ZANIK PODSKALI
Tato cache tak sice trochu dubluje nedalekou GC19HHY,
ale protoze jsem po dlouhe dobe ziskal nektere dalsi informace a unikatni
snimky a navic, coz je podstatne, v jednom z postizenych domku bydlela moje prababicka, moralni pravo zalozit
tuto cache tu jiste je.
ZE
VZPOMINEK JUDR. JINDŘICHA CHOTĚBORA.
Podskali byla mala osada
vklinena do malebneho koutu pod Drabskymi svetnickami, Klamornou a
Kavcinou. Patrila k Dnebohu, od nehoz byla vzdalena necely kilometr. V
dobe meho detstvi ji tvorilo 13 cisel serazenych z nejvetsi casti po prave
strane silnice ze Dneboha na Olsinu. K Podskali se jeste pocitaly dve
samoty, a to Rejzkova chalupa pod Kavcinou, ktere se rikalo "Na Brdecku" a
Picuv statek na skalach, kde se rikalo "Na Hradech" (pozn. ownera - GCYJBD).
Vsichni, kdo se tu narodili,
vzpominame na Podskali s velkou laskou. Nebyla elektrina, svitilo se
petrolejkami, drzela se cerna hodinka a v lete se vecer sedavalo na navsi.
My jsme jako deti rikali dospelym "teticko" a "strejcku". Zivot v Podskali
se velmi lisil v lete a v zime. Zatimco v lete zednici a tesari odchazeli
za praci tam, kde se stavelo, pres zimu zustavali doma, pletli z vrboveho
prouti kosiky a z brezoveho chvoji vazali kostata.
Jezdivalo sem plno maliru.
Nejznamejsi z nich byli Josef Lada a Jaroslav Panuska a s nimi take Haskuv
kamarad, basnik a bohem Matej Kudej. Malire krome skal nejvice pritahovala
roubena chaloupka s doskovou strechou, v niz bydlela letita starenka,
stara panna, ktere se rikalo teta Jirovcova. V lete sedavala venku, pod
vysokou hruskou sedivkou a u nohou ji lezel velky chundelaty pes, na
ktereho volala "Garson". Dlouho jsem si lamal hlavu, kde teta na to cizi
jmeno prisla. Ostatni psi se jmenovali obycejne, jako Vorisek, Alik,
Punta, Rek nebo Brok, ale Garson byl siroko daleko jediny. Az mnohem
pozdeji, kdyz jsem byl na realce, jsem poznal, ze "garson" je francouzske
slovo a znamena chlapec. Tety jsem se nemohl zeptat, uz davno nebyla
nazivu. Vysvetlil jsem si to tak, ze ji asi jednou maliri prinesli male
stene a to uz melo sve jmeno.
Po tete Jirovcove si chaloupku
koupil pan Stanislav Krejbich. Rikalo se, ze jediny jeji obraz stal vic
nez cela chalupa. Po teto chaloupce, a vlastne po celem Podskali, se
zachovala jedina pamatka do dneska. Je to v piskovcove skalce vysekany
sklipek naproti nynejsimu parkovisti pod Drabskymi svetnickami.
V kulise piskovcovych skal, ktera
se vypinala nad Podskalim, maji nektere skaly, vyraznejsi svym tvarem, sva
jmena. Hned vedle Drabskych svetnicek stoji Sloup, uprostred masivu Zub,
dale pak Pernikarka, Homolka, Klamorna. Mezi Homolkou a Klamornou je
proluka, ktrou vedla vozova cesta z Podskali do Picova statku. Nejznamejsi
soucasti tohoto statku se stala vehlasna "pernikova chaloupka", ktera
stavala vpravo od vozove cesty vedouci ke klenute brane. Byla to puvodne
susarna ovoce, kde se vyrabely krizaly a susene svestky. Kdyz o ne prestal
byt zajem a susarna zahalela, koupil si ji pro sebe pan Thon, tovarnik z
nedalekych Darenic. Jeho zavod vyrabel malovanou keramiku. Tak se stalo,
ze jeho malirky vyzdobily zvenci susarnu a daly ji podobu pohadkove
pernikove chaloupky. Thonovi sem jezdili v lete jako na chatu. Chaloupka
stala ve svahu a z jedne strany se snadno dosahlo na jeji doskovou
strechu. Rodice sem privadeli sve male deti a tajne pro ne pripevnovali na
dosky pernicky a cukrovi. Deti je pak radostne objevovaly a verily, ze je
to skutecne ta pernikova chaloupka z pohadky. Mnoha lidem a hlavne detem
bylo pak lito, ze pred lety vyhorela.
V dutinach skal hnizdila od
jara do zimy velka hejna kavek. Na jare vyvedly mlade, ktere po opusteni
hnizda neumely jeste dobre letat a poletovaly v lese z borovice na
borovici. V te dobe se daly chytit a ochocit. V Podskali vzdycky byvalo
nekolik ochocenych kavek. Na zavolani nebo zapiskani priletla ochocena
"kaca" a usedla na vztycenou ruku nebo rameno sveho pana.. Mely jednu
nectnost, ze podobne jako straky kradly leskle drobnosti jako korale,
sklicka, drobne mince a mely pro ne sve skryse. Na zimu kavky opoustely
skaly a odletly do teplych krajin. Ty ochocene zustavaly i pres zimu u
sveho pana.
Idyla Podskali zanikla za jediny
den, 27. cervna 1926. Byla to nedele a zacinaly se skolni prazdniny. Mne
bylo tenkrat 11 let. Po osme hodine jsme vsichni sedeli u snidane. Nahle
si nekdo vsiml, ze z protejsi chalupy u Havlasu vynaseji nabytek na dvur.
Mysleli jsme si, ze je zlakal krasny slunecny den a ze budou bilit
svetnici. Brzy jsme ale poznali, jak jsme se mylili. Videli jsme, ze
nabytek vynaseji kvapem i dalsi sousede, protoze se jim z niceho nic
vzdouvaji podlahy a praskaji zdi. Nikdo nevedel, co se deje, vsichni byli
proti tomu bezmocni. Byla to takova ticha hruza. Vypadalo to jako nejake
zemetreseni a pritom zadne otresy nebyly. V mistnosti nejdrive odpryskalo
vapno, pak omitka a udelala se mala trhlina. Ta se pred ocima rychle
zvetsovala, az se rozestoupila zed, vyvalil se stit a nakonec se propadla
strecha. Za takove dve hodiny byl cely zdeny domek na zemi.
Tak se postupne behem pul dne
zritilo osm staveni. Obe roubene chalupy, Stejskalova a Krejbichova
odolavaly, ale byly ze vsech stran pokrivene a zkroucene. Nase staveni -
posledni - zustalo sice stat, ale melo velke trhliny a jeho statika byla
silne narusena. Podlaha sklepa se zvedla az do svetnice. Museli jsme domek
rozbourat, sklepy a zaklady jsme ponechali v zemi.
Teprve druhy den jsme se dozvedeli,
co se vlastne stalo. Geologove vysvetlovali, ze jaro toho roku bylo
mimoradne destive. Voda prosakla silnou vrstvou pisku az na jilove
podlozi, ktere ji dal nepropustilo. Mokry povrch jilove vrstvy se pak stal
obrovskou skluzavkou. Cast lesa na svahu pod skalami se v sirce 300 metru
utrhla a svezla o 30 metru nize. Vzala s sebou Podskali a dole na rovine
narazila na pevnou zem.Tady se puda vzdula do vyse a vytvorila vyvyseniny
a prolakliny.
Bylo velike stesti, ze k sesuvu
doslo za dne a v nedeli. Vsichni byli doma, stihli vynest nabytek a dalsi
zarizeni a vyvest z chlevu dobytek. Nikomu se nic nestalo. Zachranne prace
ridili hasici z Dneboha a z okolnich obci. Nahradni ubytovani nikdo
organizovat nemusel. Sousede v Dnebohu si proste postizene rodiny mezi
sebou rozebrali. Jiz tu prvni noc meli vsichni strechu nad hlavou. A tak
to trvalo rok i dva, nez si postavili nove domky.
Rychla statni podpora
umoznila, ze se mohla okamzite zahajit vystavba novych domku. Nemohla
vsak pokryt veskere stavebni naklady. Na kazdem staveni vazla vysoka
hypoteka, kterou majitele splaceli jeste dlouhou radu let. Jejich
situace se jeste zhorsila, kdyz v dalsich letech vypukla hospodarska
krize, ktera postihla cely svet. Da se rici, ze katastrofa zavinena
sesuvem pudy poznamenala obyvatele Podskali hmotne i psychicky. Jejich
nove domky splynuly s Dnebohem a oni s ubihajicimi lety pomalu ztraceli
pocit, ze kdysi patrili k sobe a ke svemu Podskali.
A
leta bezi, vazeni... (6:46 - 10:28). Podekovani
JUDr. Jindrichu Choteborovi za poskytnuti zvukoveho zaznamu.
Neco malo o obci Dneboh
Obyvatele Podskali
Jmena obyvatel Podskali, a to i deti, si stale dobre pamatuji.
Krestni jmena manzelek jsem neznal, proto jsem je nemohl uvest. V Podskali
zili:
Havlas Josef, puvodne svec. Vratil
se z prvni svetove valky jako rusky legionar a ziskal zamestnani na
zeleznici. Meli dceru Blazenu.
Havlas Vaclav, tesar. Meli pet deti:
Vaclava, Josefa, Jaroslava, Ladislava a Ruzenu.
Sefl Josef, tesar. Meli tri syny:
Josefa, Jiriho a Jindricha.
Rutova Anna, vdova po padlem z prvni
svetove valky. Byla ji pridelena trafika. Mela pet deti: Vaclava, Josefa,
Ruzenu, Annu a Miloslava.
Stejskal Josef, cihlar, pracoval v
Zakove cihelne ve Brezine. Meli ctyri deti: Annu, Lidmilu, Josefa a Ruzenu.
Havlas Frantisek, chalupnik. Jejich
dcera Anna se provdala na Olsinu.
Krejbich Stanislav, delnik. Mel syny
Stanislava a Cenka.
Kostejn Josef, chalupnik a vyhlaseny
studnar. Meli ctyri deti: Josefa, Vaclava, Antonina a Marii.
Simunek Vaclav, zednik. Meli dve
deti: Vaclava a Marii.
Valenta Vaclav, chalupnik. Meli syna
Vaclava.
Chotebor Vaclav, truhlar. S
manzelkou Marii meli pet synu: Vaclava, Antonina, Miroslava, Jana a
Jindricha.
Vana Bohumil, zamecnik. Mlade
manzelstvi.
Knobloch Antonin, svec. Jejich
provdana dcera odesla z domu.
KDE
SE ASI TAK CACHE NACHAZI?
Moje prababička se provdala na Olšinu.
Cache je ulozena 100 metru od uvodnich souradnic nedaleko domu,
kde bydlela v Podskali!
A
JESTE NEKOLIK OBRAZKU...
