První záznamy o zemských hranicích mezi Čechy a Moravou jsou zachyceny v nejstarších kronikách, jejich popis však není příliš přesný. Bližší informace přináší až smírčí listina z roku 1256, která uzavírá spor o vedení hranice mezi olomouckým biskupstvím s premonstrátským konventem v Litomyšli.
Původní zemskou hranici tvořily cesty, potoky, řeky nebo přírodní překážky. V lesích se hranice poznala podle vykácených stromů. Objevovaly se i různé vlastnické značky. Postupem času se k vyznačení zemské hranice používal kámen, který je zárukou trvanlivosti.
Hraniční kameny, které na trase uvidíte, pocházejí z let 1751 až 1754, kdy vládla Marie Terezie. Pevné vytýčení hranice bylo součástí rozsáhlých reforem a mělo sloužit k účelné státní správě.
Na hraničních kamenech jsou vytesané různé značky, podle kterých se poznalo, komu přilehlé panství patří. Například označení F.G.V.T./ O.B. prozrazuje, že majitelem panství na moravské straně byl olomoucký biskup Ferdinand Julius, hrabě z Troyer. Na české straně vytesaná písmena I.F.G.W./ G.G.T./ F.A.L. dávají zase vědět, že pozemky vlastnil Josef František Jiří Valdštejn, kníže na Litomyšli. Hraničníky s písmeny H.Z. označovaly majetek Svitav, s písmeny H.L. majetek Litomyšle.
Kolem svitavské kotliny kameny vyznačovaly hranici v trase od Ostrého Kamene přes Kukli, Valdek, Opatovec, Koclířov po Hřebeč. Ještě koncem 18. století hraničníky byly zakresleny v katastrálních mapách. Každý kámen byl na zadní straně očíslován červenou barvou.
V letech 2007 až 2008 bylo zcizeno sedm nejvzácnějších hraničních kamenů. To přimělo Moravskoslezskou akademii, Lesy ČR, Muzeum města Svitavy, Mikroregion Svitavsko, ČSOP, Moravský spolek Brno a další k obnově tohoto vzácného historického souboru hraničníků. Všechny kameny byly přesně geodeticky zaměřeny. Původní byly opatřeny těžkou betonovou patkou, aby se ztížilo jejich ukradení. Chybějící hraničníky se postupně doplňují replikami podle původních vzorů.
Přeji příjemný odlov!