Hrad se nachází v malebné krajině u řeky Ohře.Prvním známým majitelem šlechtického hradu založeného na přelomu 13. a 14. st. byl Vilém z Egerberka. Stavba je ukázkou hradu s dvoupalácovou dispozicí. Dnes jsou zachovány zbytky příkopů, valů, hradeb, brány, paláců a hospodářských budov.
Jméno hradu bylo odvozeno z německého názvu řeky Ohře. Přesná doba založení hradu není jistá, ale obvykle se klade na počátek 14. století. Podle nálezů keramiky je však možné, že vznikl již v průběhu druhé poloviny 13. století. První písemná zmínka o hradu je až z roku 1317,kdy zde žil Vilém z Chýš a Egerberka, a další z roku 1322, kdy se po hradu psal Vilémův mladší bratr Fricek. Vilémův syn, taktéž Vilém, prodal Egerberk roku 1350 pánům ze Šumburka, od kterých ho roku 1384 koupil Jindřich Škopek z Dubé. Ten patřil k významným rádcům krále Václava IV. a nechal hrad velmi výrazně přestavět tak, aby odpovídal náročnějším požadavkům na bydlení a reprezentaci majitele.
Od pánů z Dubé hrad koupil asi v roce 1411 nejvyšší zemský písař Mikuláš Augustinův z Prahy. Snad již v roce 1413 ho prodal, ale není zřejmé komu, protože další majitelé jsou známí až k roku 1422. Byli to Ota a Wend z Illburka a jejich strýc Půta z Illburka, kteří hrad spoluvlastnili a roku 1430 jim ho král Zikmud hrad potvrdil jako královské léno. Wend se zhruba o pět let později dostal do velkých majetkových sporů s Vilémem ze Šumburka. Vilém se lstí zmocnil Egerberka a zajatého Wenda na něm hlady umučil k smrti. Vilém ze Šumburka potom hrad, i přes protesty Wendova dědice Půty z Illburka, roku 1443 prodal Jakoubku z Vřesovic. V roce 1454 byl Egerberk navíc prohlášen za odumřelé léno a od krále Jiřího z Poděbrad ho získal Jan Calta z Kamenné hory. Půta z Illburka i Jakoubek z Vřesovic proti tomu protestovali a soud roku 1457 nakonec rozhodl ve prospěch Půty, který však musel Jakoubkovi z Vřesovic za hrad zaplatit 2 000 kop grošů.
Půta z Illburka hrad roku 1460 prodal Bossovi z Fictumu.Po něm na hradě žili Dětřich a Věnek z Fictumu, ale v roce 1488 už jen Dětřich s manželkou Kateřinou z Müldorfu. Po něm hrad zdědil Dětřichův syn Bernartin a od jeho synů hrad koupil v roce 1557 Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic,[4] který však ke konci života přesídlil na nový zámek Felixburg. Za jeho vlády se panství hradu změnilo z královského léna na svobodný statek. Od té doby na hradě žil jen kastelán. Po smrti Bohuslava Felixe hrad zdědila jeho manželka Anna z Fictumu, ale když roku 1587 zemřela, odkázala ho svým synovcům. Jeden z nich prodal panství Linhartu Štampachovi ze Štampachu. Ti Egerberk nevyužívali a hrad začal chátrat.
Podoba původního hradu je nejasná. Zachovala se z něj zejména část zdiva půlválcové věže, hradby hradního jádra a část opevnění druhého nádvoří. Většina dochovaného zdiva pochází zejména z přestavby Jindřicha Škopka z Dubé, který pro hrad zvolil typ dvoupalácové dispozice a rozšířil opevnění.
Hrad najdete nad obcí Lestkov. Půjdete-li po červené, narazíte po půl kilometru na hrad. Trochu strmý kopec, uzká cestička po dešti kluzká, ale jinak se vyjíti dá.
Zříceninu Lestkova můžete spatřit již z hlavní silnice č. 13, jakmile podjedete nadjezd na Kláštereckou Jeseň, a začnete sjíždět do Klášterce nad Ohří. Stačí jen hned zkraje Kláštěrec projet směr Rašovice a včas odbočit na Lestkov. V obci není mnoho místa na parkování, ale jako základní tábor je toto místo vyhovující. Pěšky musíte projít mezi domy a pak pěšinkou do strmého kopce, ale výhled za to stojí. Klášterec i Šumburk budete mít jako na dlani.
zdroj: www.hrady.cz , Wikipedie