Jurský vápencový vrch s nynější výškou 517 m n. m., dříve však až 539 m. Jeho výška byla v minulosti snížena těžbou vápence. Na dobové fotografii je vidět původní podoba hory, dnešní vrchol je ten nižší vlevo, zbytek hory je již odtěžen.
Spolu s Radhoštěm, Pradědem a Hostýnem tvoří čtveřici moravských mýtických hor, posvátných míst, opředených mnoha pověstmi; podle jedné z nich („O čaroději Kotouči“) má své jméno. Kotouč byl dlouhá tisíciletí přirozeným hospodářským a kulturním centrem zdejšího kraje. Přestože raný středověk přinesl postupné přesouvání společenského těžiště na blízký Zámecký kopec, dnešní náměstí s kostelem, Kotouč měl stále nesporný strategický význam (strážnice v polovině 12. století, dva strážní hrádky v polovině 13. století). Nadále rovněž plnil důležitou roli v duchovním životě zdejších obyvatel. Koncem 17. století byly na tomto vrcholku postaveny poutní kostely, ke kterým vedla Křížová cesta z města Nový Jičín. V roce 1786 nechal tyto kostely císař Josef II. zrušit. O několik let později byly kostely zbořeny a materiál z nich lidé rozebrali na stavbu domů.
Příchod průmyslu znamenal pro Štramberk úplně novou orientaci. Vápencový lom bratří Guttmannů byl otevřen roku 1880 a v roce 1881 se na jižním svahu začal těžit vápenec.
většinou ručně...
ale to je opravdu již historie, i když nedávná
O keši:
Tato keš měla být původně multi, ale postupem času jsem z jedné raději udělal dvě, takže cestou se určitě stavíte u Earthcache Štramberský vápenec - Kotouč, kde se dozvíte další zajímavosti o Kotouči jako takovém. A když už se budete škrábat na ten kopec pro ucho, tak ať to máte aspoň za dva bodíky! J
Jak na keš?
Pokračováním od sedýlka s Earthkeší po chodníčku a za šipkou se dostanete až k nejvyššímu bodu hory Kotouč. Pro odlovení keše není třeba porušovat zákaz vstupu do lomu, cestičky vás bezpečně dovedou až k cíli. Pokud budete keš lovit v noci nebo mlze, tak dbejte zvýšené opatrnosti, oplocení lomu je pouze částečné a blíže k vrcholu úplně chybí.
Nicméně doporučuji raději lovit za dne a mimo zimu, protože tak cestou neminete malé odbočky a na nich objevíte květenu a broučky, které se marně snaží „vypěstovat“ v nedalekém arboretu. I tohle byl jeden ze záměrů keše, ukázat jak tyhle mnohdy endemitické rostliny a živočichové rostou ve svém přirozeném prostředí a že ani v minulosti drastická těžba vápence nezabránila jejich vymizení.
Na samotném vrcholu je více geoobjektů, ale pozor , jsou to opravdu geologické a měřičské body, takže tam keš nehledejte a nic tam nerozbíjejte. Keška je větší petka, takže běžné TB se do ní dostane, i jedno dvě CWG ,ale ostatní předměty dejte raději do Tyranosaura Rex 
. Keš je umístěna kousíček od vrcholu, nikoli směrem do lomu, ale tak, aby jste měli kousek od kešky možnost dobrého výhledu.
Při zimním namrzlém odlovu si přidejte půlhvězdičku až hvězdu k terénu, protože vzhledem k příkrosti to může být i na mačky