Hranická propast
Hranická propast leží na pravém břehu řeky Bečvy v kopci Hůrka nedaleko moravských městeček Hranice a Teplice nad Bečvou. Nachází se zde masiv devonských vápenců, který před tisíci let umožnil vznik krasové oblasti. Vedle nedalekých Zbrašovských Aragonitových jeskyní je známým krasovým útvarem právě i Hranická propast. Na rozdíl od většiny krasových jevů, které vznikají pronikáním vody zhora do horniny, vznikla Hranická propast zcela obráceně. Voda v jezírku Hranické propasti není obyčejná voda, je vysoce nasycená oxidem uhličitým, v podstatě jde o .......... (odpověď na otázku číslo 1), která puklinami ve vápenci pronikala do masivu vzhůru a tím tak de facto "vyleptala" podzemní prostory. Suchá část vznikla propadnutím stropu vzniklé jeskyně.
K Hranické propasti, která leží v podstatě na kopci, vede značená turistická stezka od nádraží "Teplice nad Bečvou". U nádraží je i velké parkoviště, kde lze nechat auto. Celá Propast je z bezpečnostních důvodů obehnána zábradlím a v části, odkud je vidět dolů na jezírko, stojí informační tabule s mapou a popisem Propasti. Hranická propast má statut přírodní rezervace, protože v samotné Propasti se vyskytují vzácné endemity a skalní pukliny a jeskyně využívají také netopýři, jejichž výskyt je zkoumán odborníky z Akademie věd ČR. Do nitra Propasti se proto na základě výjimky ze zákona dostanou pouze členové České speleologické společnosti, speleopotápěčské skupiny Hranický kras, nebo návštěvníci v jejich doprovodu.
Suchá část Hranické propasti připomíná nepravidelný trychtýř. V horní části má elypsovitý tvar, který na délku meří cca 100 metrů a ve svém nejširším místě má téměř 50 metrů. Na dně je malé jezírko, téměř neustálě pokryté vrstvou napadaného listí. Hloubka suché části Propasti je 69,5 metru.< br />
První zmínky o Propasti jsou už v mapě Moravy od Jana Amose Komenského z roku 1627. Tehdy ji označil jednoduchým a jasným názvem: Propasť. Stala se tak prvním krasovým útvarem zaznamenaným na mapě českých zemí. Poté se této lokalitě po dlouhá léta nikdo nevěnoval, až začátkem dvacátého století místní hranický učitel Josef Šindel změřil hloubku jezírka, když spustil olovnici do hloubky 36 metrů. Po Šindelově měření se opět "výzkum" umlčel ož do 60. let minulého století, kdy se Propasti začali věnovat potápěči. V roce 1968 dokonce dosáhli rekordní hloubky 88 metrů. V sedmdesátých letech se významně zapsal do historie Propasti Miroslav Lukáš, který byl u objevů suchých částí - Rotundy suché, Nebe 1 a Nebe 2. RNDr. Jiří Pogoda se mezitím pokoušel o dosažení dna a v roce 1980 se mu podařilo naměřit speciální sondou hloubku 260 metrů. Toto měření bylo ale často zpochybňováno, zvláště vzhledem k novým výzkumům, které ukázaly záludnosti v hloubce kolem 190 metrů. V roce 1995 se do hlubin spustil i robot Hyball, který potvrdil hloubku 205 metrů. Přestože operační hloubka robota byla mnohem větší, nebylo možné prozkoumat Propast hlouběji. Robot se totiž zamotal do zbytků starých vodících šňůr a speleopotápěči měli co dělat, aby nákladné zařízení vůbec dostali z vody. Robotem potvrzená hloubka tedy zůstala na 205 metrech. V roce 2009 potápěči Miroslav Lukáš a Jan Žilina sestoupili do hloubky do prostoru pod "krkem" a odtud spustili novou sondu, která se zastavila na hloubce 220 metrů. Významný posun ve výzkumu hloubky ale přinesla až spolupráce s polským jeskynním potápěčem Krzysztofem Starnawskim, který v lednu 2012 nejprve sestoupil do hloubky 196 metrů, v červnu téhož roku pronikl úzkým prostorem (restrikcí) mezi kmeny a kamením a objevil novou studnu, kde se dostal až na 217 metrů. V říjnu 2012 provedl tentýž ponor a z hloubky 217 metrů spustil sondu, která dosáhla hloubky 373 metrů! Starnawski tehdy ještě sestoupil do hloubky 225 metrů. To je i největší hloubka dosažená potápěčem na Hranické propasti. Dne 27. Září proběhl zatím poslední průzkum, při kterém průzkumného robota zastavila délka ovládacího kabelu v hloubce 404 metrů, čímž se Hranická propast oficiálně stala nejhlubší zatopenou propastí na světě. Podle geologů se znalostí místních podmínek ale sahá vrstva vápence až do hloubek 700 - 1000 metrů a podle teploty vody, která se po celý rok pohybuje stabilně kolem kolem ...........(odpověď na otázku číslo 2), je tak docela dobře možné, že hloubka Propasti bude o desítky, možná i stovky metrů větší! Speleopotápěči z České speleologické společnosti ZO 7-02 Hranický kras v současné době provádí další výzkumy a měření a připravují podmínky pro další možný sestup a měření dna Propasti.
ÚKOLY PRO ÚSPĚŠNÉ ZALOGOVÁNÍ:
Abyste mohli zalogovat tuto keš, je třeba zjistit potřebné údaje na infotabuli u propasti. Vše se nachází na veřejně přístupných místech. Své odpovědi prosím, zasílejte ihned po zalogování "found" přes můj profil. Při nedodržení této podmínky bude log v souladu s pravidly smazán. Když uděláte chybu, ozvu se a nějak to dáme dohromady. Děkuji, přeji fajn procházku.
1. Čím je zvláštní voda v jezírku na “dně“ propasti?
2. Jaká je obvyklá teplota vody v jezírku?
3. Jak vznikala Hranická propast?
4. Hranická propast má specifickou krápníkovou výzdobu. Jak se tyto krápníky nazývají?
5. Jací živočichové obývají nitro propasti a jakým způsobem se do ní dostávají?
6. Jaká je nadmořská výška na můstku nad propastí?
7. Jaká je, podle posledního měření, maximální potvrzená celková hloubka propasti?
8. Úkol dobrovolný, ale autor bude mít radost pokud jej splníte: vyfotografujte sebe či svou GPS na můstku nad propastí.
|