Pohled na hrad od vyhlídky
Skála je přírodní útvar vzniklý geologickými procesy. Definujeme ji jako „výchoz skalních hornin na povrch.“ Při stavbě mnoha hradů se uplatnila vrcholová skaliska na temeni vyvýšeniny. Nejinak tomu bylo i u hradu Velhartice. Ten byl založen na přelomu 13. a 14. století na skalním ostrohu, obtékaném říčkou Ostružnou pány z Velhartic.
Geologie:
Oblast: šumavské moldanubikum
Vznik: paleozoikum až proterozoikum
Podloží: Zatímco geologické okolí Velhartic patří do tzv. jednotvárné skupiny, neboť v ní převládají pararuly, patří podloží pod hradem i protějším zalesněným vrchem Borkem do tzv. pestré skupiny, je tvořeno kvarcitem. Pěkné výchozy kvarcitu až 5 m vysoké jsou hned u vstupní brány u hradního příkopu a pokračují dále na hradní nádvoří i vně na západ od hradu, kam vede pěšina, která končí na vyhlídce do kaňonu Ostružné.
Výchozy kvarcitu nalevo od vstupní brány
Kvarcit
Kvarcity vznikají regionální metamorfózou pískovců nebo křemenců. Jsou to horniny obsahující více než 70 obj.% křemene. Charakter dalších složek kvarcitů závisí na složení výchozího sedimentu (především na charakteru tmelu) a na stupni metamorfózy. Epizonálně metamorfované kvarcity mohou obsahovat jemné šupinky muskovitu (sericitu) a někdy též chloritu (jde o sericitické nebo chloriticko-sericitické kvarcity). Při silnější metamorfóze je v kvarcitech místo sericitu přítomen lupínkovitý muskovit (jde o muskovitické kvarcity) a místo chloritu se tvoří biotit (jde o muskoviticko-biotitické kvarcity) a někdy vzniká i kyselý plagioklas. V katazonálně metamorfovaných kvarcitech jsou hojněji přítomny živce (zastoupené nejen plagioklasy, ale i draselným živcem) a na jejich složení se též podílí muskovit, biotit, granát, sillimanit, cordierit, amfibol, diopsid a další minerály. Ubýváním křemene kvarcity plynule přecházejí do jiných regionálně metamorfovaných hornin - fylitů, svorů a rul (pararul), s nimiž se obvykle vyskytují. Kvarcity jsou zpravidla jemnozrnné až středně zrnité. Kvarcity s relativně vyšším podílem fylosilikátů mívají makroskopicky výraznou plošně paralelní texturu, která se projevuje zejména u sericitických kvarcitů, jejichž foliační plochy bývají stříbřitě lesklé. Struktura kvarcitů je granoblastická. Kvarcity jsou nejčastěji šedobílé nebo světle šedé, ale mohou být i nažloutlé, načervenalé, nahnědlé i černě zbarvené grafitickou příměsí.
Kvarcity jsou rozšířeny především v Krušných horách, Krkonoších a Hrubém Jeseníku.
Kvarcit
Kvarcit velhartický
Deskovitě až hrubě lavicovitě odlučná hornina světle šedé až nažloutlé barvy s plochou zvlněnou foliací. Hornina je jemně až drobně zrnitá, masivní, nevýrazně páskovaná, místy se však vyskytují zbřidličnatělé polohy obvykle bohatší slídou. Magnetická susceptibilita kolísá v rozmezí 0,02–0,15 ´ 10-3 SI. Měření koncentrací přirozených radioaktivních prvků na plochém výchozu kvarcitu před hradem poskytlo poměrně nízké koncentrace K = 2,7 %, U = 2,2 ppm, Th = 10,1 ppm. Pod mikroskopem má hornina výrazně usměrněnou drobně zrnitou granoblastickou až granolepidoblastickou S-C mylonitickou strukturu (zrnitost 0,1–1,5 mm), dominuje laločnatý křemen, podřízený je muskovit a draselný živec. Sporadické jsou drobné pseudomorfózy po pravděpodobném cordieritu, jemně jehlicovitý sillimanit, chloritizovaný biotit, jemný opakní minerál, dost častý je izometrický zirkon a možná také monazit.
Ruly (pararuly a ortoruly)
Ruly jsou typickým produktem vysokého stupně regionální metamorfózy. Ruly, které se vytvořily metamorfózou sedimentů (jílových nebo prachových břidlic, drob apod.), se označují jako pararuly; ruly vytvořené metamorfózou kyselých až intermediárních magmatitů (nejčastěji granitů, granodioritů, křemenných dioritů, ale i jejich výlevných ekvivalentů) se označují jako ortoruly. Ruly jsou složené hlavně z křemene, živců (v pararulách jde o oligoklas až andezin, v ortorulách o draselný živec a albit až oligoklas) a biotitu, k němuž často přistupuje i muskovit. Kromě uvedených minerálů ruly mohou v závislosti na podmínkách vzniku obsahovat granát, sillimanit, cordierit, obecný amfibol a někdy i pyroxen. Ruly bývají jemně až středně zrnité. Většinou mají granoblastickou, lepidogranoblastickou až granolepidoblastickou strukturu, často jsou jejich struktury porfyroblastické. Textury rul bývají plástevnaté, stébelnaté, okaté nebo i masívní.
Ruly se u nás hojně vyskytují na Českomoravské vrchovině a Šumavě, v Krušných horách, Krkonoších, Orlických horách, Rychlebských horách a Hrubém Jeseníku.
Ke keši
Abyste si mohli tuto keš zalogovat jako odlovenou, musíte mi nejprve přes message center nebo e-mail v profilu odeslat odpovědi na následující otázky a úkoly. Ke splnění všech úkolů bude potřeba navštívit i samotný areál hradu, doporučuji se podívat sem na vstupné, otevírací dobu a podobné náležitosti.
Stage 1 - Cedule (N 49° 15.848 E 013° 23.889)
Na výchozích souřadnicích se nachází informativní cedule. Váš úkol je jednoduchý.
1) Zjistěte jaké další dva hrady tvoří kromě Velhartic Šumavské Trojhradí?
Stage 2 - Před vstupem (N 49° 15.820 E 013° 23.884)
2) Jak vysoké jsou skalní výchozy, které můžete pozorovat nalevo od brány?
3) Přibližně v jakém poměru jsou vůči sobě hradba kamenná člověkem vytvořená a hradba, která je tvořena skálou v jejím nejvyšším rozsahu?
4) Z jaké horniny je tato skála?
Stage 3 - Nad hradním příkopem (N 49° 15.813 E 013° 23.937)
Hradní příkop byl z důvodu zvýšení ochrany hradu ručně vytesán ve skále. Zde je váš úkol dobrovolný, a to pokud chcete, můžete k logu přiložit fotku sebe či svého GPS přístroje s hradbami a příkopem pod nimi. Odpověď na druhý úkol už ale prosím zašlete.
5) Vyfotografujte se nad hradním příkopem. (dobrovolné)
6) Pomocí vašeho GPS přístroje změřte nadmořskou výškou tohoto místa.
Stage 4 - Nádvoří (N 49° 15.788 E 013° 23.960)
Nacházíte se na nádvoří před zámeckou částí areálu. Trochu se zde porozhlédněte a poté zformulujte odpovědi na následující úkoly.
7) Jaká je šířka pravého sklepení v jeho nejširším místě?
8) Ve kterém ze sklepení byla pořízena následující fotografie?
Stage 5 - Skalní výklenek (N 49° 15.755 E 013° 23.986)
Zde můžete pozorovat členitou část skály, která vybíhá zpoza hradní zdi. Všimněte si lavičky pod skalkou a odhadněte přibližnou výšku výklenku nad ní. Dále si můžete všimnout oranžového zbarvení na mnoha místech skalky, tak se pokuste zjistit, čím to může být.
9) Odhadněte, přibližně jak vysoký je skalní výklenek nad lavičkou.
10) Co může způsobovat oranžové zbarvení skály?
Odpovědi zjistíte na jednotlivých souřadnicích ve waypointech, a někdy i v listingu. Nečekejte s logováním na mou odpověď, pokud bude něco v nepořádku, tak dám vědět.
Děkuji za zájem a ať se vám tu líbí, V_clav11 CZ.