Naučná stezka Třísov – Holubov
Rád bych vás pozval na příjemnou procházku, která vede po naučné stezce z Třísova do Holubova a prochází přes Dívčí kámen. Celá trasa je dlouhá přibližně 5 kilometrů, začíná na parkovišti v Třísově, prochází bývalým keltským oppidem, stáčí se kolem Dívčího kamene a jedna zastávka nás zavede i na Dívčí kámen, poté se táhne kolem Křemžského potoka až do Holubova a končí u vlakové zastávky v Holubově.
Naučná stezka vznikla za účasti správy CHKO Blanský les v oblasti, která je známá nejen svými přírodními krásami, ale také památkami na lidskou minulost - ať už se jedná o keltské Oppidum Třísov nebo hrad Dívčí Kámen. Stezka je dlouhá 5 kilometrů (nenechte se oklamat průvodcem, který uvádí pouhé 3 kilometry, stezka má opravdu 4.7 kilometru) a má 14 zastavení.
První zastavení se nachází v Třísově, kam se můžeme dostat vlakem. Vypráví o Třísově jako takovém a jeho historii. Druhá informační tabule je umístěna u keltského oppida Třísov a pojednává o tomto místě. K této druhé tabuli patří ještě jedna, která se zabývá památnými stromy v oblasti - nachází se totiž u Třísovské lípy, takřka 250 let starého stromu.
Třetí, čtvrtá a pátá tabule jsou opět u keltského oppida - jsou věnovány opevnění a obraně tohoto místa, životu v oppidech a jejich architektuře.
Šestá a sedmá tabule se zaměřují na vodní toky - obě jsou věnovány Vltavě a Křemžskému potoku, který se do ní vlévá, jedna cedule je o přírodních podmínkách, druhá o historických souvislostech. Osmá tabule pojednává o přírodní rezervaci Dívčí Kámen. O stejnojmenném hradu pak vypráví desáté zastavení.
Devátá tabule se věnuje rostlinám a zvířatům v okolí Křemžského potoka. V jeho údolí totiž žije a roste řada chráněných druhů. Jedenáctá tabule je věnována rovněž Křemžskému potoku, a to z pohledu vodní síly, kterou tento potok může nabídnout - v minulosti se na něm nacházela řada mlýnů a v té méně vzdálené minulosti i elektráren.
Dvanáctá tabule pojednává o přírodní rezervaci Holubovské hadce (to nejsou zvířata, ale druh kamene), třináctá pak o železářské huti, zvané Adolfovská železárna. A konečně poslední, čtrnácté zastavení se nachází v Holubově, kde stezka končí, a pojednává o historii i současnosti této obce.
Část stezky (od Dívčího Kamene k Holubovu) jde společně se žlutou turistickou značkou, odbočka na oppidum Třísov pak vede od třísovské železniční zastávky společně s červenou. Velkou část stezky sleduje i cyklostezka číslo 1127 jdoucí ze Zlaté Koruny do Lipí.
...A jak na keš?
Projděte si celou trasu naučné stezky a z jednotlivých cedulí zjistěte následující informace:
1. zastavení (N 48° 53.021 E 014° 20.943)
Co zobrazuje první fotografie na desce naučné stezky?
A: letecký pohled na obec Třísov A = 3
B: pohled na západní linii opevnění keltského oppida mezi oběma akropolemi A = 4
C: Luňáka bělobřichého koupajícího se v Křemžském potoce A = 5
2. zastavení (N 48° 53.034 E 014° 20.960)
Druhé zastavení nás seznamuje s oppidem, ale i s nedalekou lípou a památnými stromy v okolí. Zjistěte, jak starý je Dub letní v Kuklově.
A: 300 let B = 6
B: 200 let B = 7
C: 150 let B = 8
3. zastavení (N 48° 53.120 E 014° 20.913)
Zde se nacházíme u dobře viditelné vstupní brány západní linie opevnění oppida. Z cedule zjistěte, jak široký je u základny vnitřní val?
A: 7 metrů C = 5
B: 8 metrů C = 4
C: 9 metrů C = 3
4. zastavení (N 48° 53.194 E 014° 20.936)
Zde se nacházíme v severní akropoli oppida. Zjistěte z cedule, jaká keramika byla pro Třísovské oppidum specifická.
A: kaolínová keramika D = 4
B: tuhová keramika D = 3
C: broušená keramika D = 2
Od čtvrtého zastavení se vraťte zpět k Třísovské lípě a odtud už pokračujte po asfaltové cestě směrem k Dívčímu kameni.
5. zastavení (N 48° 53.102 E 014° 21.076)
Z cedule se dozvíme, že Třísovské oppidum nebylo jediné u nás a s výměrou 26 hektarů patřilo k malým oppidům. Největší oppidum bylo Hradiště nad Závistí. Jakou mělo toto oppidum výměru?
A: 157 hektarů E = 2
B: 168 hektarů E = 3
C: 185 hektarů E = 4
6. zastavení (N 48° 53.196 E 014° 21.284)
Zde už opouštíme historii oppida a cedule se věnuje místní flóře. Najděte na ceduli druh rostliny, která je zařazena v Červeném seznamu mezi ohrožené taxony.
A lakušník vodní F = 2
B chrastice rákosovitá F = 3
C stolístek střídavokvětý F = 4
7. zastavení (N 48° 53.236 E 014° 21.349)
Zde se můžete posilnit na lavičce odpočívadla a nabrat síly na další cestu. Je tu i pěkný výhled na hrad Dívčí kámen. Z cedule se krom historie místa, kde stojí dnes Dívčí kámen dozvídáme o nedokončené vodní elektrárně. Z jakého roku pochází tento záměr. (Pokud nemáte v úmyslu navštívit hrad, zapište si i letopočet vzniku hradu, bude se vám hodit pro alternativní výpočet písmena J)
A: z roku 1907 G = 0
B: z roku 1927 G = 1
C: z roku 1947 G = 2
8. zastavení (N 48° 53.402 E 014° 21.482)
Zde nás informační cedule seznamuje s přírodní rezervací kolem Dívčího kamene, nedalekým hamrem a vodní elektrárně. Zjistěte, v jakém roce část skály zlikvidovala strojovnu bývalé vodní elektrárny.
A: v roce 1974 H = 3
B: v roce 1978 H = 2
C: v roce 1980 H = 1
9. zastavení (N 48° 53.330 E 014° 21.526)
Další infocedule nás seznamuje s faunou i flórou Křemežského potoka. Mimo jiné druhy zde žije i skorec vodní. Jakým způsobem se tento ptáček živí.
A: loví drobné rybky v potoce I = 3
B: běhá po mělkém dně potoka a chytá hmyz I = 4
C: pohybuje se po stezce a sbírá drobečky, co zde turistům upadly ze svačiny I = 5
10. zastavení (N 48° 53.346 E 014° 21.461)
Další cedule se nachází na hradě Dívčí kámen. Hrad je otevřen celoročně od soumraku do úsvitu a vstupné je 50 korun. Pokud se vám nechce na hrad (platit vstupné), nebo není hrad otevřen, použijte alternativní výpočet pro J.
Cedule nás seznamuje s historií hradu. Zjistěte, kdy byl hrad opuštěn.
A: v roce 1486 J = 4
B: v roce 1496 J = 3
C: v roce 1506 J = 2
(Alternativní výpočet: Udělějte ciferaci roku založení hradu a výsledek vydělte třetí – předposlední číslicí z letopočtu. Také vám vyjde J a na hrad nemusíte)
11. zastavení (N 48° 53.424 E 014° 20.967)
Další cedule nás informuje o využití vodní síly na Křemžském potoce. V průběhu staletí vzniklo na Křemžském potoce a některých přítocích na dvacet vodních děl; mlýnů, hamrů a později elektráren. Zjistěte, kdy byl zrušen Holubovský mlýn.
A: v roce 1929 K = 0
B: v roce 1955 K = 1
C: v roce 1973 K = 2
12. zastavení (N 48° 53.541 E 014° 20.564)
Další infocedule pojednává o přírodní rezervaci Holubovské hadce. Rezervace byla vyhlášena roku 1972 na rozloze 15,68 hektarů k ochraně typicky vyvinutého hadcového boru a charakteristcké vegetace na navětralých výchozech hadců. Zjistětě, které tzv. obligátní serpentinofyty-rostliny jsou typické pro tuto lokalitu.
A: metlička křivolaká a silenka nadmutá L = 1
B: bělozářka větevnatá a zvonek klubkatý L = 2
C: sleziník hadcový a hvozdík kartouzek hadcový L = 3
13. zastavení (N 48° 53.694 E 014° 19.706)
Další cedule nás informuje o železářské huti, zvané Adolfovská železárna, kterou založil roku 1841 významný jihočeský podnikatel Adalbert Lanna společně s F. L. Klavíkem a Janem Procházkou. Středem huti byla vysoká pec, postavená ze žáruvzdorného pískovce. Zjistěte, kdy byla tato pec zbořena.
A: v roce 1870 M = 6
B: v roce 1922 M = 5
C: v roce 1945 M = 6
14. zastavení (N 48° 53.577 E 014° 19.501)
Poslední cedule se nachází v Holubově, kde stezka končí, a pojednává o historii i současnosti této obce. Zjistěte, kdy byla první písemná zmínka o Holubově.
A: v roce 1827 N = 6
B: v roce 1425 N = 4
C: v roce 1379 N = 0
Finální souřadnice ke krabičce pak jsou:
N AB° CD.EFG E HI° JK.LMN
Pro pohodový odlov doporučuji nechat auto na parkovišti v Třísově (nechá se sem dojet i vlakem, hned u parkoviště je vlaková zastávka) a pak se sem zase vrátit. Vzhledem k délce stezky nenašlapete ani deset kilometrů. Nezapomeňte i na ostatní kešky, při cestě se nechají odlovit Tilia Trisov, kousek od stezky se pak nachází i Keltske oppidum Trisov, odvážlivci se mohou vydat i pro Neuskutecneny projekt. Dále po cestě narazíme na Granaty / Garnets, kousek od stezky se nechá zaskočit i pro Holubovske hadce, někteří se mohou i vyškrábat pro Divci Kamen / Maiden's rock a nedaleko poslední stage si můžete zajít i pro Holubovsky viadukt.
Doufám, že se vám stezka i keš bude líbit, u kešky se chovejte nenápadně.
Příjemný lov a dobrý signál
přeji
