Nejstarší zmínka o přítomnosti Židů v Lošticích se váže k roku 1544, kdy zde Žid Beneš koupil za 115 zlatých dům. O necelých dvacet let později byla vystavěna první dřevěná synagoga, která však za třicetileté války lehla popelem. V polovině 17. století proto byla na starých zděných základech postavena synagoga nová, opět dřevěná.
V roce 1726 vydal císař Karel VI. nařízení k přemístění židovských domů do „dostatečné vzdálenosti“ od kostelů a od tras církevních procesí, aby židé ze svých obydlí neviděli do kostelů a aby nedocházelo k pohoršení vzájemným stykem při církevních slavnostech nebo při přenášení svátosti oltářní.Ve dnech 5. a 6. června 1727 proto proběhla v Lošticích unikátní stěhovací akce, při které bylo židovské obyvatelstvo 17 domků původního okrsku přesídleno do 17 domků na západním okraji města a jejich křesťanské obyvatelstvo se naopak s případnými doplatky přestěhovalo do podstatně horších obytných podmínek domků židovských. V rámci stěhování byla přemístěna i dřevěná stavba synagogy, která byla postavena ve stejné podobě jako byla na prvním místě. Svému účelu zde sloužila až do konce 18. století, kdy začala stavba zděné budovy.
Loštice kolem roku 1930. Tmavá budova na pozadí je synagoga a k ní přilehlé dvoupodlažní křídlo, kde byly byty pro rabína a jeho asistenta. Stejný pohled v roce 2014."
V letech 1805 - 1806 dochází k rozšíření nové synagogy a k její úpravě v klasicistním slohu. V této podobě se budova dochovala do současnosti. K severní části stavby, kde je dnes proluka, původně přiléhal objekt s bytem rabína a synagogálního sluhy. Zřejmě zde byla i rituální lázeň mikve.
Na počátku nacistické okupace roku 1939 byla synagoga uzavřena a veškerý inventář zkonfiskován a odvezen do Prahy. Za války byla budova využívána jako sklad wehrmachtu. 22. června 1942 došlo k deportaci 59 židovských občanů z Loštic do Terezína a posléze do dalších táborů na východě. Po válce se do Loštic vrátili pouze tři členové jediné židovské rodiny. Místní židovská obec tak již nebyla nikdy obnovena.
Vzhled budovy v roce 2009... a po opravách v roce 2011.
Po válce budova synagogy sloužila jako sklad sena, nábytku apod. Posléze zde bylo otevřeno Muzeum hrnčířské výroby a souběžně s ním zde mezi lety 1963-87 působila také hudební škola. Během této doby však synagoga zchátrala natolik, že na ni byl v závěru osmdesátých let dokonce připravován demoliční výměr. Naštěstí se však loštická veřejnost postavila proti, takže naopak došlo ke statickému zajištění zdí a kleneb. Bohužel došlo během této nákladné opravy ke zbourání obytného křídla.
V devadesátých letech byla prázdná budova pro svoji zvláštní atmosféru a vynikající akustiku využívána pro konání občasných výstav a koncertů. Poté se péče o budovu ujalo občanské sdružení Respekt a tolerance. V roce 2005 zde byly nainstalovány lavice pocházející z olomoucké synagogy, která byla zničena v roce 1939 nacisty. O rok později započaly stavební úpravy, během nichž dostala budova mimo jiné novou střechu, okna i přední fasádu.
V roce 2011 zde byla otevřena stálá muzejní expozice s interaktivním programem a studijní knihovna. Pravidelně se zde konají výstavy, koncerty a besedy a vzdělávací programy pro školy. Dne 5.10. 2014 byla synagoga znovuotevřena po kompletní rekonstrukci. Synagoga je přístupná o víkendech a o svátcích od 13 do 17 hodin.
Zdroje:
http://www.respectandtolerance.com
http://www.zmizeli-sousede.cz
http://http://www.mu-lostice.cz
Za pomoc s přípravou listingu patří poděkování p. Luďku Štiplovi, Kláře Hauserové a Židovské obci Olomouc.
V Lošticích stojí za návštěvu i židovský hřbitov založený r. 1554, jehož souřadnice naleznete ve waypointech.
A teď k samotné keši:
Úvodní souřadnice vás zavedou přímo k budově synagogy. Zde se nachází jen jeden z těchto tří hebrejských nápisů, který vás dovede k finálce:
