojení s centrem mesta.

Keše  této série

Konecna tramvaje c.1. Bolevec

Konecná tramvaje c.1 - Slovany

Konecná tramvaje c. 2 - Svetovar

Konecna tramvaje c.2 - Skvrnany, sídlište

 Konecna tramvaje c.4. Kosutka

Konecná tramvaje c.4. Bory

Konecna všech tramvaji  - vozovna

Když byl dne 29. cervna 1899 slavnostne zahájen tramvajový provoz s cestujícími na základe velmi podrobného projektu Františka Križíka a Plzen se tak stala po Praze a Olomouci tretím ceským mestem provozujícím tramvaje, byl to práve dnes již historický vuz c. 18, který v devet hodin ráno jako první vyjel z námestí do Skvrnan. Provozovány tenkrát byly tri jednokolejné trate, naše skvrnanská tehdy vedla na Nepomuckou trídu (k Liliové ulici).

 Pro doplnení križíkova „osmnáctka“ je dodnes nejstarší provozuschopná tramvaj v Cechách.

Ješte v roce 1899 byla konecná Skvrnany spolu s konecnými Lochotín a Trestnice na Borech doplneny výhybnami.

V letech 1931 – 1948 byla trat prodloužena až do zastávky Skvrnanská trída ( nekde v místech dnešní zastávky Škoda, VII. brána ). Poté byla nahrazen novou trolejbusovou linkou c. 12: Božkov – Skvrnany.

Teprve v zárí 1952 bylo dokonceno zdvoukolejnení tramvajové trate v úseku Palackého námestí - Skvrnany s novou kolejovou smyckou v prostoru pred III. branou Škodovky. 

Po roce 1949 sice dochází k velkému rozmachu trolejbusové dopravy ve meste, tramvaje se však nikdy úlohy hlavního dopravního prostredku nezbavily. Za zmínku v historii tramvají nejen v Plzni stojí rok 1964. Od této doby, až do dnes, jsou v ruzných variantách a modernizacích provozovány celosvetove známé tramvaje typu T3. K renesanci tramvajového provozu dochází v sedmdesátých  letech, kdy je jednou pro vždy tramvaj predurcena jako páterní mestská doprava. V této dobe tak dochází k budování nových úseku, ci oprave stávajících.

Konecná Skvrnany – sídlište

Dne 30. listopadu 1973 byla zprovoznena nová trat v délce 2,9 km do tehdy se rozrustajícího nového sídlište. S tím byla zrušena smycka u III. brány. Dvojka se v tu dobu stala nejdelší plzenskou tramvajovou linkou v Plzni a své prvenství si s délkou 8,6 km drží dosud.

Další zajímavostí je také vjezd do konecné samotné. Jedeme-li ze zastávky „Ulice Terezie Brzkové“, následuje po krátké rovine odbocení vpravo, kde tramvajová trat opouští vozovku a je vedena po samostatném telese vlevo mimo ni. Jedná se o pomerne krátký úsek, avšak jediný v Plzni. Koleje jsou uloženy jen v zarostlém šterku. Tento úsek totiž neprošel kompletní rekonstrukcí jako zbytek celé trati v polovine devadesátých let. Zajímavým faktem je i zjištení, že na lince c. 2 jezdily vždy nejstarší vozy. Své poslední kilometry zde dojíždely jak tramvaje T1, tak i T2.