T4ka od Mirka #9 (Vltavska plavba) Mystery Cache

Ahoj kačeři! Vítám vás na mé další keši.

O sérii:
Tato volna serie, jejíž keše budu dávat všude možně i nemožně a nebude mít žádná bonusová čísla a bonusy, má za úkol vám aspoň trochu zvednout hladinu adrenalinu v krvi, nebo vas zkratka privest ke kesi ne zcela typickou cestou a trochu protáhnout nebo jinak dát zabrat vašemu tělu.

O Vltavě:
Vltava je veřejnoprávní stanice Českého rozhlasu... Sakra, ne, to jsem netrefil, myslel jsem jinou!
Tak znova: Vltava je druhá symfonická báseň z cyklu Má vlast... Ne, to taky nebude ono...
Tak snad teď už: Vltava je nejdelší řekou na území České republiky. Pramení na Šumavě, u obce Černý Kříž, soutokem Teplé Vltavy a Studené Vltavy. Protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku.
Pod názvem Černý potok pramení Teplá Vltava, hlavní pramenná větev Vltavy, v nadmořské výšce 1172 metrů na svahu šumavské Černé hory (1315 m n.m.). Pod obcí Kvilda se původně severní směr toku stáčí na jihovýchod a pokračuje dále k obci Borová Lada, za níž Černý potok přebírá název Teplá Vltava. V nadmořské výšce 731 metrů se poblíž obce Chlum v oblasti Mrtvého luhu setkává Teplá Vltava se svou bavorskou „sestrou“ – Studenou Vltavou, pramenící na území SRN na svahu hory Haidel a překračující české hranice poblíž obce Haidmühle. Od soutoku dále se řeka nazývá již jen Vltavou.
U Nové Pece se meandrovité koryto Vltavy mění v obrovskou vodní plochu – Lipenské přehradní jezero, jež vzniklo přehrazením toku řeky poblíž obce Lipno nad Vltavou. Většina vltavské vody zde padá na lopatky turbín podzemní vodní elektrárny, odkud pak dále pokračuje podzemním tunelem do vyrovnávací nádrže Lipno II poblíž Vyššího Brodu. Do „malého“ Lipna ústí i původní koryto Vltavy, byť se průtok vody v něm pohybuje pouze v jednotkách krychlových metrů za sekundu.
Pod Vyšším Brodem, v místě zvaném U tří veverek, se tok řeky stáčí definitivně k severu a míří k městečku Rožmberk nad Vltavou. Po dalších cca 30 km obkrouží Vltava elegantním meandrem starobylé jádro Českého Krumlova, dále pak protéká Zlatou Korunou, mine keltské oppidum Třísov a zříceninu hradu Dívčí Kámen, aby posléze vstoupila do Českých Budějovic. Odtud, posílena vodami Malše, pokračuje do Hluboké nad Vltavou. Za Hlubokou naplní Vltava již třetí přehradní nádrž – Hněvkovickou přehradu, vybudovanou kvůli zásobování nedaleké jaderné elektrárny Temelín technologickou vodou.
Následuje Týn nad Vltavou, kde je již na řece patrné vzdutí hladiny Orlickou přehradou. Za Týnem se k Vltavě připojuje její pravostranný přítok – Lužnice. Již po dvou kilometrech narazí Vltava na další překážku – jez s plavební komorou Kořensko, a poté se již její vody rozlijí v hluboké a dlouhé jezero – vodní dílo Orlík, největší z přehrad tzv. Vltavské kaskády. Pod hladinou orlického jezera se mj. nachází i místo, kde se do Vltavy vlévá z levé strany řeka Otava. Pod Orlickou přehradou pokračuje Vltava stále na sever, vzduta další přehradou – vodním dílem Kamýk, vybudovaným současně s VD Orlík jako jeho vyrovnávací nádrž.
Následuje hluboké a romantické údolí, plné meandrů, od roku 1956 však zatopené vodami Slapské přehrady. Hráz VD Slapy se nachází v místech bývalých a vodáky oblíbených Svatojánských proudů, kdysi jednoho z nejkrásnějších úseků řeky.
Na svém toku směrem ku Praze naplní Vltava ještě další dvě přehrady – Štěchovice a Vrané nad Vltavou. U města Davle se do Vltavy vlije zprava řeka Sázava, na jižním okraji hlavního města pak u Zbraslavi z levé strany Berounka.
Na území Prahy se Vltava „potká“ pouze s několika jezy a zdymadly, aby pak, byť s různými oklikami, pokračovala dále na sever, přičemž u Kralup nad Vltavou se výrazně mění charakter okolní krajiny: Vltava opouští sevřené údolí a vtéká do rovin, aby nezadržitelně směřovala k Mělníku, u něhož se v nadmořské výšce 156 metrů vlévá do Labe. Ještě před soutokem, u obce Vraňany, se od Vltavy odpojuje laterální plavební kanál, jakýsi obchvat nesplavného úseku řeky. I tento umělý kanál se posléze vlévá (je zaústěn) do řeky Labe, pouhých několik set metrů po proudu od soutoku Labe s původním řečištěm Vltavy.

O keši:
Druhá nestromová keš ze série. Úkol je jednoduchý. Vltava je dlouhá ABC,D kilometrů. Její povodí zaujímá EF % celé rozlohy ČR (zaokrouhlujte podle platných matematických pravidel a vycházejte z údajů na wiki). Finálku najdete ASI PATNÁCT METRŮ SEVERNĚ od těchto souřadnic: N 50° (A+B+D).(A+E)(D)(F) E 14° 2(A).(D)(F+C-1)(F-1). OVĚŘOVÁTKO OVĚŘUJE FINÁLKY ZE VZORCE, KOREKCI 15 METRŮ NA SEVER SI PROVEĎTE SAMI, PROSÍM.

Click to verify coordinates