Družecký Zkamenělec
Zkamenělec je název menhiru, který se nachází v obci Družec. Je jednim z mnoha českých menhirů.
Menhir (z bretonštiny men – kámen a hir – dlouhý) je kamenný blok svisle zasazený do země.
Tyto kameny, můžeme najít po celém světě. Obvykle bývají beze stopy opracování, ale najdou se
i takové, které připonají lidskou postavu, oděv, popř. zbraně.
Menhirové sochy jsou známé ze severozápadní Francie, Španělska, či Korsiky.
Slovo menhir je novodobá umělá složenina, používající bretonská slova. Bretonci jsou obyvatelé
západoevropského poloostrova Bretaň či starším názvem Armorika (keltsky Ar = při, Mor = moři),
nacházející se na území dnešní Francie. V samotné bretonštině se pak pro menhir používá slovo peulvan a
je možné, že české slovo balvan a bretonské peulvan mají společný původ.
Nejvyšší menhir na území České republiky se jmenuje Kamenný pastýř nebo Zkamenělý pastýř.
Tento menhir můžeme najít stojící osamoceně v poli 1 km severozápadně od obce Klobuky na Kladensku.
Je to 3,5 m vysoký neopracovaný sloupovitý balvan z tmavého železitého křídového pískovce.
Jde o jeden z mála kamenů v Česku, který můžeme s vysokou pravděpodobností považovat za skutečný
pravěký menhir.
Družecký menhir je kámen z drobnozrnného bělošedého slepence s valounky křemene, vysoký 1,8 m a má od roku 1690 jméno Zkamenělec. Byl vyobrazen a takto označen v anonymním církevním spise "Via Sancta" z roku 1690.
Původně se nacházel přímo před kostelem, asi o 30 metrů jižněji než dnes. Farář František Klinkáček dal
roku 1777 nad Zkamenělcem zhotoviti šindelovou stříšku a nápis ve 3 jazycích – česky, německy a latinsky
– hlásající že "Falešně přísahající člověk zde v kámen obrácen jest“
Na nynější místo v rohu hřbitovní zdi byl přemístěn v roce 1856.
Názory na původ kamene, jeho umístění i účel se různí. Z. Wirth ve svém historickém soupisu památek Čech
nevylučuje, že Zkamenělec býval náhrobním kamenem. Tuto teorii podporuje zápis faráře Kubišty v pamětní
knize farní: "Jest známo, že když v dřívějších stoletích nějaký člověk soudně byl usvědčen, že křivě přísahal,
jeho mrtvola po jeho smrti nebyla pohřbena na hřbitově, nýbrž mimo něj. Na jeho rov pak bylo obyčejem stavěti veliký kámen na znamení, že pod nim odpočívá mrtvola křivopřísežníka. Z toho vzniklo později přísloví
"Zkameněl se".
Vedle "oficiální verze" příběhu o zkamenění křivopřísežníka se dochovala i jiná vyprávění. V obci se prý
například jednou pohádali dva bratři. Hádka skončila tím, že jeden druhého zaklel do kamene. Pak ho však
začaly trápit výčitky svědomí a chtěl zkamenělého bratra pochovat na hřbitově. Tento nápad se však
nesetkal s pochopením zdejšího faráře, který nakonec svolil pouze k tomu, aby byl zkamenělý nebožák
postaven do kouta u hřbitovní zdi...
Podle jiné pověsti je zase kámen zkamenělým pasákem, který v době, kdy se v kostele zpívaly pašije,
hnal kolem stádo ovcí a posměšně přitom práskal bičem.
Až půjdete od Zkamenělce, můžete navštívit i starý farní hřbitov vedle kostela, kde se nachází zdejší
nejstarší barokní kamenný náhrobek z r. 1721 ve tvaru srdce i další zajímavé náhrobky z 19. století.
Při hledání kešky dávejte prosím větší pozor na mudly. Odlov krabičky je možná spíše vhodný v odpoledních
hodinách, nebo o víkendu, protože je poblíž škola a školka, a tak je zde větší pravděpodobnost výskytu
mudlovských dítek.
zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Menhir
https://cs.wikipedia.org/wiki/Breton%C5%A1tina
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kamenn%C3%BD_past%C3%BD%C5%99
http://www.hrady.cz/index.php?OID=5256&PARAM=11&tid=15332