V Povydří, mezi Antýglem a Turnerovou chatou, se na konci roku 2012 objevila nová lávka. Dostala jméno po Karlu Klostermannovi, spisovateli Šumavy, a je vzletně nazvána Klostermannův most.
Vzpomínka na Karla Klostermanna
V dobách, kdy tento nejdivočejší úsek Vydry byl ještě zván Klářiným údolím či německy Schachtelei, křížily Vydru jen dvě cesty. Jedna směřovala k mostku kus nad dnešní Čeňkovou pilou, druhá vedla přes lávku mnohem výše proti proudu, právě v místech nového Klostermannova mostu. Spojovala Srní (Rehberg) a Horní Hrádky (Schlösselwald) na levém břehu s Výhledy (Schrollenhaid) a Horskou Kvildou (Innergefild) na břehu pravém. Přes původní lávku chodil Karel Klostermann, jeho teta Theresie Schullhauserová z Horních Hrádků i hrdinového jeho druhého románu V ráji šumavském jako Podhamerský sedlák.
Tehdejší obyvatelé Šumavy se na nepřístupné Povydří koukali naprosto odlišně než my, což dokládá Klostermannova vzpomínka na slova jeho strýce. Když chtěl spisovatel sejít do údolí, vyslechl si: "Dyť tam neuvidíš nic než vodu a kameny, dyť je to tam strašlivý a ošklivý." Až broučková kalamita ke konci 19. století vedla k vybudování Modravské cesty na pravém břehu Vydry a zpřístupnění Povydří i pro čtenáře Klostermannových šumavských románů. Ač je po Karlu Klostermannovi pojmenováno v této části Šumavy kde co, i v případě mostu jde o pojmenování příhodné.
Další stavba v Povydří?
Pohled z lávky na Vydry po proudu
Když jsem poprvé četl o novém mostu v Povydří, tj. v I. zóně národního parku, ťukal jsem si na čelo. Proč stavět v nejpřísněji chráněném území most a vytvářet další místo, kde budou turisté pronikat na jinak klidný levý břeh a zcela určitě porušovat návštěvní řád lezením po kamenech v korytě řeky, když o pár set metrů stojí stará lávka? Výstavba nové lávky však měla ve skutečnosti jasnou logiku.
V celém úseku mezi Antýglem a Čeňkovou pilou spojovala oba břehy ještě nedávno jen stará lávka (waypoint R1) k již zaniklé Hálkově chatě. Stáří se na této lávce značně podepsalo a statikové prý nad jejím stavem zavírali obě oči. Lávka se také při jarním tání musela často opravovat. Turisté mířící po žlutě značené trase na Hrádky a do Srní po překonání lávky procházeli několik set metrů lesní pěšinou podél Vydry na levém břehu, což neumožňovalo přírodu v okolí stezky rozumně chránit.
Díky novému Klostermannovu mostu se turisté dostanou na levý břeh až v místech, kde už cesta stoupá přímo na Hrádky. Lesem projdou nejkratší cestou a levý břeh Vydry zůstane přírodě. Stará lávka u bývalé Hálkovy chaty byla na jaře 2013 odstraněna a zbyl po ní jen snadno přehlédnutelný pilíř. Perličkou po její likvidaci jsou dřevěné lavičky na místě zaniklé chaty ponechané svému osudu uprostřed nepřístupné I. zóny.
Klostermannův most
Projekt nového mostu připravil Ing. Marek Foglar, Ph.D., projektant společnosti SUDOP PRAHA a.s. Podmínky stanovené Správou NP a CHKO Šumava byly výrazně odlišné od běžných staveb: zásahy do přírody musely být naprosto minimální, na levý břeh nesměla žádná těžká technika a celá stavba musela být provedena za dva měsíce mezi letní a zimní turistickou sezónou.
Ing. Foglar se rozhodl na levém břehu využít kamennou opěru původní lávky jako násep, před kterou umístil betonový pilíř uložený na podloží. Pravobřežní opěra byla navržena jako běžná, jen její základy respektují balvany v podloží. Stěny obou podpěr jsou obloženy valouny z místních potoků a řeky.
Nosnou konstrukci mostu tvoří ocelový oblouk s dolní mostovkou se šikmými závěsy. Samotný oblouk, táhla a závěsy jsou vyrobeny z válcovaných trubek. Oblouky jsou pro zvýšení pevnosti konstrukce spojeny příčnými trubkami a příčlemi z tenčích trubek. Spodní táhla spojují po 2 metrech příčníky, konstrukci dále zpevňuje zavětrování tvořené diagonálně umístěnými trubkami. Na lůžka navařená na příčníky dosedají dřevěné trámy podélníků mostovky i sloupky zábradlí. Samotná mostovka je tvořena příčnými dřevěnými fošnami z dubového dřeva, stejně jako všechny ostatní dřevěné časti mostu. Zábradlí se skládá z dvoumetrových snadno vyměnitelných dílů, které jsou tvořeny z horního a dolního dřevěného madla, mezi kterými je výplň z menších hranolů s několikacentimetrovými mezerami. Horní madlo je pro pohodlí turistů zaoblené. Odborný popis a plány mostu od Marka Foglara naleznete v článku Lávka pro pěší přes Vydru.
Navržený most vyrobila novoknínská společnost OK-BE, s.r.o., která také dodávala ocelovou konstrukci vcelku až na místo stavby. Most putoval z Příbrami na Šumavu v noci. Pro hladký průjezd náklaďáku s mostem po cestě od Antýglu musely být uříznuty některé větve stromů podél cesty.
Na místě byl most usazován s využitím autojeřábu plzeňské společnosti APB. Usazování mostu na opěry zhodnotil projektant Foglar jako hodinářskou práci, neboť kácení bylo omezeno jen na nezbytné minimum a jeden konec mostu se umisťoval mezi dva vzrostlé smrky na levém břehu. Přesto byly oba břehy 7. listopadu 2012 úspěšně mostem spojeny. Následně zbývalo jen osadit dřevěné prvky mostovky a zábradlí, dokončit úpravu terénu a po celé stavbě uklidit.
Mírně stoupající most dlouhý třicet metrů a široký dva metry byl slavnostně otevřen 5. prosince 2012, pásku na zasněženém mostu přestřihl zasloužilý značkař Emil Kintzl, předseda občanského sdružení Karel Klostermann – spisovatel Šumavy Václav Sklenář a tehdejší ředitel Správy NP a CHKO. Náklady na výstavbu činily přibližně 2,5 milionu korun, které uhradil Státní fond pro životní prostředí. Je možné, že jednou z podmínek na provedení stavby bylo i osazení zbytečných dopravních značek označujících stezku pro chodce, která se svými cca 40 metry délky patří mezi ty vůbec nejkratší.
Klostermannův most je do přírody Povydří zasazen ohleduplně a nabízí nové vyhlídkové místo na balvanité koryto řeky. Stavba mostu byla na podzim 2013 oceněna výroční cenou České komory autorizovaných inženýrů a techniků, cenu převzal projektant Marek Foglar.
Kudy ke krabičce
Nejprve podstatná informace pro cyklisty: vjezd do celého Povydří je cyklistům zakázán, podél Vydry není možné projet na kole. Jedinou možností je kolo vést, ale moc velká zábava to není.
Klostermannův most je snadno dostupný po červeně značené turistické trase od Antýglu – od rozcestí Antýgl-most je vzdálen 1,5 km. Přijít je možné i z opačného směru od Čeňkovy Pily přes Turnerovu chatu, jedná se však už o trasu dlouhou 5 kilometrů se stoupáním 300 metrů. Možností je už žlutě značená trasa ze Srní přes Horní Hrádky, která je 3,5 km dlouhá. Konečně lze vyjít i od informačního střediska na Rokytě a to jak po červené, tak po Klostermannově naučné stezce a následně po žluté přes Horní Hrádky.
Národní park Šumava
Keš je umístěna na území Národního parku Šumava, v I. zóně národního parku. Respektujte prosím nejvyšší stupeň ochrany přírody, neboť I. zóny národního parku chrání nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy. V celém Povydří se pohybujte výhradně jen po vyznačených cestách, v žádném případě nevstupujte do balvanitého koryta Vydry. Při svém pobytu buďte k přírodě ohleduplní: chovejte se tiše, odnášejte si své odpadky, zapomeňte na rozdělávání ohně a v lesích vynechte i kouření. Květiny, stromy a veškeré živočichy nechte růst a žít, jsou tu doma a mnoho z nich patří mezi ohrožené. Pohybujte se tak, aby příroda po vaší návštěvě zůstala stejná i pro další návštěvníky. Děkujeme!
(kopie listingu)