Do roku 1930 se všechna církevní shromáždění konala pouze v Ratiboři. S příchodem faráře Jana Kantorka se rozšířila práce sboru i v Kateřinicích. Bohoslužebná shromáždění se pomalu přesouvala do kateřinické školy i soukromých bytů kateřinických evangelíků. Už v té době sílila potřeba postavit si v Kateřinicích vlastní kostel. S příchodem faráře Miroslava Janeby do ratibořského sboru v roce 1944 se tato přání začala pomalu uskutečňovat.
Farář Miroslav Janeba s Janem Halmazňou uspořádali v roce 1944 podomní sbírku, která vynesla 100 000 korun. Tato sbírka ukázala velký zájem kateřinických evangelíků o nový kostel. Poválečná doba byla však velmi složitá, proto se muselo se stavbou kostela na chvíli počkat.
V lednu roku 1950 byla podána žádost na synodní radu Českobratrské církve evangelické na stavbu sborového domu s farou. Pod tuto žádost se podepsalo 1 147 osob z Kateřinic, Lázů a Podolí. Kateřinický kostel s farou se podařilo postavit v letech 1951 až 1952.
Autorem projektu byl Ing. Bohumil Bareš, který navrhl velmi vzhledný a praktický moderní kostel s farou pod jednou střechou. Stavba se stala dominantou obce. V jejím přízemí je velký a malý sál a kancelář, nahoře byt, který byl později rozšířen o podkroví.
Kostel byl vysvěcen 22. listopadu 1952. První bohoslužby v kateřinickém kostele se uskutečnily 30. listopadu 1952. Dne 19. prosince 1954 byly slavnostně posvěceny zvony.
Za působení faráře Nováka (od 1. ledna 1957) byla budova kostela několikrát opravována a jeho okolí postupně upravováno. Podařilo se zařídit zvony na elektrický pohon, postavit hospodářskou budovu a zakoupit starší varhany. V letech 2000 až 2002 dostal kateřinický kostel novou červenou střechu a bílou fasádu.