Woodcraft není plaiscraft a náš život v prírode patrí lesu ,tvorenému ruzne vetvenými drevinami,tancícími v povetrí neviditelným,ale presto skutecným pohybem ,který je naše oko schopno zaznamenat jenom v tech viditelných figurách,k jakým je proces nezanedbatelného rustu privedl v dané chvíli.Tak je les skupinovým shromáždením tanecních,puvabných a nekdy kuriózních kreací.
Tato keš Te zavede ke trem statným stromum.
První dub je na výchozích souradnicích a je to památný dub Sobešovic. N 49° 43.959 E 018° 28.173.Znamení, které hledáš je za lvem.Najdeš na nem polovinu indicie, kterou potrebuješ k odlovu finálních souradnic.
Pro druhou polovinu musíš zajít k druhému dubu, který znací v sobe VÍTEZSTVÍ. N 49° 43.950 E 018° 28.379.Nese cca 50 cm nad koreny stejné znamení a na nem je vyryta druhá polovina indicie.
Pokud dáš do své GPS tyto dve indicie zcela urcite nemineš tretí strom jasan který skrývá ducha DUBU a ten ve svých útrobách skrývá to, co potrebuješ.
Vždycky jsme patrili k sobe clovek a strom.
Naši pravecí predci žili v lesích a ty jim dávaly vše , ceho bylo treba – stavební materiál , nástroje , palivo , zver , plody a pryskyrici , ale také útulek pri prírodních a spolecenských pohromách.Dnes je nám les méne zdrojem surovin a potravy než dríve ,ale více zdrojem poznání jakožto rozkoše nejcistší,tedy kyslíku nejen pro naše plíce,nýbrž i naše srdce.Vekovité,povestmi o jejich magické síle opredené stromy bývaly záštitou poradních , soudních a válecných zasedání,zrození budoucích významných osobností ,zpecetených úmluv a pohanských pobožností.Zvlášte nekteré stromy ,prijímané pak za národní symboly , jsou v národním podvedomí nadány symbolickou mocí.Jeho prostrednictvím k nám promlouvali bužci a duchové a casem jsme se naucili zacházet s jeho drevem a opracovávat je.Drevo stromu nás provází od kolébky do rakve a nyní po krátké odbocce ke kovum a plastum – se vrací jeho všeobecná obliba.
Každý strom je živý tvor.Jako každý clovek i každý strom je individualita.Telo stromu není jen kura,vetve ci pupeny a listy.Každý kus prkna,každá dýha,fošna nebo parez jsou cásti životopisu stromu a ten záznam o živote je tak teplý ,blízký a krásný ,že až zacínáme myslet na to co nás prevyšuje.Chodíme se oprít o kmeny a prosíme o jejich sílu nebo se jen tak touláme pod klenbami vetví.Pres zelené jehlicí a listy se díváme do modrého nebe.Odstíny podzimních korun nás ucí barvám,které i ti nejlepší malíri jen steží napodobili.
Byla doba kamenná,bronzová,železná. Doby míjely,zatímco
doba drevená stále trvá .
Dnešní nedostatek úcty ke stromum , v nichž jedni vidí drevní hmotu ,na níž se dá vydelat ,další pak prekážku ve výstavbe, vede k tomu,že casto i bez náležitých povolení útešné, stín skýtající aleje i úctyhodní velikáni podlehnou motorové pile ,než bys rekl švec.Ješte nejsme na mravní výši skandinávských architektu ,kterí strom radeji obestaví a zaclení do projektu,aby jej nemuseli kácet.
Koristnický vztah ke stromum usvedcuje cloveka ,který by se chtel zvát civilizovaným , z faktického barbarství.
Jsou li stromy symbolem mohutnosti,síly , klidné a trpelivé moudrosti,jsou kere ,tvorící okraj i spodní etáž lesa a zdobící meze,,obrazem pestrosti tvaru,kvetu,vuní a plodu.Jsou veselým patrem,které máme pohodlne na dohled i na dosah.
Slyšel jsem vzdech stromu.Slyšel jsem jak nejprve mlcí,pak šeptají,teskní,žalují a opet mlcí a cekají bolestne stuleny k sobe,až zajde noc a pozdraví je první svit dne.
Drevo, materiál pro tvorivé, ozdoba pro ty, jenž dokáží ocenit jedinecnost každého kousku. Neco z oné majestátnosti stromu, z tichého klidu lesa, ale i z té síly, jenž dokáže odolávat bourím, neco z toho zustává ve dreve a ve správných rukou znovu promlouvá, hreje a chrání, uklidnuje. Vždyt co podpírá vaše týpí a co ho drží ve vetru? Do ceho se pohodlne usadíte a necháte odpocinout svá unavená záda, a cím snad prochází posvátný kour z vaší dýmky? A vaše zbrane, luky, šípy a palice? Co vás povzbudí po nárocném dni lépe než zvuk bubnu? Stále ten samý materiál, který každý den používáme s naprostou samozrejmostí. Drevo, tradicní materiál, bez kterého si ani táborení nedokážeme predstavit. Od tichého objetí stromu kdesi v hloubi prírody, až po nekolik polínek v ohni, jenž ve vás v deštivých dnech dokáží probudit nadeji. Toto je jen náznak toho, co pro nás drevo znamená, jen zašeptání do vetru v bouri. Umíme si vážit tohoto materiálu, který nás provází celým životem?
Duby jsou dlouhoveké, pomalu rostoucí stromy , výjimecne i kere , s tvrdým drevem . Listy jsou obvykle jednoduché lalocnaté, v mírném pásu vetšinou v zime opadávají, v subtropech rostou i druhy stále zelené. Kvety jsou jednopohlavní ; samcí jsou nící jehnedy , samicí jsou jehnedy nebo strboulky. Jsou vetrosnubné, plodem je nažka v cíšce (žalud) .
Jasan prý nekvete dríve, než ze svých skrýší vylezou hadi.Roste na brezích potoku a rek, casto pospolu s olší.Ríkává se , že olše je žena a jasan muž.
