Skip to content

👻Hrádek👻 Virtual Cache

Hidden : 11/12/2017
Difficulty:
1 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size:   virtual (virtual)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Naše geoparta, taky dostala šanci vytvořit virtuální keš, tak snad vás přivedeme na zajímavé místo.

Virtual Reward - 2017/2018

This Virtual Cache is part of a limited release of Virtuals created between August 24, 2017 and August 24, 2018. Only 4,000 cache owners were given the opportunity to hide a Virtual Cache. Learn more about Virtual Rewards on the Geocaching Blog.


KGB Libcice
T6aRl.jpg

PRAVIDLA NA TVORBU TAKOVÉTO KEŠE JSOU DOST STRIKTNÍ, A TAK PŘES POČÁTEČNÍ NADŠENÍ, ŽE VYTVOŘÍME OPRAVDU ,,NĚCO" NEBO ,,NĚKDE", JSME SE NAKONEC DOHODLI, ŽE KEŠ PUBLIKUJEME V LIBČICÍCH, JEDNU VIRTUÁLKU TU UŽ MÁME, (nicméně, slovy nejmenovaného.... kdo z vás to má ?, myslíme mít dvě VC keše v městě, které má 3300 obyvatel) ALE JEŠTĚ JEDNO ZAJÍMAVÉ MÍSTO JSME TU NAŠLI. VĚŘTE, ŽE NAŠE NÁPADY NA MÍSTO SAHALY OD LIBČIC, PŘES KRALUPY, PRAHU AŽ PO SEVERNÍ KOREU. TÉMATA BYLA TAKÉ RŮZNÁ, OD VIRTUÁLNÍ KRABIČKY, PŘES VIRTUÁLNÍ PIVOVAR, KRÁSNOU SOCHU ŠVEJKA V KRALUPECH, AŽ PO MUZEUM KGB, ALE NAKONEC VÁS DOVEDEME NA HISTORICKÉ MÍSTO S PARÁDNÍM VÝHLEDEM, KTERÉMU RODÁCI NEŘEKNOU JINAK NEŽ HRÁDEK.

T6aRl.jpg

Liběhrad – obraz Josefa Šembery (1822)

T6aRl.jpg

Půdorys původního hradu.

O vzniku hradu se zmiňuje kronikář Václav Hájek z Libočan (1541). Přesně, do roku 711 sem situuje scénu, kdy na ostroh nad řekou přichází družina kněžny Libuše, místo se jim zalíbí, a proto zde nechávají vystavět hrádek, který podle své kněžny nazvou Liběhrad. Pravděpodobnější je však teorie Augusta Sedláčka, jenž ve svých Hradech, zámcích a tvrzích odvozuje název Libčic od vlastního jména Libek (Libhost, Libomir, Libomysl). Hrad pak pravděpodobně nechal postavit zbraslavský klášter jakožto majitel Libčic „k ochraně zboží svého a za bezpečné sídlo toho, který ten statek spravoval“. Jméno hradu je pak odvozeno od jména obce. Doba založení hradu není známa, pravděpodobně však spadá do 13. – 14. století; zanikl již před třicetiletou válkou a v roce 1541 je zmiňován jako zřícenina. Sesunuté zdivo bylo asi využito mj. při stavbě vinic na jižním svahu (směrem k obci). Zásadní ránu hrad dostal v polovině 19. století, kdy byla jeho východní část odstřelena při stavbě trati. O stavbě „Státní železné dráhy Pražsko-Drážďanské“ vypráví neznámý autor článku v časopise Pautník z roku 1846. Se skupinou přátel a „inženýrem B. z Dolan“ – zřejmě jedním ze stavitelů trati – se vydává na cestu podél vznikajícího velkolepého dopravního díla. Je patrně jedním z posledních návštěvníků „celého“ Liběhradu, jejichž vzpomínky se nám dochovaly dodnes. Příjezd k Libčicím popisuje takto: Mlčky nás míjely černé skalní stěny pobřežní, až poznenáhlu ode břehu ustupovati a lukám a štěpnicím místa popřávati začaly. Z daleka vidíme před sebou na levém břehu opět vysokou a strmou skálu a na ni kus zdi od bývalého hradu. Byl to Liběhrad. (…) Vystoupili jsme na břeh, husté sady ovocného stromoví nás pojaly, a v krátce jsme se octnuli na výšině hradu…. …Pan inženýr B. zamýšlí několik základních zdí vedle ještě stojícího kusu zdi nahoru vyhnati a nějakou hlídku s pavlačí z toho zříditi, a vyvedením takové šťastné myšlénky by nejen Liběhrad opět poněkud obživnul, ale celá krajina by dostala novou k romantičnosti své dobře se hodící ozdobu. Vyhlídka z Liběhradu na řeku dolů, na Libčice, téměř celé v ovocných sadech ponořené, na Dolany, vzdálenější Chvatěrubský zámek, a dále až na výšiny proti Velvarům jest překrásná.
T6aRl.jpg

Úryvek z časopisu Poutník, 1846

Autor ani mnozí jiní netušili, jakou změnu přinese do kraje stavba železnice. Libčice se již dnes tolik v sadech neutápějí a Kralupy přestaly být „velikou zámožnou vsí, jejížto největší bohatství ve štěpnicích záleží, a zdejší švestky náležejí mezi nejlepší toho druhu ovoce v celém království Českém“. Vyhlídka z Hrádku je ale i dnes krásná, byť jí do značné míry brání vzrostlé stromy a keře. Ze známé rytiny J. Farka z roku 1844 (viz obrázek nahoře) je patrné, že skála s hradem byla podobně jako ostatní vltavské stráně v okolí holá, bez porostu. Až příště pojedete z Prahy na Kralupy vlakem, vzpomeňte si na slova zapomenutého autora a srovnejte je se svými pocity. Podle nich poznáte, jestli jste v našem kraji doma: Cizinec, který nyní po železné dráze přes tato žírná pole pojede, okolo paty těchto skalnatých velikánů zlehka a pohodlně souvati se bude, vydobude nanejvýš dalekohled svůj, a s okem znatele krásu a romantičnost českých krajin rozbírati a roztřiďovati bude, ale největší půvab, kterýž ty kra­jiny v našich očích mají, ten mu ujde, on nebude věděti, jaké vzpomínky se k těmto místům víží, v kterých my celý svět našeho předvěkového ná­rodního života vídíme a s nadšením ctíme!

T6aRl.jpg

No a co je vaším úkolem ? Vyfoťte sebe, či svou navigaci na finálních souřadnicích u CéWéGéčkovníku ..... Logy bez fotky budeme nuceni dle pravidel bez upozornění smazat. Na fotky čekáme 7 dnů !!!
T6aRl.jpg
Flag Counter

Additional Hints (Decrypt)

Ilsbg fr h FHXBIAVXH

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)