Zamek a Hrad Klenova Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tradicni keska umistena u Zamku/Hradu Klenova
Vznik hradu
Hrad Klenová, pripomínaný poprvé roku 1291, kdy jej vlastnil
Bohuslav z Klenové, byl postaven na osamelé strmé skále ze dvou
stran obtékané Jelenkou, prítokem reky Úhlavy. Hrad stál opodál
zemské stezky, která vedla od královského mesta Klatov údolím
Úhlavy k Železné Rude a odtud podél Cerné Rezné do Bavorska.
Doplnoval tak soustavu pohranicních hradu v této cásti pomezního
hvozdu, k níž náležely i hrady Pajrek a Komošín a konecne i
rozsáhlé tvrze Opálka, Janovice, Bystrice a Dolany.
Páni hradu
Páni z Klenové patrili k významným ceským rodum a zmínky zasluhuje
již prvý z nich, Bohuslav, jehož r. 1291 král Václav II. jmenoval
do poselstva zastupujícího ceskou stranu v jeho sporu s bavorským
vévodou Ludvíkem.
Pocátky hradu
O rane gotické podobe hradu si mužeme ucinit z nepatrných zbytku
dochovaného zdiva jenom velmi neurcitou predstavu, ale zrejme se
príliš nelišil od svého pozdejšího nástupce. Nasvedcují tomu zbytky
rane gotického zdiva v dnešní veži v západním rohu hradu, u které
jsou ješte dochovány zbytky puvodní hradební zdi, a zbytky zdiva ve
vstupní bráne do hradního areálu, k nemuž priléhalo blíže neurcené
rane gotické stavení. Krome jednoduché hradební zdi byl hrad
opevnen jenom príkopem a valem. Toto opevnení hradu, který byl
zejména od východní strany pomerne lehce prístupný, však nemohlo
vyhovovat v 15. století, které se vyznacovalo znacným rozmachem
palných zbrani. Proto byl nucen jeho tehdejší držitel, Pribík z
Klenové a Janovic, pomýšlet na stavbu dukladnejšího opevnení, s níž
byla spjata též dukladná prestavba celého hradu.
Pribík z Klenové
Kdy se Pribík z Klenové ujal statku, se presne neví, ale držel ho
až do své smrti roku 1465. Na pocátku husitské revoluce byl
stoupencem Husovým. Roku 1426 se úcastnil dobytí mesta Stríbra,
které pak zustalo jeho majetkem až do konce husitských válek. Ale
roku 1432 uzavrel s rožmberskou stranou prímerí a roku 1434
prestoupil na víru podjednou. Na strane husitu byl ješte pri
obléhání Plzne, kde bylo jeho obojetné jednání odhaleno a Pribík
byl nucen uprchnout. Také na strane císare Zikmunda osvedcil své
vojenské umení. Nebyl však jenom válecník, ale i politik, který
jako jeden z prvých vystoupil proti králi Jirímu z Podebrad.
Stavba nového opevnení
Svých válecných zkušeností Pribík využil pri stavbe nového
opevnení. V první etape zpevnil obranu vnitrního hradu. Vnitrní
hrad tak byl rozdelen na dve cásti, z nichž jihozápadní, ve které
byla stará Pudorys hradu vež a jedno obytné stavení (purkrabství),
sloužila vojenské posádce. Do této cásti vedla z predhradí brána,
nad niž byla vybudována hranolovitá vež. Z první cásti hradu do
druhé, severovýchodní, se vstupovalo rovnež branou. Nádvorí této
cásti hradu bylo ze trí stran obestaveno budovami, z nichž se
dochovalo zejména jihovýchodní krídlo, a to nejenom sklepy, ale i
cást prvního patra. Pozoruhodný je zde zejména velký sál, který do
parkánu vystupoval ctverhranným arkýrem s krížovou žebrovou
klenbou. Se sálem po obou stranách sousedily menší místnosti. K
této budove priléhala ješte polygonální kaple, postavená na staré
bašte. K severovýchodní zdi byla pristavena velká hranolová stavba,
jdoucí až do príkopu, v níž byla vyhloubena hradní studna. Na
severní, východní a jižní strane byl hrad nove opevnen mohutnou
hradební zdí, z níž vycnívaly veže umožnující bocní palbu. Byl to
ve své dobe velmi moderní zpusob opevnování, jehož se pak používalo
zejména pri stavbe mestských opevnení, jak je možno videt i na
hradbách nedalekých Klatov.
Jirí Harant z Polžic a Bezdružic
Roku 1553 koupil ztencený statek Jirí Harant z Polžic a Bezdružic,
jemuž se v roku 1564 na hrade patrne narodil jeho syn Kryštof,
který se proslavil jako cestovatel a spisovatel (vylícil svoji
cestu do Palestiny, kterou podnikl r. 1598 s Hermanem Cernínem z
Chudenic), ale predevším jako hudební skladatel. Zmenil nekolikrát
víru a ukoncil svuj život pod katovým mecem na Staromestském
námestí v Praze 21. cervna 1621, tehdy však jako pán na hrade
Pecka.
Renesancní prestavby
Za Jirího Haranta (zemrel roku 1584 ) byly na hrade uskutecneny
nekteré, již renesancní prestavby. V 1étech 1561 - 1584 byla
prestavena budova purkrabství v prední cásti vnitrního hradu, v níž
se zachovaly zbytky sgrafit a renesancní štítek na arkýri. V patre
je velký sál s renesancními nástennými malbami erbu Harantu z
Polžic a s nimi sprátelených šlechtických rodin.
Úpadek hradu
Nejspíše v druhé polovine 17. století byla na gotické hradební zdi
a na bašte vnejšího opevnení postavena dlouhá, jednopatrová budova,
uzavírající predhradí na jižní strane. Hrad, který prestal být na
sklonku 17. století strediskem rozsáhlého panství a sídlem jeho
feudálního držitele, pocal chátrat, takže již r. 1737 z neho zbyly
vetšinou jenom zríceniny, obehnané dvojitým príkopem. Pouze vlevo
od vjezdu do hradu bylo nekolik obyvatelných místností s klenutou
kuchyní, nad níž byla sýpka, dále zde byly zdené konírny a drevené
stavení pro klícníka. Na pocátku 19. století však byla již i tato
cást hradu ve zríceninách a jenom cást sloužila jako sýpka.
Opravy zríceniny hradu
Teprve když r. 1832 koupil statek Klenovou hrabe Eduard
Stadion-Thannhausen, majitel rozsáhlého panství Kout-Trhanov na
Domažlicku, byla zrícenina hradu opravena a pristaveny nové
prostory. V létech 1834 - 1836 byla obnovena stará gotická hradní
kaple nad branou vnitrního hradu a vstupní brána do hradu. Tehdy
byla také opravena (1832 - 1838) polorozborená hranolová vež, která
byla dostavena do dnešní výše a ukoncena pseudogotickým cimburím.
Pri techto prestavbách byl také zasypán vnitrní príkop. Prestaveno
bylo rovnež podélné stavení ze 17. století.
Zmeny ve vzhledu hradu
V roce 1838 koupil statek František Václav Veith, zbohatlý meštan,
bratr Antonína Veitha, mecenáše malíre Josefa Navrátila. Již roku
1840 dal nový majitel pseudogoticky upravit novou cást hradu. Tehdy
také vyzdobil salón nového zámku freskami malír Josef Navrátil. Ty
byly pozdeji prikryty tapetami a dochovaly se tak až do dnešní
doby. Byl zasypán vnejší príkop vlevo od hlavní brány na jižní
strane hradu i príkop na severní a východní strane a na tomto
prostoru byla založena zahrada. Romantická restaurace hradu v první
polovine 19. století cástecne narušila jeho puvodní gotický vzhled,
ale sama o sobe je jedním z nejstarších príkladu památkového zájmu
u nás.
Do dnešní doby se po tomto složitém stavebním vývoji dochoval
zcásti stredoveký obranný systém a je dosud patrné jeho pudorysné
usporádání. Hrad je obehnán valem a príkopem, který se táhne na
severovýchodní strane, kde nebyla prirozená ochrana. Vnejší
hradební zed, zesílená hranolovitými a pulválcovími baštami,
vznikla za pozdne gotické prestavby v 15. století. Val, príkop a
hradební zed byly i na jižní strane, kdežto na západní strane
vnejší opevnení schází a je zde jenom val a hluboký príkop vytesaný
ve skále. Za vnitrní hradební zdi byla mohutná hranolovitá vež,
oddelená parkánem od hradeb. Na nejlépe chráneném míste byl
postaven trojkrídlý palác, jehož zríceniny jsou dosud viditelné a
který obklopoval malé obdélné nádvorí. Tento palác se západní veží
tvorí nejstarší jádro hradu. Pomerne nejlépe se dochoval jižní
palác s vystupujícím arkýrem s kaplí, zvanou "husitská". V jeho
patre je gotická krížová klenba, poslední zbytek gotického
zaklenutí na hrade. Jihovýchodní nároží paláce chrání mohutná
pulválcová bašta, která v patre prechází v osmibokou.
Interiér hradu a galerie
Vnitrní hrad má takrka obdélníkový tvar, vybíhá k severozápadu do
špicky, kde je velká hranolovitá vež, sloužící dnes jako
vyhlídková. Roku 1951 prevzal Klenovou ceskoslovenský stát jako
významnou kulturní památku. Po tomto roce byl proveden dukladný
stavebne historický pruzkum hradu a byly renovovány znaky v tzv.
Harantove krídle. Státní hrad Klenová byl v r.1964 doplnen ješte
galérií výtvarného umení.
Pristupnost hradu pro verejnost:
duben, ríjen: úterý–nedele, 10–16
kveten, cerven, zárí: úterý–nedele, 9–17
cervenec, srpen: pondelí–nedele, 9–18
Plné vstupné: 60 Kc (platí i pro jednu návštevu Galerie U Bílého
jednorožce v Klatovech) Slevy: 30 Kc (Návštevníci nad 60 let a od 6
do 18 let, zelená karta CSOP, prukazy ISIC, ITIC, IYTC; opet platí
i pro jednu návštevu Galerie U Bílého jednorožce) Zdarma: Invalidé,
deti do 6 let, studenti odborných škol výtvarného zamerení, ucitelé
ZŠ, SŠ a VŠ jako doprovod skupiny žáku, novinári, odborní
pracovníci muzeí, galerií a památkových ústavu (AMG, RG CR, ICOM,
ICOMOS, NPÚ, Zväz muzeí na Slovensku).
Zdroje:
http://www.gkk.cz/klenova/
http://www.retour.cz/mesta/klenova/hrad.htm
Cache
Cache je umistena mimo areal hradu v jeho tesne blizkosti.
Jedna se o schranku typu lock&lock
Additional Hints
(Decrypt)
[cz] uyrqrw i xberarpu iryxrub fgebzh f ubbbqar xzral
[eng] frnepu va ebbgf bs ynetr gerr jvgu znal gehaxf