Krátké zastavení v Benešově nad Ploučnicí Multi-cache

Zámek Benešov nad Ploučnicí

Benešovský dvojzámek právem náleží k nejpozoruhodnějším příkladům renesanční zámecké architektury u nás. Můžeme jej nalézt v samém srdci města nad náměstím Míru. K zámku náleží i přilehlá zahrada, kam je však zakázán vstup psům. Tudíž své čtyřnohé miláčky, prosím, zanechte doma.

Dolní a Horní zámek nacházející se nad benešovským náměstím (klikněte na obrázek pro jeho zobrazení v plné velikosti)

S fenoménem „saské renesance“ na Benešovsku je neoddělitelně spojen šlechtický rod Salhausenů, který k nám přišel z Míšně v roce 1515, téhož roku získal inkolát (občanství, státní příslušnost) a byl přijat mezi českou šlechtu. Synové Jiřího ze Salhausenu Bedřich, Jan a Volf zprvu žili společně, v roce 1522 se však rozdělili a v Benešově nad Ploučnicí setrval pouze Bedřich, který si zde během tří let vystavěl první vlastní sídlo, dnešní tzv. Horní zámek. Od roku 1540 ve své stavební aktivitě pokračoval a souběžně s přístavbou nového sídla stavěl pro syna Jana Dolní zámek ozdobený bočními renesančními štíty ve tvaru „oslího oblouku“ a třípatrovou hranolovou věží před jižním průčelím.

Jeho bratr, Bedřich mladší, žil později na Horním zámku a Janovi synové Antonín a Volf na Dolním zámku. Kolem roku 1578 si Volf nechal přistavět při Dolním zámku vlastní renesanční palác, tzv. Volfovo křídlo. Tím byla stavební aktivita Salhausenů v Benešově nad Ploučnicí ukončena. V průběhu následujících let oba benešovské zámky získávají noví majitelé, ale už nikdy nebyly sídlem panství, čímž se vzácně vyhnuly účelovým módním přestavbám.

Dolní zámek byl zpřístupněn v roce 1961 a naštěstí jej vážněji neohrozil ani požár v prosinci 1969, který citelně zasáhl expozici Národního muzea. Horní zámek byl díky systematickému úsilí památkářů zpřístupněn po celkové rekonstrukci v roce 1999.

Jedinečnou renesanční podobu obou zámeckých objektů citlivě doplňují zdejší expozice dobového nábytku, porcelánu, zbraní, obrazů a grafik i uměleckých řemesel, evokující život drobné šlechty na panském sídle v 16. a 17. století. Na zámeckém nádvoří je umístěna kopie sochy Tritona od holandského mistra Adriana de Vries.

Pro více informací včetně návštěvní doby navštivte oficiální web zámku www.zamek-benesov.cz.

Zimní pohled na komplex zámků a radnici

Jak na keš

Úvodní souřadnice vás zavedou na dosah obou zámků. Pro nalezení kýžené keše budete muset navštívit tři místa a zjistit pár informací. Nebojte se, nečekají vás žádné dlouhé a složité výpočty. Vždyť jak napovídá i sám název keše, jedná se o krátké zastavení. Celková délka procházky od první zastávky po finálku je kolem 300 metrů. Při vyzvedávání finálky prosím dbejte upozornění o zákazu pohybu psů. Samozřejmě si též dejte pozor na mudly a nelovte keš za každou cenu, ať nám vydrží co nejdéle.

Stage 1: Horní zámek

Stojíte před zdobeným portálem k Hornímu zámku. Vpravo nad obloukem naleznete andělíčka a pod ním část letopočtu (druhou polovinu můžete vidět vlevo). Toto dvojciferné číslo si poznamenejte jako AB.

Stage 2: Dolní zámek

Souřadnice vás zavedli k Dolnímu zámku a opět k jednomu ze vstupů. Před vámi se nachází dveře, ve kterých můžete nalézt otvor. Podívejte se skrz. Co vidíte na druhé straně?
Zpustlou zahradu s velkými keři C=6
Fontánu se sochou veprostřed C=3
Ve dveřích není žádný otvor C=9

Stage 3: Vstup do zahrady

Poslední souřadnice vás zavedli k portálu do zahrady. Narozdíl od dvou předchozích tudy už můžete libovolně procházet. Opět si pozorně prohlédněte ozdobné prvky a zaměřte se na korunu nacházející se v horní části nad dvěma erby. Spočítejte vrcholky s kuličkami a máte číslo D. (vzhledem k vegetaci je D=9)

Finálka:

N 50° 44.(A-C+B)(C)(A)
E 014° 18.(D-C)(B)(C)

Použité zdroje