Přírodní rezervace Sokolí skála se rozkládá na svazích nad řekou Svratkou, poblíž osady Prudká. Leží v nadmořské výšce 300 - 540 m n.m. Vyhlášena byla v roce 1949.
Chráněné jsou především skály, jakožto extrémní stanoviště s výskytem rozmanitých druhů rostlin i živočichů a přirozenou skladbou lesa, místy až charakteru pralesa.
Nejčastěji vyskytujícími stromy zde jsou dub, buk, habr a lípa. Vzácností je jediný exemplář tisu červeného, jehož stáří se odhaduje na 200 let. Uvažuje se o výsadbě dalších tisů do této lokality. Staré stromy, zejména buky, slouží jako hnízdiště pro různé druhy ptáků. Z rostlin jmenujme alespoň chráněnou lilii zlatohlávek.
Po první světové válce zde hnízdili sokoli stěhovaví, kteří dali rezervaci jméno. V roce 1953 však byl jeden z páru zastřelen. Z ptáků zde nyní hnízdí například poštolka, výr velký nebo krkavec.
Druhově pestrý výskyt plžů, obojživelníků (včetně mloka skvrnitého) i plazů (ještěrka, slepýš, různé druhy užovek).
Ze savců zde žije například srnec, prase divoké či muflon, ale také liška, kuna či jezevec.
Snad se někdy v budoucnu podaří i návrat sokola stěhovavého, jehož jméno rezervace nese ...
Wikipedia: Přírodní rezervace Sokolí skála
Nedaleko přírodní rezervace vede zeleně značená turistická značka z Borače do Doubravníka. A právě u této cesty jsou místa, označená jako referenční body, na která bych vás rád upozornil. Jsou to památný "Jelínkův dub" a kámen, ke kterým se váže příběh, který rozhodně stojí za přečtení: první část a druhá část. MUDr. Jelínek byl jedním z těch, kteří se o vznik rezervace zasloužili. Nedaleko dubu je pak studánka s posezením. Kontrolní otázečka: copak je to za velký kámen stojící u dubu?
Keš je od referenčních bodů cca 300 m. Vzhledem ke kolísavému signálu se raději řiďte spíš hintem a vlastní intuicí, než tím, kam vás žene navigace. Nelezte do strže!
Přístup ke keši doporučuji z P1 nebo z nádraží v Borači po zelené. Ale pozor, je to lesem pořádně do kopce! Od referenčních bodů je pak možné pokračovat buď kratší přímou cestou po zelené až do Doubravníku nebo se na rozcestí od zelené odpojit a vydat se delší cestou kolem P0 a keše "Doubravník", o pár desítek metrů níže přejít silnici a přes kopec Bozinka a kolem stejnojmenné keše dojít oklikou do Doubravníku. Z Doubravníku okruhem po asfaltce na Prudkou (cestou je pěkný výhled na Sokolí skálu), po starém dřevěném mostě přes Svratku (zde další keš) a po příjemné cyklostezce podél železniční tratě a řeky Svratky se vrátit zpět do Borače na P1. Celý okruh má asi 10 km a samozřejmě lze absolvovat i v opačném směru.
Alternativní parkoviště P0 u silnice mezi Doubravníkem a Boračí je vhodné pro pohodlnější přístup ke keši, když nemůžete nebo se vám nechce do většího kopce. Většina této přístupové cesty vede ale mimo les.