Výhled od keše a rychlé představení série
Tento překrásný výhled se vám naskytne poté, co stanete s keší v ruce. A co můžete vidět? Tak například Portášovy boudy, lanovku na Portášky, v zimě sjezdovku a taky spoustu horských chalup.
Jak jste si mohli podle cedulí v okolí všimnout, keš se nachází na bývalé cestě horských nosičů. Proto jsme se rozhodli, že se tato keš stane první ze série keší Cesta nosičů na Sněžku. Ještě nevíme přesný počet keší, které budou v budoucnosti sérii tvořit, ale doufáme, že co nejvíce.
Quick introduction of the trail in English
Firstly, welcome to the Giant mountains, one of the most beautiful places with amazing nature in the Czech Republic. This cache – serie/trail regards men who in the 19th and 20th century carried heavy loads full of various things on the highest mountain of the Czech Republic. We had created caches that copies the exact way that those strong men had to deal with and manage if they wanted to obtain their salary.
However, mountains as everything have changed rapidly compared to the past. As a 
consequence, many chairlifts and cable cars have been built to make it much easier for everybody. But for example, for those men, it meant the end of the way of raising money they had known.
Anyway, you have now the opportunity to try it for yourself to walk that way. But remember, unlike you now, they used to walk here with heavy loads – for instance Robert Hofer brought (on the top of Sněžka) 2.5-meter-long steel pipe weighing an incredible 160 kilograms (look at picture on the right). The normal load of one carrier, however, was about 100 kilograms. The carriers got paid according to the kilograms he carried.
That was only a quick introduction into an interesting part of the history that was written there.
Good luck with the finding of our caches, they should be relatively easy to find. We hope you will like them all. And do not forget to pay attention to the stunning nature that surrounds the path all the way up to Sněžka.
Historie horských nosičů v Krkonoších
V chudém kraji horalé nemohli chovat koně, po horách ani nevedly sjízdné cesty, proto po staletí používali k dopravu nákladů saně rohačky a především dřevěné krosny na zádech nosičů, kterými se stávali muži i ženy. Nejznámější dynastií krkonošských nosičů je rod Hoferů z Velké Úpy, který se nosičskému řemeslu věnoval sto let. Hoferovi dodnes bydlí v chalupě na Portáškách nad Velkou Úpou přímo na hlavní trase vynášek na Sněžku, v jejíž blízkosti žila většina nosičů. Ti se šest dnů v týdnu vydávali ze svých domovů na vrchol Sněžky.
Pradědeček Helmuta Hofera už v roce 1868 nosil materiál na stavbu České boudy. On se svým prvním nákladem na Sněžku vyrazil v pouhých šesti letech. Nesl šestikilový poštovní balíček a otec mu na něj vyrobil speciální malou krosničku. Běžný náklad jednoho nosiče činil okolo 100 kilogramů. Podle vynesených kilogramů dostal zaplaceno. Na konci výstupu podle množství vyneseného nákladu jim správce vyměřil výplatu. Za každý kilogram se platilo přibližně 40 haléřů, takže zdatný nosič si jednou cestou vydělal asi 40 korun. To za první republiky byly docela pěkné peníze.
Rekordmanem mezi krkonošskými nosiči byl především otec Helmuta Hofera Robert, který v roce 1944 od Obří boudy vynesl na vrchol Sněžky pro meteorologickou stanici 2,5 metru dlouhou ocelovou rouru vážící neuvěřitelných 160 kilogramů. Až z Velké Úpy dokázal vynést i pokladnu vážící 140 kg. Trasa výstupu vedla z Velké Úpy na Portášky, odkud nosiči pokračovali na Růžohorky a přes Růžovou horu na Sněžku. Délka trasy je 6,5 km s převýšením 893 metrů a nosiči na ni měli 10 zastávek. Výstup se prováděl na jeden zátah bez sundání krosny ze zad, protože se s ní těžko manipulovalo.
Dřevěné krosny
Krkonošští nosiči nejčastěji používali rovné dřevěné krosny s popruhy a jednoduchou zádovou deskou, ke kterým přivazovali provazem vynášené zboží. Tato žebříková krosna měla vysoko položené těžiště. "Muselo se vědět jak vysoko náklad přivázat. Pokud se připevnil moc vysoko, převažoval nosiče dopředu. Příliš nízko upevněné břemeno zase nepříjemně táhlo krosnu dolů," vysvětluje Helmut Hofer.
Dobrým pomocníkem byla pouze dřevěná hůl, kterou si nosiči dali přes rameno a využívali ji jako páku k nadlehčování krosny. V prudkých stoupáních se o ni mohli i opírat. Jak je vidět z obrázků, sportovní obuv nebo oblečení se žádné nepoužívalo a to z jednoduchého důvodu, protože žádné nebylo.
Výstup na Sněžku
Výstup z Portášek na Sněžku trval nosičům za dobrých povětrnostních podmínek přibližně 3,5 hodiny, ale v zimě se doba výstupu prodloužila i na 6 hodin. V zimě používali nosiči sněžnice a při náledí jednoduchá stoupací železa. Hlavním nepřítelem nosičů byl především silný vítr, jehož rychlost se na vrcholu Sněžky někdy pohybuje až kolem 150 km/h. Při obzvlášť silném větru lézt po úbočí Sněžky po čtyřech nebo se i plazit po břiše. Když se v roce 1949 rozjela lanovka na Sněžku, ubyla nosičům práce. Helmut Hofer se svým otcem nakonec zůstali posledními horaly věrnými tomuto řemeslu. Helmut skončil s nošením po prodělané žloutence v roce 1953. Jeho otec se jako poslední v Krkonoších vynášením nákladů živil až do důchodu, do kterého odešel v roce 1961.
Co se nosilo
Nosiči na Sněžku vynášeli všechny věci potřebné k provozu České boudy. Na dřevěné krosny přivazovali sudy s pivem, basy s láhvemi vína, krabice s potravinami, povlečení a před rokem 1912, než se postavila v Obřím dole vodárna, se dokonce na Sněžku vynášela i obyčejná voda. V roce 1929 skupina nosičů vlastními silami dopravila na Českou boudu dokonce celý klavír.
Na konec ještě doporučím velmi zajímavý článek (z roku 2013) s posledním krkonošským nosičem Helmutem Hoferem z Velké Úpy, určitě stojí za přečtení:
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/krkonossky-nosic-helmut-hofer.A130531_1935100_hradec-zpravy_kvi
Informace do listingu jsem čerpal z http://www.cestahorskychnosicu.cz/index.html