Zajímavostí je, že se k pramenu lze dostat ze všech čtyř světových stran po vždy jiné a zajímavé cestě.
Pramen je cca 80m od rozcestníku Pod Svéradovem.
Vlára byla v minulusti velmi aktivní řeka, když v třetihorách tzv. říčním pirátstvím ukradla část toku řece Olšavě (potažmo Moravě). Váh do kterého Vlára vtéká teče níže a blíže pohoří Bílé Karpaty. Jeho přítoky se tak rychleji zahlubují. Osm z nich proerodovalo zčásti hlavní hřeben Bílých Karpat a vytvořilo tak příčné masivy. Jejich prameny jsou nyní na moravském svahu, západně od původní rozvodní čáry v pohoří. Devátý tok, Vlára, úplně prořízl celé pásmo, pronikl do Vizovické vrchoviny a v okolí Valašských Klobouků k sobě strhl vějíř přítoků Olšavy v povodí Moravy, které předtím tvořili její zdrojnice. Tímto říčním pirátstvím byla Olšava podstatně zkrácena a oslabena. Rozvodí mezi Váhem a Moravou je zde úplně mimo Bílé Karpaty přibližně v úrovni obce Loučka ve Vizovické vrchovině.
Tato tzv. zpětná eroze Vláry probíhá zřejmě dodnes, zde je jednoduchý model znázorňující práci pirátských řek:
Grafika: Casito, GNU Free Doc Lic.
V roce 1999 přijal státní podnik Lesy České republiky podnikový Program 2000, ve kterém se naplánovala řada aktivit, mimojiné i budování turistických odpočinkových míst a údržba studánek a pramenů.
Právě tento projekt zafinancoval tento řemeslně zručně zvládnutý přístřešek pramene Vláry.
Celková délka řeky je 47,5km (z toho 35km je v ČR) a pramení v nadmořské výšce 650m n. m.
Pro dobrodruhy zde začíná trasa treku od pramene k ústí (viz odkaz na článek Arnošta Lukeše nad souřadnicemi)
Pro ostatní turisty je zde příhodný zdroj tekutin velmi blízko hřebene Vizovických vrchů.
V okolí pramene se vyskytuje několik nepřátelů každého kačera. Jako třeba:
Kopřiva dvoudomá:
Bláto lepivé tzv. traktorové
Kaluž obecná zvaná suchou-nohou-nepřebroditelná
Zkratka zrádná