Hotel Veselka Mystery Cache

Hostinec se zde připomíná již koncem 17.stol. Zchátralé stavení koupil v roce 1802 František Kašpar, který se postaral o zajištění svých finančních prostředků i koupí dalších pozemků, na nich vedl hospodářství, jež mu umožňovalo získané peníze investovat do provozu hostince. Slibně se rozvíjející podnik sice roku 1835 poničil požár, který zachvátil část třídy Míru, avšak rozsáhlejší přestavba objektu naopak odstartovala mnohem příznivější období Veselky. Jednopatrová budova s větším sálem umožňovala konání tanečních zábav či ochotnických představení, brzy však narůstajícím požadavkům i zvyšujícímu se počtu obyvatelstva nabízená kapacita nestačila. a tak syn původního majitele Veselky, Jan Kašpar, v letech 1857–1858 dosavadní hostinec přestavěl na hotel, k němuž v jihozápadním rohu budovy přibyl sál Odeon. Zejména tento sál si brzy získal velkou oblibu Pardubáků a stal se významným společenským centrem, střediskem kulturního života Pardubic i širokého okolí. Často naplněný Odeon nabízel ve svém programu nejen plesy či divadelní představení, ale umožňoval konání schůzí pardubických spolků, přednášek a v neposlední řadě i koncertů, na nichž vystupovali i významní skladatelé té doby, například B. Smetana (1873) nebo A. Dvořák (1892).
Za majitelů Jana Kašpara i jeho syna Františka, otce prvního českého aviatika, úroveň hotelu neustále rostla. Vzdělaný personál vítal cizince v jejich rodné řeči a ke spokojenosti hostů jistě posloužila i široká nabídka pokrmů. Prvotřídní úroveň služeb tu mohly ocenit v rámci svých pracovních či soukromých návštěv mnohé významné osobnosti politického a kulturního života (císař František Josef I., prezident Tomáš Garrigue Masaryk, historik František Palacký, jeho zeť František Ladislav Rieger nebo cestovatel dr. Emil Holub). v roce 1905 došlo k rozsáhlé adaptaci budovy hotelu, zejména dosavadní sál byl přestavěn na kavárnu s otevřenou estrádou, v přízemí byly zřízeny herny a v prvním poschodí spolková místnost. Provoz Veselky v této době zajišťoval již nájemce Viktor Donát, kterého v říjnu 1912 vystřídal hoteliér Josef Košťál. Po smrti Františka Kašpara na podzim roku 1913 jeho syn Jan odmítl převzít vedení hotelu, a tak nadále po několik let Veselku pronajímal. Za jeho vlastnictví došlo v letech 1914–1915 ještě k přístavbě hotelu, jejímž cílem bylo jednak vybudování nových hostinských pokojů, jednak zařízení sálu pro pořádání kinematografických představení. v roce 1915 v něm zahájilo svou činnost kino Imperiál. Od 17. prosince 1917 se novým majitelem hotelu stal dosavadní nájemce Josef Košťál s manželkou Annou. Veselka tvořila toho času již rozsáhlý komplex budov, který se skládal z budovy kavárny, původní dvoupatrové budovy hotelu, novější třípatrové hotelové budovy a hospodářského přízemního přístavku. v roce 1925 byla uskutečněna poslední výraznější přestavba Veselky, tehdy byly vytvořeny četné klubovní místnosti a opět rozšířena ubytovací kapacita, podnik tak mohl nabízet celkem 110 hotelových pokojů.
Veselka si uchovala své prvenství i v těžkých dobách okupace, kdy byl jejím majitelem Arnošt Košťál, který se jako pravý vlastenec od počátku války zapojil do protifašistického odboje. Byl důležitým spolupracovníkem skupiny paradesantního výsadku Silver A, který připravil a uskutečnil atentát na R. Heydricha. Také jednoho z členů této skupiny, Josefa Valčíka, zaměstnal ve své vinárně na Veselce. Při rozsáhlé vlně perzekucí, která v celém protektorátu nastala po provedeném atentátu, byl Arnošt Košťál zatčen, odsouzen k trestu smrti a u Zámečku v Pardubičkách v červnu 1942 popraven. Po skončení druhé světové války byla Veselka znárodněna, v roce 1950 se hotelové pokoje přeměnily na kanceláře národního podniku Restaurace a jídelny a postupně se společenské centrum města vlivem nedostatečné údržby proměňovalo na nevzhlednou zchátralou budovu, jejíž sláva byla už jen minulostí. Ačkoli obyvatelé města chtěli Veselku zachránit a protestovali proti jejímu zboření, nebyly jejich hlasy vyslyšeny. V sobotu 26. srpna 1972 v 6 hodin ráno byl starý pardubický hostinec Veselka za účasti velkého davu občanů odstřelen. Zanikla tak jedna z pardubických dominant, která byla svědkem mnoha významných událostí a s životem města byla nerozlučně spjata. Místo zůstalo prázdné přes třicet let. Před několika lety tam byl postaven dům Magnum.

Cache
Již zmíněná paradesantní skupina Silver A používala pro radiové spojení s ústředím v Londýně šifru, v literatuře nazývanou Silver A nebo také Římská osm. Vše potřebné je zde:
1-330-28
93000 23325 69146 25300 13401 30445 12304 54239
55695 04699 43412 23683 53553 13705 44309 16814
66028 23718 22316 37235 19303 41236 90574 50399
27904 86396 98059 61392 59142 37148 54204 20444
74304 74324 66001 54580 49311 70684 66084 16810
13451 23895 13404 23234 68304 74445 55651 41234
68325 10033 53514 04687 21539 16304 77304 24285
99903 64584 74592 51582 76004 13473 58325 20890
58252 71000
+SK


Při shánění materiálů pro dešifrování se vyhněte sešitu Crypto-World ISSN 1801-2140 z března 2011, kde je použito nesprávné (odboj dehonestující) heslo a důležitá část popisu šifry chybí.
Místo, kde stál hotel Veselka, je v zóně několika cache, takže tam finálku již nelze umístit. Nelze tam vložit ani výchozí bod, protože by se ikona překryla s ikonou jiné cache. Druhé vhodné místo by mohlo být v ulici E. Košťála, ale tam už je také plno. Takkže cache je tam, kde je.