Pozor! Od 6.10.2018 změněny souřadnice finálu!!!
Velka nad Velickou lezi na upati Bilych Karpat a je prirozenym centrem oblasti zvane Hornacko, ktera se vyznacuje bohatou skalou dochovanych folklornich tradic. Do teto oblasti patri dale obce Lipov, Louka, Mala Vrbka, Hruba Vrbka, Kuzelov, Javornik, Nova Lhota a Suchov. Lezi v nadmorske vysce 290m a ma priblizne 3200 obyvatel.
Prvni zminka o Velke pochazi z roku 1228, kdy Premysl Otakar potvrdil zakladaci listinu klastera Velehradskeho. Mezi tehdejsimi klasterskymi statky se take uvadi kus zeme "u Velike na jednu ves stacici". Roku 1370 prechazi mestecko Velka do rukou straznickych panu z Kravar a roku 1486 prechazi straznicke panstvi do vlastnictvi Zerotinu.
V 17. stoleti prochazi cela oblast radou pohrom. Roku 1605 byla poplenena vpadem Bockajovcu. Po bitve na Bile hore v roce 1628 prechazi straznicke panstvi do drzeni Frantiska svobodneho pane de Magno, cisarskeho plukovnika, ktery pomahal na Bile hore proti ceskym stavum. V te dobe trpela Velka i Javornik silnym utiskem nabozenskym, jelikoz vetsina obyvatel Velke a cely Javornik byli evangelickeho vyznani. V roce 1663 tatarska vojska, slouzici ve vojsku tureckem, pronikla na Moravu a zle poplenila zejmena pohranicni oblasti.
Novou pohromu pro cely kraj predstavovaly kurucke vpady za povstani Frantiska II. Rakocziho. V roce 1704 vypalili Velkou, Hrubou Vrbku, Kuzelov, Lipov a Novou Lhotu. Vpady se opakovaly az do roku 1708, kdy bylo povstani potlaceno. Teprve od teto doby se pozvolna vracel do hornackych obci normalni zivot. Po valecnych vpadech nastala bida zesilovana jeste nabozenskym utlakem proti nekatolikum, kteri nechteli prijmout novou viru a radeji opousteli sve domovy a prchali do Uher. Duchovni utlak polevil v r. 1781 vydanim tolerancniho patentu.
Dominantou mestecka je bezesporu barokni kostel sv.Mari Magdaleny. Dejiny kostela jsou nezname, protoze ve zdejsim archivu se nenaleza zakladaci listina. Kniha Dr. Franti‘ka Dvorskeho "Straznicky okres" se zminuje o kostele ve Velke nad Velickou, ktery vyhorel roku 1663, kdy vpadli do Velke Turci. Je v ni zminka, ze mino jine, tam zbyla ohorela vez se tremi zvony. Dodneska je uchovan starobyly zvon, ktery nese datum 1669. Vez kostela byla postavena v roce 1756. Kolem kostela se dochovalo puvodni opevneni se strilnami, ktere v tezkych dobach poskytovalo utociste obyvatelum. Na namesti stoji socha sv. Jana Nepomuckeho nesouci letopocet 1747.
Kulturni zivot zde pokracoval svym zvlastnim pomalejsim tempem a byl hodne bohaty na lidove umeni, zpev, tanec, textilni tvorbu a malbu. Toto bohatstvi navazuje na krestanskou tradici, ale i na socialni kulturni dopady rekatolizace a nepratelskych vpadu. V roce 1930 zde vznikla Hornacka skupina sdruzena kolem zakladatele malire Karla Supa (1897-1973). Schazeli se zde Jura Mandel, Franta Uprka, Miroslav Sylla, Joza Cumpelik, Julius Pelikan a dalsi. V temze roce vznikl z popudu Karla Supa na Strazne hurce atelier pro poradani setkani a vystav. Navrh stavby vytvoril Miroslav Sylla, na stabvu prispeli i Magnis a Bata. Od roku 1957 se zde kazdorocne konaji Hornacke slavnosti. Ve Velke take zil Martin Zeman (1854 – 1919), folklorista, zpevak, tanecnik, hudebnik a sberatel lidovych pisni
A nyni k vlastni kesi:
1.stage: Barokni kostel sv. Mari Magdaleny
Zde zjistete pocet strilen stredoveke hradby. Cislo oznacte A.
2.stage: Dum ujecka Mateje Skrobaka
Zde zil reditel mestanske skoly Rudolf Kyncl, ktery byl tajemnikem Hornacke skupiny, dopisovatelem a sberatelem lidovych pisni. Cislo popisne tohoto domu oznacte B.
3.stage: Strazna hurka - pavilon
Pavilon je bezne verejnosti nepristupny. Nam vsak staci spocitat pocet rad lavicek v hledisti na nedalekem prirodnim amfiteatru. Cislo oznacte C.
Pozn. lavicky na leve i prave strane hlediste jsou jako jedna rada
N 48°52.(6*A + B + C +1)
E 017°31.(10*C - 1)