Tato série je věnována 6 minerálům, které byly poprvé popsány v kutnohorské lokalitě. 5 tradičních keší a jedna finálová mystery keš vás provedou po kutnohorských vrších Kaňku, Kuklíku a Sukovu. Keše jsou věnovány těmto minerálům:
GC5FK2T - Ortochamosit
GC5FK2K - Bukovskýit
GC5FK2N - Paraskorodit
GC5FK2E - Kaňkit
GC5FK28 - Zýkait
GC5FK30 - Kutnahorit/Kutnohorit
V těchto lokalitách se nacházejí tzv. haldy, na kterých byly minerály poprvé nalezeny. Je třeba mít na paměti, že se pohybujete v místech, kde se ve středověku těžily a zpracovávaly stříbronosné rudy a spolu s nimy se zde vyskytovaly a stále vyskytují některé nebezpečné prvky jako například arsen.
Nezapomeňte si opsat bonusová čísla, která se vám budou hodit u poslední keše věnované Kutnohoritu.
Území Kutné Hory a okolí je po geologické stránce budováno souborem přeměněných hornin, především rulami a migmatity. V dávných dobách byly porušeny zlomy a trhlinami, po kterých vystupovaly ze zemských hlubin horké rudotvorné roztoky. Tak vznikly žíly, které obsahovaly nejen celou řadu rudních minerálů, ale také hlušinu. Z hlušinových minerálů se na kutnohorských žilách vyskytují převážně křemen a pestrá škála karbonátů – uhličitanů.
Bukovskýit
Fe3+2(AsO4)(SO4)(OH).7H2O
Bukovskyit, stejně jako zýkait, patří do skupiny hydratovaných fosfátů s cizími anionty. Jedná se o sekundární minerál, který vzniká při zvětrávání arsenopyritu v haldovém materiálu. Vytváří až 1 metr velké zemité karfiolovité hlízy žlutozelené až šedozelené barvy, které jsou složené z mikrokrystalických sloupcovitých krystalků přes 0,01 mm velkých. Vyskytuje se na středověkých haldách Středočeského pásma na Kaňku, popsán byl z hlady dolu Kuntery, vpravo od silnice z Kaňku do Libenic, kde vzniká recentně uvnitř hald jako produkt zvětrávání sulfidů, zejména arsenopyritu. V minulosti byl znám jako tzv. kutnohorská jedová hlinka či arsenit. Údajně byly s jeho pomocí tráveny myši v Kutné Hoře a traduje se také, že způsobil i otravu vojska v době obléhání Kutné Hory římskoněmeckým císařem Albrechtem I. Habsburským v roce 1304. Poprvé byl chemicky analyzován v roce 1915 profesorem kutnohorské reálky A. Bukovským. Podle jeho analýz byl řazen k pitticitu, ale Ulrich ho později označuje jako arsendestinezit. Moderně byl minerál zpracován až v roce 1967 F.Novákem, Povondrou a Vtělenským, kteří prokázali, že kutnohorská hlinka je samostatný minerál ze skupiny strunzitu-beraunitu. Nový minerál byl nazván na počest profesor kutnohorské reálky Antonína Bukovského (1865-1950). Podle nových výzkumů (Johann;1986) má triklinickou symetrii.
Žlutá ledvinitá hlíza bukovskýitu, 8x7,5 cm
Použitá literatura a odkazy
- Minerály kutnohorského rudního revíru / Ing. Petr Pauliš / 1998 / kuttna
- Mineralogické lokality okolí Kutné Hory / Ing. Petr Pauliš / 1999 / kuttna
- Minerály České Republiky / Ing. Petr Pauliš / 2003 / kuttna
- Atlas minerálů České a Slovenské republiky / Jiří Sejkora, Jiří Kouřimský / 2008 / ACADEMIA
- http://www.malachit-obchod.cz
Tato série 6-ti keší vznikla ke speciální příležitosti 10-tého výročí založení první keše v Kutné Hoře, 3.11.2004, která byla věnována chrámu sv. Barbory.
GCM00X - Barbora / Saint Barbara Cathedral