Země vulkánů EarthCache

Upozornění: Hrad je standardně otevřen a cache přístupná v otevírací době od konce března do konce října. Ověřil jsem, že od listopadu mívají otevřeno o některých víkendech (dle počasí a zájmu), vždy si předem zjistěte telefonicky, abyste nahoře nekoukali na zavřená vrata! Kontakty na www.hrad-hazmburk.cz.

Zvu vás do Českého středohoří, země vulkánů a hradů, na pěkný špacír. Vrchol hory s půvabnými výhledy i výstup opravdu stojí za to! Za pěkného počasí spatříte celý masiv hor a nedaleké hrady Košťálov, Oltářík, Skalka či vzdálený Ostrý. Hora Klapý představuje geologicky zajímavý sopečný kužel na němž stával mohutný hrad, z něhož již dnes zbývají hlavně dvě věže.

Hazmburk patří k této krajině odedávna. Dokonce se neví přesně, kdy a kým byl hrad založen. Čedičový vrch byl podle archeologických nálezů obydlen již v 5. tis. př. n. l. lidem kultury s vypíchanou keramikou. Podle Dalimilovy kroniky si zde, za časů knížete Vlastislava, první sídlo vybudoval jakýsi Léva a se svou družinou odtud ovládal okolní krajinu. Historicky doložené údaje o existenci hradu pocházejí z první poloviny 14. století, kdy nejprve Hynek z Lichtemburka v roce 1314 mění hrad za jiné zboží s českým králem Janem Lucemburským a potom, když ho v roce 1335 prodává král Jan Lucemburský panu Zbyňku Zající z Valdeka a na Žebráce. Zajícové byli významným šlechtickým rodem, kteří zastávali vysoké funkce. Například první majitel hradu a zakladatel rodu, Zbyněk Zajíc Zámořský, patřil k nejvěrnějším přátelům Karla IV. Zastával proto úřad nejvyššího královského číšníka. Přízvisko Zámořský obdržel pravděpodobně proto, že navštívil Svatou Zemi. Predikát z Hazmburka používal Zbyněk Zajíc od roku 1337. Hrad byl postupně rozšiřován na pohodlné a důstojné sídlo především zástavbou východní části vrcholové planiny. Jeho dominantu tvoří dvě věže – oválná Černá (25 m) a hranolová věž Bílá (26 m). Černá věž, která byla postavena z tmavého čediče a svého času sloužila také jako vězení, představovala důležitý obranný prvek. Přístup do ní byl možný jen po visuté pavlači v poschodí. Bílá věž své jméno dostala podle světlého pískovce - základy věže jsou zhotoveny z čediče, střední část z tesaného pískovce a teprve vrchol z dobře opracovaných pískovcových kvádrů. Koncem 15. století se stalo trvalé bydlení na hradě pro jeho majitele již nepohodlné a tím také ztrácí na svém významu. Posledním z rodu Zajíců z Hazmburka, kdo vlastnil hrad, byl Kryštof Zajíc z Hazmburka, který jej v roce 1558 prodává hofmistru Království českého panu Janu staršímu z Lobkovic na Zbiroze a Točníku. V té době byl Hazmburk již pustý. V historii hradu se potom vystřídala celá řada majitelů - Šternberkové, Ditrichsteinové, Hebersteinové, roku 1954 byl převeden do správy státu. Za celou živou historii nebyl hrad nikdy dobyt.

Takové staré šlechtické sídlo ovšem skrývá nejedno tajemství - hrad Hazmburk je bohatý na různé báje a pověsti. Pod hradem se prý nacházejí podzemní místnosti se skrytými sklepeními. Sklepy jsou plné sudů vynikajícího vína a hlídají je tři mužíčci. Hradní podzemí je podle pověstí spojeno tajnými zděnými chodbami a dostanete se jimi na hrady Košťálov a Budyně. Jedna z chodeb ústila do vesnice Sedlec pod hradem. V podzemí se ukrývají poklady, nejznámější legenda vypráví o pokladu, který na hradě schovalo francouzské vojsko po Napoleonově porážce v Rusku. Proslulá je i hazmburská dravá saň, ale ve skutečnosti jde o krokodýla přivezeného Zbyňkem Zajícem z Palestiny - staletí starého krokodýla si dnes můžete prohlédnout na krásném hradě v Budyni nad Ohří.
Níže kresba milovníka hradů, života, žen a básníka K.H.Máchy - takto viděl ve své době Hazmburk on.

Vrch Hazmburk– (418 m n. m.) je významný bod Českého středohoří. Jde o neovulkanický kužel vytvořený vypreparováním žíly bazanitu z křídových slínovců. Na svazích lze pozorovat mrazové sruby a balvanové haldy. Moje keš vás seznámí s místní neobvyklou geologickou zajímavostí - setkáte se totiž se zajímavými skalními útvary, které jsou jakoby poskládané z kamenných sloupců připomínajících varhany. Tento jev se odborně označuje jako sloupcová odlučnost. Vzniká jako výsledek kontrakce (smršťování) při chladnutí a tuhnutí lávy. Postupnou kontrakcí jednotlivých částí lávového proudu se tvoří pravidelná puklinová síť. Rozpukání se šíří ve směru vychládání, tedy od kraje lávového proudu směrem do jeho středu. Výsledkem rozpukání jsou pravidelné sloupce, které jsou orientovány kolmo k povrchu lávy. Sloupce jsou nejčastěji svislé a vytváří se tak struktury sloupořadí neboli kolonád, ve strmých žilách jsou vodorovné, v sopouchu mají zase radiálně paprsčité uspořádání. Sloupce dosahují maximální výšky či délky až 30! metrů.

Příklady sloupcové odlučnosti:

Zvětrávání se dělí na mechanické (fyzikální), chemické a biologické. Často se setkáváme s tím, že se tyto typy zvětrávání navzájem prolínají a působí společně.

Mechanické zvětrávání: Horniny na povrchu jsou vystaveny značným teplotním změnám. Ve dne jsou zahřívány slunečními paprsky a v noci se ochlazují. Důsledkem teplotních změn jsou změny objemu hornin, které se při vysokých teplotách roztahují a při poklesu teploty smršťují, což vede postupně k vytváření puklin a poté až k rozpadu horniny. Tento proces je intenzivnější u minerálů tmavé barvy, které se zahřívají více. Na rozpadu hornin se podílí i voda, zejména po vniknutí do puklin a střídavém mrznutí (kdy zvětšuje svůj objem o 9 %) a tání. Také vítr se podílí na zvětrávání. Odnáší jemnější částice, čímž odhaluje povrch horniny k dalšímu zvětrávání. Na odhalené hornině začínají růst rostliny, jejichž kořeny rozrušují horniny a napomáhají jejich rozpadu.

Chemické zvětrávání: Působením chemických procesů dochází ke změnám fyzikálních i chemických vlastností hornin. Dochází až k rozkladu původních minerálů a tvorbě minerálů nových. Výsledným produktem chemického zvětrávání v našich oblastech je půdní jíl. Hlavním činitelem chemického zvětrávání je voda. Chemické zvětrávání způsobuje např. rozpouštění minerálů. Podílí se na něm např. atmosférická voda, která reaguje se vzdušným oxidem uhličitým (CO2), což má za následek vznik kyselého roztoku, který rozpouští určité minerály během vsakování do půdy. Voda během vsakování do půdy rozšiřuje původní pukliny, čímž se postupně vytváří jeskyně. Tímto způsobem vznikají v oblastech s rozpustnými horninami (např. vápencem) krasové jevy, které znáte jako krápníkové jeskyně.

Biologické zvětrávání: Na biologickém zvětrávání se podílejí živé organismy, převážně mikroorganismy, které svojí činností vyvolávají rozklad hornin. Nejčastější je rozklad lišejníky, které uvolňují kyselinu, jež rozrušuje horniny, což má za následek jejich rozpad a vznik půd. Nejvýznamněji však působí větší organismy, zejména stromy, které se podílejí na rozrušování hornin kořenovým systémem, který je schopen se dostat do menších puklinek a následně způsobit rozpad hornin. Např. borovice dokáže svými kořeny proniknout do skály a neustále vyvíjeným tlakem působit na horniny a způsobit jejich narušení a rozpad. Na druhou stranu kořenový systém funguje i jako tmel, který zabraňuje dalšímu fyzikálnímu rozrušování vlivem teploty a tlaku.

Abyste mohli zalogovat tuto keš, je třeba navštívit vrchol Hazmburku a prozkoumat skalní útvary - zjistit potřebné údaje. Své odpovědi prosím, zasílejte ihned po zalogování "found" přes můj profil: MAIL. Při nedodržení této podmínky bude log v souladu s pravidly smazán. Když uděláte chybu, ozvu se a poladíme to. Děkuji, přeji fajn procházku!

1) Prozkoumejte celý vrchol hory - Sloupce bazanitu jsou svislé či vodorovné?
2) Kolikaboké jsou sloupce a jaký mají největší šířku u jejich základny?
3) Odhadněte nejvyšší výšku varhan na vrcholu Hazmburku.
4) Jaké typy zvětrávání na varhanech pozorujete a proč? (3 základní typy uvádím v listingu)
5) Na waypointu naleznete odhalený profil a ležící sloupce. (N 50° 26.052 E 014° 00.826) Posaďte se na ně a vyfotografuje zde sebe nebo svou GPS, případně jiný osobní předmět. (Povinná součást logu)